Na setkání s poradním sborem ruského parlamentu v Petrohradu také sdělil, že Rusko na tyto „nešikovné“ pokusy o izolaci ruského hospodářství zareaguje zavedením velké svobody a otevřenosti podnikání. Západní země přijaly sankce v reakci na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu, která začala na konci února.

Putin dnes kromě toho varoval, že reakce Moskvy na jakékoli vnější vměšování do situace na Ukrajině bude „blesková“. V případě, že se Rusko ocitne v ohrožení, použije prostředky, které zatím jeho protivníci nemají k dispozici, uvedl podle TASS ruský lídr.

Ruský prezident podle agentury Reuters také prohlásil, že sankcím odolaly jak ruský bankovní systém, tak rubl, sektor dopravy a celá ekonomika. V důsledku sankcí po ruské invazi ale prudce klesla cena rublu, výrazně byl postižen ruský finanční sektor, centrální banka ztratila přístup k velké části svých zahraničních rezerv a ze země například odešla řada západních firem.

Mezinárodní měnový fond (MMF) předpověděl, že letos se ruská ekonomika propadne o 8,5 procenta. Bývalý ruský ministr financí Alexej Kudrin, který nyní stojí v čele státních kontrolorů, podle agentury Interfax řekl, že ruskou ekonomiku čeká větší krize než například v roce 2009 nebo během pandemie covidu-19. Kudrin také sdělil, že podle základního scénáře letos inflace v Rusku dosáhne 20,7 procenta.

K válce na Ukrajině dnes Putin řekl, že všechny cíle „speciální vojenské operace“ musí být splněny, aby obyvatelé Doněcké a Luhanské lidové republiky měli v dlouhodobé perspektivě záruku míru a bezpečí.

Doněcká a Luhanská lidová republika jsou dva útvary, které na východě Ukrajiny v roce 2014 vyhlásili proruští separatisté. Moskva krátce před zahájením invaze na Ukrajinu uznala jejich nezávislost. Údajnou snahou zamezit útlaku jejich obyvatel zdůvodňuje své vojenské aktivity na Ukrajině.