Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov potvrdil, že při dnešní ceremonii budou k Rusku připojeny čtyři ukrajinské oblasti, kde se v uplynulých dnech konala referenda o tomto kroku. Jde o mezinárodně neuznávanou Doněckou a Luhanskou lidovou republiku a také o Chersonskou a Záporožskou oblast. Rusko již na jaře 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym.

Putin ve výnosech nařídil, aby byla uznána „státní svrchovanost a nezávislost“ dvojice oblastí na jihu Ukrajiny. Rozhodnutí bylo přijato s „přihlédnutím k vůli obyvatel regionu“ v souladu se zásadami mezinárodního práva, které přisuzuje národům právo na sebeurčení, cituje agentura TASS z dekretů, které vstupují v platnost dnem jejich podpisu.

Kyjev a Západ daly již dříve najevo, že plebiscity narychlo zorganizované Moskvou dosazenými úřady ani anexi okupovaných ukrajinských území uznat nehodlají. USA zároveň spolupracují se svými spojenci na sankcích, které by mohly být uvaleny na Rusko v případě další anexe ukrajinského území. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek varoval, že Ukrajina na pokus Ruska zmocnit se další části jejího území zareaguje „velmi tvrdě“.

Putin uznal, že během mobilizace došlo k chybám. Vyzval k jejich nápravě

Putin ve čtvrtek rovněž vyzval k nápravě chyb, které se staly během mobilizace. Na poradě s představiteli ruské Bezpečnostní rady uvedl, že je nutné zaměřit se na případy, kdy úřady nesprávně povolaly do zbraně například chronicky nemocné nebo muže, kteří přesáhli branný věk. 

„Pokud došlo k chybě, je nutné ji napravit a zajistit návrat domů těch, kdo byli povoláni bez řádného odůvodnění,“ sdělil Putin, který minulý týden ve středu ohlásil částečnou mobilizaci. Podle ministra obrany Sergeje Šojgua chce Rusko do zbraně povolat 300 000 rezervistů. Některá nezávislá ruská média mezitím napsala, že se Moskva snaží zmobilizovat přes milion lidí.

Putin také zopakoval, že mobilizace se vztahuje především na lidi, kteří jsou uvedeni jako záložníci a mají požadovanou zkušenost z armády. Sdělil, že mobilizovaní musejí projít výcvikem.

Putin označil poškození plynovodů Nord Stream za „mezinárodní terorismus“

Poškození plynovodů Nord Stream je „aktem mezinárodního terorismu“, uvedl ve čtvrtek podle prohlášení Kremlu ruský prezident Vladimir Putin v telefonátu se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Turecký prezident na šéfa Kremlu naléhal, aby podnikl kroky ke snížení napětí ohledně Ukrajiny.

„Rusko tuto záležitost předkládá k naléhavému projednání v Radě bezpečnosti OSN,“ píše se v prohlášení Kremlu ohledně poškození plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2. Tento týden se objevily zprávy o nových problémech s plynovody vedoucími z Ruska do Německa - dánské a švédské úřady informovaly o únicích z plynovodů. Podle Evropské unie i politiků z jednotlivých evropských zemí stojí za jejich poškozením úmyslné útoky.

Rusko už dříve odmítlo, že by bylo za škody zodpovědné. Kreml označil za „absurdní“ obvinění Ukrajiny, že Moskva ničí svou infrastrukturu, aby prohloubila energetickou krizi v Evropě a vyvolala na Západě před zimou paniku.

Putin dále Erdoganovi řekl, že je třeba realizovat istanbulskou úmluvu o vývozu obilí z ukrajinských černomořských přístavů jako celek - tedy, že je třeba odstranit překážky pro dodávky potravin a hnojiv na světové trhy z Ruska, vyplývá z prohlášení Kremlu.

Erdogan v tomto ohledu vyzval ruského vůdce, aby dohodu o vývozu obilí prodloužil. Úmluva dojednaná mezi OSN, Tureckem, Ukrajinou a Ruskem vyprší v listopadu a může být prodloužena, pokud její signatáři budou souhlasit.

Turecký prezident podle prohlášení své kanceláře rovněž zmínil plány Moskvy na anexi ukrajinských regionů, s čímž Ankara nesouhlasí. Požádal Putina, aby dal šanci mírovým jednáním.