Dnes je čtvrtek 8. prosince 2022., Svátek má Květoslava
Počasí dnes -1°C Oblačno

Medveděv: Rusko má právo použít jaderné zbraně, NATO beztak nezasáhne

Medveděv: Rusko má právo použít jaderné zbraně, NATO beztak nezasáhne
Dmitrij Medveděv | zdroj: Profimedia

Rusko má právo v nezbytném případě použít jaderné zbraně, uvedl dnes podle agentury TASS místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv. Bývalý ruský prezident a premiér také zapochyboval, že by NATO zasáhlo, kdyby Rusko tyto zbraně použilo proti Ukrajině.

„Představte si, že ukrajinská agrese Rusko donutí proti ukrajinskému režimu nasadit tu nejhrozivější zbraň. Věřím, že NATO ani v takovém případě přímo do konfliktu nezasáhne,“ tvrdí Medveděv.

Bezpečnost Washingtonu, Londýna a Bruselu je pro Severoatlantickou alianci „mnohem důležitější, než osud nikým nepotřebné, umírající Ukrajiny, i když ji velkoryse zásobují různými zbraněmi,“ napsal ruský představitel na sociální síti telegram. „Zámořští a evropští demagogové nechtějí umírat při jaderné apokalypse. Proto při současném konfliktu raději překousnou použití jakékoli zbraně,“ dodal. Medveděv v souladu s oficiální pozicí Moskvy obvinil Kyjev z nacismu a NATO z přímé kontroly nynějšího ukrajinského režimu.

Ruská vojska vpadla na Ukrajinu letos 24. února a Západem je Moskva považována za agresora v současném konfliktu. Rusko tvrdí, že cílem invaze je mimo jiné „osvobození“ a ochrana proruských separatistických republik na východě Ukrajiny. Útočí přitom i na jihu napadené země a na začátku války se neúspěšně ze severu pokusilo obsadit Kyjev.

Debatu o použití jaderných zbraní ve vojenském tažení proti Ukrajině rozvířil minulý týden ruský prezident Vladimir Putin, který při vyhlášení mobilizace obvinil Západ z „jaderného vydírání“ a pohrozil použitím svého jaderného arzenálu. Spojené státy a další západní země i Kyjev tyto poznámky odsoudily.

„Rusko má právo v případě nutnosti použít jaderné zbraně. V předem určených případech,“ uvedl Medveděv.

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu vyhlásil první vojenskou mobilizaci v Rusku od druhé světové války. Ta v následujících dnech vyvolala protesty v desítkách měst po celé zemi a incidenty na vojenských komisariátech. Zesílily také snahy o úprk z Ruska, podle opozičního listu Novaja Gazeta uteklo ze země více než 260 tisíc mužů. Postoje států Evropské unie k jejich přijímání jsou však nejednotné.

Zdroje: