„Představte si, že ukrajinská agrese Rusko donutí proti ukrajinskému režimu nasadit tu nejhrozivější zbraň. Věřím, že NATO ani v takovém případě přímo do konfliktu nezasáhne,“ tvrdí Medveděv.

Bezpečnost Washingtonu, Londýna a Bruselu je pro Severoatlantickou alianci „mnohem důležitější, než osud nikým nepotřebné, umírající Ukrajiny, i když ji velkoryse zásobují různými zbraněmi,“ napsal ruský představitel na sociální síti telegram. „Zámořští a evropští demagogové nechtějí umírat při jaderné apokalypse. Proto při současném konfliktu raději překousnou použití jakékoli zbraně,“ dodal. Medveděv v souladu s oficiální pozicí Moskvy obvinil Kyjev z nacismu a NATO z přímé kontroly nynějšího ukrajinského režimu.

Ruská vojska vpadla na Ukrajinu letos 24. února a Západem je Moskva považována za agresora v současném konfliktu. Rusko tvrdí, že cílem invaze je mimo jiné „osvobození“ a ochrana proruských separatistických republik na východě Ukrajiny. Útočí přitom i na jihu napadené země a na začátku války se neúspěšně ze severu pokusilo obsadit Kyjev.

Debatu o použití jaderných zbraní ve vojenském tažení proti Ukrajině rozvířil minulý týden ruský prezident Vladimir Putin, který při vyhlášení mobilizace obvinil Západ z „jaderného vydírání“ a pohrozil použitím svého jaderného arzenálu. Spojené státy a další západní země i Kyjev tyto poznámky odsoudily.

„Rusko má právo v případě nutnosti použít jaderné zbraně. V předem určených případech,“ uvedl Medveděv.

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu vyhlásil první vojenskou mobilizaci v Rusku od druhé světové války. Ta v následujících dnech vyvolala protesty v desítkách měst po celé zemi a incidenty na vojenských komisariátech. Zesílily také snahy o úprk z Ruska, podle opozičního listu Novaja Gazeta uteklo ze země více než 260 tisíc mužů. Postoje států Evropské unie k jejich přijímání jsou však nejednotné.