Agentura AP upozornila, že se návrh týká plynovodu Nord Stream 2, který vede po dně Baltského moře do Německa. Berlín nabídku šéfa Kremlu odmítl. Rusko podle něj zastavilo dodávky skrze Nord Stream 1 ve své politické hře. Německo také zpochybnilo, že by dodávky skrze Nord Stream 2 byly spolehlivější.

Podle Putina lze opravit nedávno poškozená potrubí plynovodů Nord Stream přivádějící ruský plyn do Německa po dnu Baltu, ale smysl to bude mít jedině v případě, že budou poté využívána. Ze sabotáže na plynovodech mají podle Putina prospěch hlavně Spojené státy, Polsko a Ukrajina. USA dřívější podobná Putinova nařčení odmítly.

„Příjemce výhod, beneficiant - každopádně je to jasné a nemusíme jít do podrobností. Vždyť stoupá geopolitický význam ostatních plynovodů, které vedou přes území Polska a Ukrajiny,“ řekl Putin podle agentury Interfax. „A samozřejmě také Spojené státy, které nyní mohou dodávat energetické suroviny za vysoké ceny,“ dodal Putin při vystoupení na energetickém fóru v Moskvě.

Poškozeni Nord Streamů ruský prezident opět označil za akt mezinárodního terorismu a nejnebezpečnější precedent. Strůjci útoků podle něj „ničí infrastrukturu konkurentů, připravují spotřebitele o laciné zdroje energii a nutí je kupovat vše za daleko vyšší ceny“.

„Je zřejmé, kdo se snaží definitivně rozervat vztahy mezi Ruskem a EU, zničit politickou subjektivitu Evropy,“ prohlásil. Zdůraznil, že to vše mohl spáchat ten, kdo „je technicky schopen uskutečnit takové výbuchy a již takové diverze podnikl, byl chycen při činu, ale zůstal nepotrestán“.

„Je úplně jasné, kdo za tím stojí,“ řekl Putin, který již dříve obvinil z poškození plynovodů Spojené státy a jejich spojence.

Ruská agentura Interfax dnes napsala, že podle ruské plynárenské společnosti Gazprom byl v roce 2015 při vizuální kontrole plynovodu Nord Stream 1 odhalen alianční podvodní robot. Toto výbušné zařízení, které prý NATO ztratilo při cvičení, tehdy údajně zneškodnili Švédové.

Švédské a dánské úřady vyšetřují čtyři zářijové úniky plynu z plynovodů Nord Stream 1 a 2 ve švédské a dánské výlučné ekonomické zóně v Baltském moři. Vlastní vyšetřování oznámila i německá generální prokuratura.

Švédská tajná policie minulý týden uvedla, že vyšetřování posílilo podezření ze sabotáže. „Plynovody Nord Stream 1 a 2 ve švédské ekonomické zóně poškodily exploze,“ napsala tajná policie. Na místě zabavila materiál, který nyní analyzuje. Švédská premiérka Magdalena Andersonnová v pondělí prohlásila, že Stockholm nebude sdílet výsledky vyšetřování výbuchů s Ruskem.

Exploze vyřadily z provozu obě větve plynovodu Nord Stream 1 a jednu ze dvou větví plynovodu Nord Stream 2, který nikdy nebyl zprovozněn. Jeho spuštění zabránil německý kancléř Olaf Scholz krátce před tím, než Rusko 24. února vojensky napadlo Ukrajinu. V případě plynovodu Nord Stream 1 letos Rusko nejprve snížilo dodávky plynu a poté je zastavilo, argumentovalo technickými problémy. Německo krok Moskvy označilo za politické rozhodnutí, podle evropských představitelů jde o pokus Kremlu rozdělit kontinent kvůli jeho podpoře napadené Ukrajiny.

Mluvčí německé vlády Christiane Hoffmannová dnes uvedla, že Putin se podobným způsobem už vyjádřil dříve. „Nezávisle na možné sabotáži obou plynovodů vidíme, že Rusko už není spolehlivým dodavatelem energie. A že ani před poškozením Nord Streamu 1 v něm žádný plyn neproudil,“ sdělila Hoffmannová novinářům. „Takže nemáme důvod věřit, že by se to změnilo,“ dodala, přičemž vyloučila možné využití Nord Streamu 2. „Dobrý pokus,“ okomentovala Putinova vyjádření. 

Putin také zdůraznil, že Rusko nebude dodávat energetické suroviny zemím, které na ně zavedou cenový strop. „Rusko nepůjde proti zdravému rozumu a nebude ze svého platit cizí blahobyt,“ řekl. „Chtěl bych upozornit ty, kdo se místo obchodního partnerství a tržních mechanismů snaží používat podvody a tupé vydírání, že neuděláme nic ke své vlastní škodě,“ dodal.

Podle šéfa Gazpromu nemusí Evropa s nynější úrovní zásob plynu letošní zimu přežít

Evropa nemusí se současnou úrovní zásob zemního plynu přežít letošní zimu. Například Německo má v podzemních zásobnících dostatek plynu na dva až dva a půl měsíce, řekl na moskevské konferenci o energetice šéf ruské plynárenské společnosti Gazprom Alexej Miller.

Ve dnech vrcholu zimní poptávky může Evropě chybět zhruba 800 milionů metrů krychlových zemního plynu denně. To představuje třetinu její spotřeby, uvedl Miller s odvoláním na odhady nejmenovaných analytiků. Gazprom dříve podle Millera dodával do Evropy v době nejvyšší zimní poptávky 600 milionů až 1,7 miliardy metrů krychlových denně.

Ředitel polostátního Gazpromu upřesnil, že oprava poškozených plynovodů Nord Stream si vyžádá nejméně rok. Upozornil přitom, že Rusku stále nebyl umožněn přístup do oblasti poškození plynovodů, která je v Baltském moři ve výlučné ekonomické zóně Švédska a Dánska.

Miller zopakoval dřívější výzvu ruského prezidenta Vladimira Putina k vytvoření evropského plynárenského uzlu v Turecku. Putin dnes na moskevské konferenci řekl, že Rusko by mohlo přesměrovat dodávky určené pro plynovody Nord Stream do Černého moře a vytvořit v Turecku největší plynárenský uzel pro Evropu. 

Francouzská vláda nařídila návrat do práce stávkujícím ze skladu pohonných hmot

Francouzská vláda nařídila návrat do práce stávkujícím zaměstnancům, kteří jsou nezbytní pro provoz skladu pohonných hmot společnosti Esso France. Snaží se tak zajistit dodávky benzinu, uvedla dnes agentura Reuters. Kvůli několikatýdenní stávce v rafineriích neměla v úterý večer pohonné hmoty skoro třetina francouzských čerpacích stanic.

Situace je podle vlády neúnosná, odborový svaz CGT chce ale její krok napadnout u soudu. Podobné nařízení vláda zvažuje i v rafinerii společnosti TotalEnergies ve městě Dunkerque na severu Francie. Francouzští řidiči byli v posledních dnech nuceni čekat na tankování v dlouhých frontách. Některé čerpací stanice byly dočasně uzavřeny, protože neměly co prodávat.

Stávkující zaměstnanci rafinerií provozovaných ropnými společnostmi TotalEnergies a ExxonMobil požadují vyšší mzdy. Francouzská firma TotalEnergies má v plánu schůzku se zástupci odborové organizace CGT, aby s nimi projednala situaci ve francouzských rafineriích a možné zrušení blokád.

Ministerstvo energetiky informovalo, že nařizuje návrat do práce některým zaměstnancům skladu pohonných hmot v Port-Jérôme-Gravenchon. Zmíněnou rafinerii provozuje Esso France, dceřiná společnost americké ExxonMobil.

Nařízení vlády úřadům umožňuje přikázat některým stávkujícím zaměstnancům skladů pohonných hmot, aby se vrátili do práce. K podobnému opatření vláda sáhla během stávek ve francouzských rafineriích v roce 2010. Na základě nařízení by se měl do práce vrátit malý počet pracovníků, podle předpisů méně než deset, aby zajistili základní služby.

V pondělí bylo dosaženo dohody o mzdách mezi dvěma odborovými svazy, které mají ve stávkující skupině většinu. Protest nicméně inicioval svaz CGT, který na dohodu nepřistoupil. Odborový svaz při Esso France odsoudil „zpochybnění práva na stávku“.