Do Česka podle údajů ministerstva denně přes mezinárodní letiště přicestuje až 200 ruských občanů. Nově tak bude podle Lipavského odepřen vstup ruským občanům, kteří na české území přijíždějí přes vnější schengenské hranice, tedy i přes české mezinárodní letiště, za účelem turistiky, sportu či kultury. Opatření se bude vztahovat na cestující s platným schengenským vízem vydaným jakýmkoli státem EU.

Česko se tak připojuje k pobaltským zemím, Polsku a Finsku, které své hranice pro ruské turisty uzavřely v předchozích týdnech.

Česko jako první členský stát EU plošně pozastavilo vydávání víz pro občany Ruska, a to den po invazi na Ukrajinu, tedy 25. února. Zákaz trvá dosud, později jej Česko uvalilo též na běloruské občany, v obou případech s výjimkou humanitárních případů.

Na rekonstrukční či hospodářskou pomoc Ukrajině má jít tři roky vždy půl miliardy korun

Na humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářskou pomoc Ukrajině by mělo Česko mezi lety 2023 až 2025 každý rok dát půl miliardy korun. Program, který předložila ministerstva zahraničí a průmyslu a obchodu, na dnešním zasedání schválila vláda, řekl na tiskové konferenci po jednání kabinetu ministr Lipavský.

Větší část programu je pokračováním pomoci poskytované letos a navazuje na dlouhodobé stabilizační a transformační působení Česka na Ukrajině. Zbytek by měl přispět k zapojení českých firem do rekonstrukce země napadené Ruskem.

Plánované výdaje byly zahrnuty do rozpočtu ministerstva zahraničí. Na humanitární, stabilizační a rekonstrukční asistenci Ukrajině by mělo z programu jít ročně 415 milionů korun. Na zapojení firem do obnovy země má jít 85 milionů ročně, program bude využívat stávající nástroje podpory vývozu.

Ukrajina a mezinárodní společenství podle ministerstva připravují podmínky pro poválečnou obnovu, která by měla také pomoci zemi v modernizaci a sblížení se standardy Evropské unie. Rekonstrukční plán byl potvrzen červencovou konferencí v Luganu společně se základními principy obnovy. Ukrajina zároveň spojence vyzvala k přípravě národních rekonstrukčních plánů a ke koordinaci dárců s Ukrajinou i navzájem, uvedl resort.

Koordinátorem humanitární, stabilizační a rekonstrukční asistence je ministerstvo zahraničí. Navazuje na již poskytnutou pomoc, aktivity jsou zasazeny do rámce celistvého rozvojového programu. Z celkových 415 milionů korun bude program využívat postupů používaných při poskytování zahraniční rozvojové spolupráce s roční alokací 295 milionů, zbylých 120 milionů bude navazovat na nástroje ministerstva vnitra při zavádění programů Pomoc na místě a Stálého zdravotně humanitárního programu MEDEVAC.

Hospodářská asistence Ukrajině bude v gesci ministerstva průmyslu a obchodu. Část programu formuluje záměry a nástroje zapojení českých subjektů a řešení do obnovy Ukrajiny, uvedlo ministerstvo zahraničí. „Představuje platformu pro rozvoj obchodně-ekonomické a investiční spolupráce s Ukrajinou, s přednostním geografickým a sektorovým zaměřením, přičemž předpokládá, že Ukrajina bude v dlouhodobém horizontu představovat pro Česko strategického obchodního partnera,“ píše se v materiálu.

Cílem této části programu je dlouhodobý rozvoj oboustranně výhodných vztahů. Program vláda považuje za proexportní nástroj. Peníze vložené do této části programu se přes podporu českých firem vrátí zpět do české ekonomiky, míní. Jedna koruna vložená do státního systému podpory exportu může podle předkladatelů ve střednědobém až dlouhodobém výhledu vygenerovat až 70 korun ve firemním sektoru.