Ruský prezident hovořil mimo jiné o amerických prezidentských volbách, kauze Alexeje Navalného či o své možné opětovné prezidentské kandidatuře.

Šéf Kremlu na otázky ruských i zahraničních novinářů odpovídal ze své rezidence u Moskvy, kde je chráněn před nákazou a kterou v posledních měsících jen vzácně opouštěl. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nedávno pokládal za vhodné zdůraznit, že šéf státu je zdráv a v dobré kondici. Novináři se totiž na Putinovo zdraví ptali poté, co před kamerou opakovaně kašlal.

Během čtvrteční konference dal Putin najevo přesvědčení, že nově zvolený americký prezident Joe Biden se svými značnými zkušenostmi rozumí problémům ve vztazích s Ruskou federací a že se zapojí do jejich řešení. Vyloučil přitom, že by do amerických prezidentských voleb zasahovali ruští hackeři. V této souvislosti také odmítl, že by před čtyřmi roky pomohli do Bílého domu Donaldu Trumpovi.

Ruský prezident při tiskové konferenci znovu vyzval USA k ročnímu prodloužení dohody o omezení strategických jaderných zbraní START 3 podepsané v roce 2010 v Praze, jejíž platnost vyprší příští rok v únoru. Míní přitom, že odmítnutí takového kroku nezahájí závody ve zbrojení, protože ty podle něj odstartoval Washington v roce 2001 odstoupením od dohody o protiraketové obraně (ABM).

Šéf Kremlu řekl, že vojenský rozpočet Ruska 46 miliard dolarů (984 miliard korun) je menší než výdaje na ozbrojené síly jiných států, přičemž jmenoval USA, Čínu, Saúdskou Arábii, Británii, Francii a Japonsko. Proto podle něj nelze Rusko označovat za agresivní zemi. Odmítl dále výtky ohledně anexe ukrajinského Krymu. Argumentoval přitom tím, že se pro připojení poloostrova k Rusku vyslovila v referendu většina obyvatel Krymu. V této souvislosti také obvinil Západ z dvojího měřítka, když Moskvu kvůli Krymu kritizuje, ale odtržení Kosova od Srbska schvaluje.

Pokud jde o obviňování Moskvy z otravy Alexeje Navalného, Putin prohlásil, že kritik Kremlu je pro ruské vedení málo významný. Uvedl, že Navalný má podporu tajných služeb USA, ale kvůli tomu ho není třeba trávit. Kdyby to podle prezidentova vyjádření někdo chtěl udělat, pak by to "asi dovedl do konce". Údajné odhalení identity osmi předpokládaných pachatelů opozičníkovy otravy několika médii Putin označil za pouhý trik, jehož cílem je napadnout ruské vedoucí představitele.

"Díval jsem se. Putin všechno přiznal. Ve svém stylu (CIA-CIA), ale vše přiznal. Pochopil, že nelze popírat naše železobetonové důkazy. Tedy ano, FSB (ruská tajná služba) skutečně za mnou jezdilo čtyři roky, ale nespáchali travičství. Protože 'kdyby chtěli otrávit, tak by se to povedlo'," zareagoval Navalnyj na twitteru.

Putin, kterému je nyní 68 let, zopakoval, že se zatím nerozhodl, zda bude v příštích prezidentských volbách v roce 2024 kandidovat, jak mu to umožňují letos schválené změny ústavy. Řekl také, že se nechá očkovat proti koronaviru, a to na doporučení specialistů "v prvním vhodném okamžiku". Vyjádřil přitom přesvědčení o nezbytnosti všeobecné vakcinace proti koronaviru.

Prezident se rovněž zmínil o případu Ivana Safronova viněného z vlastizrady, jíž se údajně dopustil předáváním tajných informací české rozvědce. Obvinění se podle ruského prezidenta netýká novinářské činnosti, ale je spojené s "dostatečně dlouhým obdobím jeho práce poradce Dmitrije Rogozina", a to jak v době, kdy Rogozin pracoval ve vládě, tak i poté, co stanul v čele ruské kosmické agentury Roskosmos. "Není (Safronov) nějakým disidentským novinářem, který bojuje proti úřadům a který by za to byl chycen a poslán do vězení," prohlásil prezident.