Dmitrij Medveděv naposledy usnul během projevu prezidenta Vladimira Putina o stavu země jako premiér. Pár hodin na to, co zaklimbal několik stovek metrů od Kremlu, podal s celým svým kabinetem demisi. A k potenciálnímu návratu do prezidentského křesla má dál než před dvanácti lety.

Putin ve středu zahájil šachovou partii, která jej má udržet u moci, až mu v roce 2024 vyprší funkční období. Proto inicioval reformu ústavy a ze stejného důvodu musel opustit premiérský post Medveděv. Ruské vládě nově bude šéfovat Michail Mišustin, který deset let vedl daňovou správu. Státní duma jeho nominaci už promptně schválila.

Ale popořádku. Rusko tento týden zažilo malé politické zemětřesení, které rozvířilo stojaté vody ruské politiky. V zemi se dalo podvědomě cítit, že nazrály změny, které - jak už je zvykem - nepřicházejí prostřednictvím voleb, ale direktivně z Kremlu.

Putinem nehnuly letní mnohatisícové protesty v ruské metropoli na podporu opozičních kandidátů, kterým bylo zamezeno zúčastnit se voleb do moskevského zastupitelstva. Ty udusil represemi. Intenzivněji zřejmě začal řešit, co bude dál, až nebude obývat kancelář za kremelskými hradbami.

Vladimir Putin se sotva vzdá moci jako jeho předchůdce Boris Jelcin. Moc mu chutná, je ještě švihák a jeho popularita se sice za posledních pár let propadla, ale stále se drží nad šedesáti procenty. A jak řekl nynější předseda Státní dumy a dříve vlivný muž prezidentského úřadu Vjačeslav Volodin: Putin je Rusko, bez Putina není Rusko.

Putinův přechod do nové role začal již letos a bude trvat další čtyři roky, dokud nenajde formálního nástupce. Ať jím bude kdokoliv, Putin ho již začíná omezovat decentní reformou ústavy. Mírné posílení role parlamentu a doposud čistě symbolického orgánu Státní rady platí za první pojistky pro budoucí hlavu státu. Během příštích let dozajista přijdou i další drobná opatření, která budou svazovat nového pána Kremlu.

Putin nestrpí vedle sebe mocenskou konkurenci, která by ho připravila o vliv na jím vybudované samoděržaví. Nestrpěl ji v roce 2008, kdy do Kremlu místo sebe pustil Dmitrije Medveděva, a totéž platí o současné situaci. A proto i Dmitrij Medveděv musel z kola ven.

zdroj: https://www.youtube.com

Medveděv to zbabral

Náhlá Medveděvova demise měla svůj důvod i podtext. Důvodem byl rapidní pokles důvěry vůči vládě a samotné osobě jejího předsedy. Medveděv, ještě jako hlava státu, byl nadějí na mírnou liberalizaci ruského autoritativního systému. Bylo neobvyklé vidět ruského prezidenta prkenně tancovat na písničku American Boy. To by si macho Putin nedovolil.

Za osm let Medveděvova premiérství naopak došlo k vyostření vztahů se Západem, zákazu dovozu zahraničních potravin, problémům s důchody, které vyústily v ostře kritizovanou penzijní reformu, ale také k postupnému propadu životní úrovně Rusů.

Že vina za to leží na Putinovi jako lídrovi státu a Medveděv pouze plnil jeho vůli? Rusové to vnímají jinak. Za všechno může především vláda. Putin je car, který stojí na samém vrcholu kremelské věže a shlíží dolů.

A podtext Medveděvova odstranění? Nemohl zůstat na druhém nejvlivnějším postu. Média by čas od času spekulovala o opětovné výměně rolí mezi Medveděvem a Putinem po roce 2024. Současný pán Kremlu nehodlá dávat záminku k nervozitě v ruské společnosti. Chce předat moc plynule a po zkušenostech z přelomu let 2011 a 2012 bez záminky k masovým protestům.

Efektivní technokrat

Na Medveděvovo místo přišel šéf ruské daňové správy Michail Mišustin. Automaticky to ale neznamená, že nový premiér je Putinovým nástupcem. Spíš naopak.

Jak uvádí ruský ekonomický list Vedomosti, technokrat Mišustin je považován za mimořádně efektivního úředníka. To se Putinovi dozajista hodí. Do konce svého funkčního období potřebuje na premiérském postu člověka, který bude dobře plnit jeho štědré sliby a zároveň nebude mít politické ambice.

A co má společného s Medveděvem? Slabost pro digitalizaci. Digitálními technologiemi se Mišustin zabýval už na začátku 90. let. Působil v Mezinárodním počítačovém klubu, který pod přímou kontrolou KGB zajišťoval dovoz západních informačních technologií a posléze spolupráci ze západními giganty jako Intel, IBM a Apple. To už je ale pojítko s Vladimirem Putinem. S ním ho - kromě hokeje - spojuje i hra na klavír. Nový ruský premiér ještě k tomu rád píše básně a texty písní.

Mišustinovo jmenování lze vnímat jako kladný signál. Premiérem se nestal nikdo z tak zvaných "siloviků" - představitelů bezpečnostních orgánů nebo orgánů, které už tak mají v zemi mimořádný vliv. Osoba nového premiéra může vypovídat o tom, že Putin má v první řadě zájem na řešení ekonomických a sociálních problémů, aby odešel z Kremlu a Rusové jeho následníka bez odporu přijali. Sám bude stát řídit zpovzdálí.

Putin myslí pouze na sebe. Jeho šachová partie o udržení moci začala.