„Podle mě je to nekonstruktivní návrh. Jde spíše o další variantu sankcí vůči Rusku než o aktuální řešení energetické krize v Evropě. A my nyní nechceme připravovat další sankce, ale řešit situaci s energiemi,“ řekl Síkela. Česko se proto jako předsednická země pokusí otázku možného zastropování cen ruského plynu vyjmout z pátečního mimořádného jednání Rady EU v Bruselu.

Evropští ministři by v pátek podle Síkely měli diskutovat o několika variantách řešení krize. Česko bude chtít na jednání zařadit například tzv. iberijský model, který by na trhu odděloval ceny elektřiny a plynu. Podle českého ministra by to pomohlo především v případě elektřiny, jejíž ceny by se podle jeho odhadu mohly snížit na úroveň asi 200 až 400 eur za kilowatthodinu. Naopak v případě plynu by ceny nejspíš zůstaly na podobné úrovni jako nyní. Síkela zároveň ale upozornil, že tento model může vést k větší spotřebě plynu, což by v případě silnější zimy mohlo ohrozit zásoby v Evropě.

Další možnost navrhuje Evropská komise, která chce zastropovat ceny u některých levnějších zdrojů energií, jako jsou například jaderné elektrárny. Variantou jsou podle Síkely také daňové úpravy pro výrobce a distributory energií.

Síkela chce v pátek otevřít i diskusi o možnosti omezení prodejů emisních povolenek. Podle něj by například roční omezení programu s povolenkami neznamenalo odklonění od klimatických cílů EU. „Situace je mimořádná, proto by šlo také o mimořádné opatření,“ zdůraznil. Zároveň však dodal, že nedává možnosti omezení programu s emisními povolenkami velké šance, protože je proti tomu Evropská komise.

MPO má opatření pro všechny spotřebitele energií, pro firmy kompenzace

Ministerstvo průmyslu a obchodu má téměř připraven soubor opatření pro řešení dopadů energetické krize pro všechny skupiny spotřebitelů. Měly by mezi nimi být například i kompenzace pro firmy, kterým klesla ziskovost, řekl dále Síkela s tím, že připravovaná opatření by měla jít nad rámec případných dohod v EU.

Případné dohody, kterých dosáhnou ministři zemí EU zodpovědní za energetiku, podle Síkely k řešení krize stačit nebudou. „Máme proto téměř připraven soubor opatření na regulaci a zásah do cen energií. Ty budou zaměřeny na všechny skupiny spotřebitelů – domácnosti, veřejné služby, i firemní sektor,“ řekl ministr.

Pro domácnosti nebo veřejné služby se podle Síkely nabízejí možnosti případného zastropování cen energií. Stát chce vůči nim postupovat obdobně. Ministr zároveň upozornil, že však bude nutné také řešit zásah do státního rozpočtu. Ten se bude odvíjet od dalšího vývoje na trhu s energiemi a na dohodách na poli EU, uvedl.

Pro firmy má pak MPO návrh na kompenzace. Dříve navržené kompenzace podnikům, které se propadly do provozní ztráty, podle ministra nebyly dostačující. Nový návrh by tak měl nabídnout možnost kompenzací i firmám, kterým výrazněji klesla kvůli současné krizi jejich ziskovost. Stát by v takovém případě kompenzace rozdělil podle předem nastavených kritérií.

Síkela také zopakoval, že Česko nemůže opustit celoevropský trh s elektřinou. „My sice elektřinu vyvážíme do okolních států, ale na druhou stranu jsme stoprocentně závislí na dovozu plynu a ropy. Proto nemůže opustit trh s elektřinou a následně se domáhat solidarity na ostatních trzích,“ dodal ministr.

Síkela se věnoval také připravovanému vzniku státního obchodníka s energiemi. Jeho hlavním úkolem bude zajištění energií pro veřejný sektor. Síkela uvedl, že ministerstvo financí vyzvalo státní podnik Prisko, aby si požádalo o licenci pro obchodníka s energiemi. Podle něj jde o přechodné řešení, které je v současné situaci nejrychlejší. Vláda ovšem zároveň bude dál připravovat variantu nové agentury nebo organizační složky státu, která by energie pro veřejný sektor zajišťovala. Výhodou takového řešení by mohlo být podle Síkely nastavení státního obchodníka, který by v případě nutnosti energie nakupoval dráž, než za kolik by je následně prodával veřejnému sektoru. K tomu je však nutná změna zákona, což může podle ministra trvat delší dobu. O variantách státního obchodníka bude dnes diskutovat také vláda.

Senátoři se ministra vyptávali na poskytnuté půjčky pro soukromé skupiny Energetický a průmyslový holding (EPH) miliardáře Daniela Křetínského a Sev.en Energy podnikatele Pavla Tykače na zálohy, které musí výrobci elektřiny skládat při obchodování na energetické burze. Síkela připomněl, že stát už dříve poskytl půjčku tři miliardy eur (více než 74 miliard korun) polostátní společnosti ČEZ. Stát proto podle pravidel EU nesmí v případě poskytování podpory diskriminovat soukromé subjekty. Zároveň podle něj jde o krok k uvolnění situace na trhu. Zálohy v současnosti dosahují rekordních výší kvůli vysokým cenám energií. Výši půjček pro soukromé firmy Síkela neuvedl.