První občanku získal ve třiceti. Doma byl cizincem žijícím pod hrozbou smrti
8. 10. 2017 – 20:37 | Magazín | red

Přestože se Muhammad Sálim narodil v Barmě, nikdy se nestal jejím občanem. Patří totiž mezi obyvatele druhé kategorie - k muslimské menšině Rohingů, jejichž lidská práva místní vláda už desítky let potlačuje. Svůj první občanský průkaz tak získal až ve třiceti letech v Bangladéši, kam přes násilnostmi uprchl.
Dlouho očekávaného uznání barmského občanství se mu dostalo v exilu - oficiální průkaz totožnosti nezískal v Barmě, ale vydalo mu ho bangladéšské ministerstvo pro imigraci a cestovní pasy.
Sálim, který žil v severní Barmě, náleží k muslimské menšině Rohingů. Je jedním z více než půl milionu členů této minority, kteří od sklonku srpna uprchli přes hranice do Bangladéše. Jejich domovy vypálily bezpečnostní složky a buddhistické bojůvky. Lidé v Barmě Rohingy považují veskrze za cizince, třebaže se tam většina z nich narodila.
Bangladéšské úřady se zhostily obrovského úkolu: vedou evidenci nově příchozích uprchlíků a vydávají jim plastové průkazy totožnosti, na nichž je uvedeno jejich jméno, věk a místo narození. Rohingové jsou na průkazech označováni jako "občané Barmy".
Žádná práva a strach o život
V uprchlickém táboře v Kutapalongu Sálim agentuře AP při pořizování fotografie na průkaz řekl, že žádný průkaz totožnosti ještě nikdy neměl. Poté, co 26. září vstoupil s mnoha dalšími uprchlíky do Bangladéše, průkaz totožnosti konečně získal.
Cení si jej natolik, že když se jeho žena s dcerou šly koupat, střežil ty jejich jako oko v hlavě.
"V Barmě jsem nebyl šťastný, zabíjeli tam lidi a všechno ničili," říká Sálim, "a proto jsem přišel sem. V Bangladéši jsem šťastný."
Rohingům byla v Barmě po desetiletí upírána základní práva a svoboda pohybu. Příslušníci této dlouhodobě perzekuované menšiny však do země přišli před několika generacemi. Většina z nich byla občanství zbavena v roce 1982 a zůstali bez státní příslušnosti.