Dnes je pátek 23. dubna 2021., Svátek má Vojtěch
Počasí dnes 1°C Oblačno

Utrpení, které neexistuje. Barmští buddhisté drží muslimy v koncentrácích

Utrpení, které neexistuje. Barmští buddhisté drží muslimy v koncentrácích
Rohingyové jsou v Barmě drženi v novodobých koncentračních táborech | zdroj: Getty Images

Křehká demokracie v Barmě přinesla kromě změny režimu a naděje násilné nepokoje a čistky. Země a její obyvatelé čelí celé řadě problémů. Nejpalčivější situace je v západním státu Rakhin, kde je muslimská minorita zbavená svých základních práv uvězňována do koncentračních táborů bez přístupu k jídlu a základní zdravotní péči.

Novodobé koncentrační tábory

Barma se dá jen stěží nazvat demokracií. Příslušníci vojenské junty nadále ovládají většinu ministerstev, přístup k internetu má pouhé procento obyvatel, internet je navíc společně s tiskem cenzurovaný. Kvasimilitaristická republika pro řešení konfliktů rekrutuje děti. Nucené práce a obchod s lidmi jsou v zemi běžné.

Rohingyové jsou muslimská minorita původně z Bangladéše, Barmu obývají po generace. Dle dat dostupných z roku 2010 jich v Rakhinském státě žije na 20 procent, po rakhinech tvoří nejpočetnější část populace. Barma je ale za své občany nepokládá a bez oficiálního povolení jim zakázala pohyb. Až 96 procent rohingyů se hlásí k muslimskému vyznání.

V roce 2012 propukly v Rakhínském státě masové etnické nepokoje, při nichž byly zabity desítky muslimů a popelem lehlo 90 tisíc domů. Tun Khin, prezident Barmské rohingyjské organizace UK, dokonce hovoří o 650 mrtvých a 1 200 nezvěstných rohingyů.

Vláda řeší situaci drasticky. Muslimská minorita byla uvězněna mezi zdi lemované ostnatým drátem. Pohyb v těchto táborech je neomezený, nikdo z tamních obyvatel ale nesmí tábory opustit. Děti jsou zbaveny práva na vzdělání, dospělí nemohou pracovat, nejvíce palčivým problémem je však dostupnost zdravotní péče, respektive její absence.

V březnu 2014 se situace ještě zhoršila. Budhisté napadli pracovníky humanitárních organizací, vláda dokonce vykázala ve světě respektovanou organizaci Lékaři bez hranic. Milion barmských muslimů tak přišel o jediný zdroj zdravotní péče.

Rohingyové Muslimští rohingyové jsou ponecháni bez základní zdravotní péče | zdroj: Getty Images

Zapečetěné muslimské vesnice

Situace a podmínky rohingyů se nedají srovnávat s podmínkami například v Osvětimi, která byla vyloženě vyhlazovacím táborem. Nutno ale poznamenat, že jedny z prvních koncentračních táborů jako ty britské v Jihoafrické republice během búrských válek sloužily čistě za účelem zadržení velké skupiny obyvatel a tomu se v případě uvězněných rohingyů bezesporu děje. Potvrzuje to jeden z humanitárních pracovníků, který v táborech v anonymitě pomáhá.

Problémy ovšem zasahují daleko za zdi táborů. Takřka veškeré muslimské vesnice jsou de facto zapečetěné a hlídané ozbrojenou budhistickou policií, která tvrdí, že pouze zajišťuje pořádek. Farmářům je upírána možnost pracovat na přilehlých polích, přichází tak o jediný zdroj výdělku a obživy, který mají.

Utrpení, které neexistuje

Vládní představitelé mají odlišný názor. Mluvčí Rakhinského státu U Win Myaing tvrdí, že "situace není tak zlá, v naší zemi nic jako rohingyjské etnikum neexistuje, nebojte". Na dotaz proč byla Manuře, rodící ženě uvězněné v táboře, neposkytnuta základní asistence odpovídá:"Oni nekontrolují vlastní porodnost". Manura porod přežila, její dcerka však nikoli.

Toto opovržení má překvapivé zastánce v řadách vysoce postavených budhistických mnichů. V regionu populární mnich Waratou, který proti rohingyům vede nenávistnou kampaň, ke slovům Myainga dodává: "Muslimové jsou jako afričtí sumci. Rychle se množí, chovají se agresivně a požírají sami sebe a další ryby". Budhistický opat Ashin Agga Nyanna přitákává s tím, že "když je muslimů hodně, rozpoutávají džihád, děje se to všude". Na otázku, zda má jako duchovní morální povinnost zabránit opakování březnovému masakru říká: "Budhismus není násilné náboženství, ale když nás někdo napadne, nemůžeme jen nečinně stát a nic nedělat".

Mezi rakhinskými to není zdaleka ojedinělý názor. Mluvčí skupiny mladých budhistů, kteří si při večeru hrají s míčem, tvrdí, že "má obavy z toho, že budhismus ze země vymizí a že nechce, aby budhisty muslimové spolykali". V zemi, kde muslimové tvoří čtyři procenta populace, je to značně přehnaná obava. Přibližně desetiletý fotbalista na otázku, co by dělal, kdyby uviděl muslimského chlapce jeho věku, bez rozmyšlení odpovídá: "Zabil bych ho".

Politicky zbyteční – úplně zbyteční?

Situace v Barmě patří k nejkomplikovanější v regionu a blízká budoucnost nevypadá pro rohingye vůbec dobře. Su Ťij, nositelka Nobelovy cena za mír, která se kdysi postavila generálům barmské diktatury, se chystá v nadcházejících volbách kandovat na prezidentku a palčivý problém alibisticky ignoruje – rohingyové totiž nevolí. Uvěznění a hladovějící rohingyové jsou zcela odkázáni na zahraniční humanitární organizace jako ACF International, která v Barmě poskytuje potravinovou pomoc.

Do budoucna je klíčová vitální podpora skupin hájících zájmy minorit, které budou z jedné strany vyvíjet tlak na tamní samosprávu, a ze strany druhé je nutné předcházet dalším etnickým konfliktům. Muslimští rohingyové nepatří mezi jediné sužované minority v zemi - šanové, karenové či křesťané jsou též terči diskriminace, jejich situace ale není zdaleka tak drastická, jako je tomu v případě rogingyů.

Když se v Siwwte, hlavním městě oblasti, na koncentrační tábory zeptáte zdejšího taxikáře, dostane se vám jen: "Slyšel jsem, že oblast má postihnout cyklóna. Doufám, že všechny tamní muslimy vyhladí". 

Rohingyové Utrpení, o kterém nikdo nemluví. Utrpení, které jako by neexistovalo. | zdroj: Getty Images

Zdroje:
Vlastní, New York Times