Podle agentury AFP jde o první reakci nositelky Nobelovy ceny za mír od vypuknutí nejnovějších nepokojů koncem srpna. OSN v nejnovějších odhadech uvedla, že z Barmy do sousedního Bangladéše uprchlo za poslední dva týdny 146 tisíc lidí.

Soucitné mezinárodní reakce na situaci Rohingů jsou podle Su Ťij výsledkem "obrovského ledovce dezinformací, které vznikly za účelem vytváření problémů mezi různými komunitami a prosazování zájmů teroristů". Těmi měla patrně na mysli povstalce z řad Rohingů, kteří se pustili do ozbrojeného boje teprve v loňském roce, ačkoli se na neutěšenou situaci této menšiny poukazuje již desítky let.

Rohingové nemají v Barmě občanská práva a jsou označováni za lidi bez vlasti, ačkoli žijí v převážně buddhistické zemi po několik generací. Barmské úřady je považují za přistěhovalce z Bangladéše, kteří do země přišli většinou v dobách britské koloniální nadvlády a v Barmě jsou prý tudíž nelegálně.

Podle AFP se Su Ťij ve středu vyjádřila v telefonickém rozhovoru s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, který se pustil do obhajoby zájmů Rohingů. Erdogan dokonce v této souvislosti hovořil o genocidě, což je termín, který jeho vláda naopak neuznává u masakru statisíců Arménů za první světové války ozbrojenými složkami tehdejší Osmanské říše.

Obvinění týkající se Rohingů Su Ťij podle AFP odmítá, akce armády obhajuje a tvrdí, že barmské úřady zajišťují ochranu práv všech obyvatel země. "Víme lépe než ostatní, co znamená být zbaven práv a demokratické ochrany," upozornila Su Ťij s poukazem na roky, které sama strávila v disentu a ve vězení za vlády barmské junty.

Na mezinárodní scéně čelí Su Ťij rostoucí kritice. Podle OSN mohou akce armády být považovány za zločiny proti lidskosti. Nejmladší laureátka Nobelovy ceny za mír, Pakistánka Malala Júsufzaiová, v pondělí ostře odsoudila "hanebné zacházení s Rohingy".

Miny podél hranic

Bangladéšské vládní zdroje ve středu také obvinily barmskou armádu, že klade na společných hranicích miny, aby zabránila Rohingům v návratu. Jejich úprk přes hraniční řeku Naf stále pokračuje a je stále hodně riskantní, což ukazuje další potopení člunu s uprchlíky, které si vyžádalo nejméně pět mrtvých.

Reuters upozornil, že není schopen nezávisle ověřit, zda jsou na hranicích pokládány miny a zda tak činí barmská armáda. Ta se k hlášeným výbuchům na pomezí s Bangladéšem nevyjádřila. Komentář neposkytl zatím ani úřad barmské vůdkyně.

V pondělí k výbuchům kancelář Su Ťij sdělila, že je potřeba objasnit, kde exploze byly a kdo tam mohl miny položit. "Kdo může s jistotou říci, že je tam nepoložili teroristé," citoval Reuter z pondělního prohlášení.

"Pokládají miny na svém území podél plotu z ostnatého drátu," citoval Reuters jeden ze svých zdrojů na adresu Barmy. Oba zdroje pak shodně tvrdí, že o zaminovávání oblasti se dozvěděl díky fotografickým důkazům a informátorům.

"Naše jednotky viděly tři až čtyřčlenné skupiny, jak pracují v blízkosti plotu z ostnatého drátu, jak cosi ukládají do země," uvedl zdroj. "Poté jsme si díky informátorům ověřili, že jsou to miny," dodal s tím, že členové skupin byli oděni v uniformách a že to nebyli rohingští povstalci.

Jistý bangladéšský pohraničník řekl agentuře Reuters, že na barmské straně hranice byly v úterý slyšet dva výbuchy, další dva pak v pondělí. Dodal, že v Bangladéši se léčí chlapec, který v blízkosti hraničního přechodu přišel o levou nohu, zřejmě kvůli mině.