Politici se současně shodli na tom, že by bylo užitečné, kdyby téma sankcí proti Rusku probrala komplexně Evropská rada. "Včetně zhodnocení ekonomické i politické účinnosti sankcí v návaznosti na proceduru jejich prodlužování. Česká republika přitom samozřejmě bude výsledky této diskuse respektovat," stojí v prohlášení.

Prezident Miloš Zeman patří dlouhodobě mezi politiky, kteří argumentují proti unijním sankcím namířeným na Rusko. Při nedávné schůzce českých velvyslanců v Praze prezident uvedl, že chce, aby o jejich případném dalším prodloužením diskutovali zástupci členských zemí na Evropské radě. Na tento požadavek navazuje dnešní prohlášení.

Na prodloužení sankcí o další půlrok se naposledy shodli představitelé členských států Evropské unie na summitu v Bruselu koncem června. Sankce jsou zaměřeny na bankovní, finanční a energetické sektory. Pro některé ruské firmy znamenají ztížený přístup k mezinárodním financím, není také možné vyvážet do Ruska určitá zařízení na těžbu ropy.

Tři roky staré dohody z Minsku

Odvetná opatření uvalila unie na Rusko kvůli anexi autonomního ukrajinského poloostrova Krym a také kvůli podpoře proruských separatistů na východě Ukrajiny. Unie konec svých sankcí v březnu 2015 svázala s plným prosazením mírových dohod z Minsku.

Kvůli ukrajinské krizi přijala unie i další opatření. Zmrazený majetek a zakázány cesty do EU má řada fyzických i právnických osob, které se podílejí na rozbíjení ukrajinské územní celistvosti. Protože EU neuznává ruskou anexi Krymu, je také zastavena prakticky veškerá spolupráce s touto oblastí a s tamními podniky.