Letos ceny některých potravin spíše klesají, podle svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) ale nyní i kvůli zdražování energií dodavatelé chystají zdražování až o deset procent. Svaz neočekává, že by se do cen v obchodech výrazně promítlo snížení DPH na potraviny z 15 na 12 procent.

Statistický úřad sleduje ceny více než 80 potravin. Data ukazují, že o více než pětinu vyšší proti lednu 2022 byla v říjnu také průměrná cena například těstovin nebo rýže. O 12 procent byla vyšší průměrná cena trvanlivého mléka, bílého jogurtu nebo sýru eidam. O 40 procent byly dražší brambory. Ze základních potravin zlevnilo máslo, průměrná cena byla v říjnu o pět procent nižší než na začátku loňského roku. O 14 procent byla dražší i lahev výčepního piva.

Letos průměrné ceny velké části sledovaných potravin klesají. Například cena mouky se snížila o 21 procent. Kilogram stál loni v lednu v průměru 15 korun, letos v říjnu to bylo 17,6 korun, na začátku roku byla průměrná cena vyšší než 22 korun za kilogram. U cukru, který zdražoval nejvýrazněji, letos od ledna do října klesla cena o 18 procent, stále ale kilogram stojí asi o asi devět korun více než loni v lednu, kdy stál v průměru 15,6 korun. Podobně klesla průměrná cena vepřové pečeně, od ledna o 16 procent. Kilogram stál zhruba 123 korun, což je asi o deset korun více než v lednu 2022. O 16 procent také klesla od ledna například cena sýru eidam na 189 korun. I u toho za kilogram v průměru lidé zaplatili o zhruba 20 korun vyšší než v lednu loňského roku.

Prezident SOCR Tomáš Prouza a zástupci obchodních řetězců o situaci na trhu jednali s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL). Svaz poukazoval na to, že zdražování potravin již není hlavním tahounem růstu spotřebitelských cen. Loni míra inflace u potravin dosáhla meziročně 16,7 procenta, překročila tedy celkové zvyšování spotřebitelských cen o více než 1,5 procenta. Letos klesla inflace u potravin pod úhrnný růst spotřebitelských cen v srpnu. Podle posledních dat za říjen byla míra inflace u potravin 3,7 procenta, spotřebitelské ceny byly meziročně vyšší o 8,5 procenta.

Prouza po jednání s ministrem také upozorňoval na analýzu Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI), který srovnával index cenové hladiny potravin v zemích EU za rok 2022. Je založený na paritě kupní síly, tedy srovnání stejných spotřebních košů. Země se srovnávají vůči průměru EU, nižší číslo znamená nižší cenovou hladinu. Podle ústavu bylo Česko šestou nejlevnější zemí, index byl na úrovni 96,4 procenta průměru EU. Sousední země, jako jsou Rakousko a Německo, se pohybovaly mezi 107 až 108 procenty průměru. Na Slovensku byla cenová hladina na úrovni o 0,6 procenta nad průměrem EU. Výrazně nižší hladina cen byla v Polsku na úrovní 72 procent průměru EU. Polsko je také jediná ze sousedních zemí, která snížila DPH u potravin na nulu, což by mělo platit do konce letošního roku. ÚZEI uvedl, že Česko se cenovou úrovní postupně přibližuje průměru EU. Uvádí, že zatímco v roce 2017 byla cenová hladina proti unijnímu průměru nižší o 18 procent, v roce 2021 byla nižší o 11 procent a loni o 3,6 procenta.

Stanjura nevidí důvod pro růst cen potravin, bude o tom jednat vláda

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nevidí důvod, proč by měly od ledna příštího roku růst ceny potravin. Odmítá argumenty, že k tomu povede mimo jiné vyšší zdanění firem nebo změny v zákoníku práce. Uvedl to dnes na sociální síti X s tím, že o avizovaném zdražování potravin bude jednat tento týden vláda. Podle SOCR povede ke zdražení potravin růst cen dodavatelů, kteří plánují zvyšovat ceny o pět až deset procent.

Při snižování DPH o 3 p.b. jsme od šéfa @SOCR_CR slýchali ujištění, že se nižší daň plně promítne do pultových cen pro zákazníky. Navzdory těmto slibům a legitimním očekáváním společnosti teď potravináři opět v čele s @ProuzaTomas vzkazují, že potraviny od ledna zdraží o 10 %.… pic.twitter.com/EMd28N69Vl

— Zbyněk Stanjura (@Zbynek_Stanjura) December 5, 2023

Stanjura napsal, že dříve obchodníci mluvili o tom, že snížení daně z přidané hodnoty se do cen pro spotřebitele promítne. Pro zdražení nevidí žádný důvod kromě zájmu řetězců udržet si vysoké zisky, uvedl. „To potvrzuje i jejich argumentace vyšší daní pro firmy, která zatěžuje primárně zisk společnosti a není nákladovou položkou promítající se do ceny,“ doplnil.

Uvedl také, že pohonné hmoty od léta klesají, mýtné považuje za bagatelní položku v nákladech. Odmítá i argument zdražování práce na dohodu, protože změny v zákoně budou platit až od poloviny příštího roku.

Vláda vyjede ve středu počtvrté do regionů, když bude jednat na zámku v Bučovicích na Vyškovsku.