Tempo meziročního poklesu se v září proti předchozímu měsíci prohloubilo v důsledku snížení prodeje nepotravinářského zboží a potravin. „Naopak růst tržeb si nadále udržel prodej pohonných hmot,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ Jana Gotvaldová. Tržby za nepotravinářské zboží klesly meziročně o 5,9 procenta a za potraviny o 4,1 procenta. Za pohonné hmoty vzrostly o 4,5 procenta.

Tržby ve specializovaných prodejnách s oblečením a obuví v září meziročně klesly o 16,1 procenta. Prodejci výrobků pro domácnost zaznamenali pokles tržeb o desetinu a v obchodech s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci nechali zákazníci o 8,4 procenta méně peněz než loni. Pokles o 6,1 procenta zaznamenali obchodníci s počítačovým a komunikačním zařízením, zatímco lékárny utržily o tři procenta méně. Naopak rostly tržby v prodejnách s kosmetickými a toaletními výrobky, a to meziročně o 12,8 procenta.

Internetovým a zásilkovým obchodům klesly tržby v porovnání s loňským zářím o 0,8 procenta. Tržby z prodeje potravin v nespecializovaných prodejnách s převahou potravin se meziročně snížily o 4,2 procenta a ve specializovaných prodejnách potravin o necelá dvě procenta. V nespecializovaných prodejnách s převahou nepotravinářského zboží se tržby zvýšily o 1,5 procenta.

Ve srovnání se srpnem se v září tržby v maloobchodě v Česku snížily o 0,4 procenta. Za nepotravinářské zboží utratili zákazníci o 0,8 procenta méně a tržby za potraviny klesly o půl procenta. Naopak majitelé benzinových pump v září utržili za pohonné hmoty o 1,5 procenta více peněz než v srpnu.

Tržby za prodej a opravy motorových vozidel v září meziročně stouply o 2,7 procenta, zatímco meziměsíčně o 1,7 procenta klesly. Za opravy aut nechali motoristé v servisech o 3,1 procenta více peněz než loni v září. Tržby z prodeje vozidel, včetně náhradních dílů, meziročně stouply o 2,6 procenta.

Do poklesu maloobchodních tržeb se promítají obavy lidí z vývoje ekonomiky

V poklesu maloobchodních tržeb v září je patrná přetrvávající nejistota domácností z budoucího ekonomického vývoje, a to zejména nákladů na energie či bydlení. ČTK to řekli analytici. Do poklesu tržeb se podle nich stále promítá vysoká inflace, i když růst cen zpomaluje. Očekávají, že maloobchodní tržby se k meziročnímu růstu vrátí v příštím roce..

Spotřebitelské ceny v Česku v září meziročně vzrostly o 6,9 procenta. Inflace tak osmý měsíc za sebou pokračovala ve zpomalování, když v srpnu činila 8,5 procenta. V porovnání s předchozím měsícem ceny klesly o 0,7 procenta, informoval už dříve ČSÚ.

„V situaci, kdy nevíte, kolik zaplatíte za bydlení a energie, zatímco vám klesá reálná mzda, se obvykle nakupuje jen to nejnutnější,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Obrat maloobchodních tržeb očekává v následujícím roce. „Nebude to nejspíš žádný boom, ale jen postupný návrat, který ovšem bude do značné míry závislý na tom, jakými cenami své zákazníky obchody překvapí na přelomu roku,“ doplnil.

Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler upozornil na to, že v reálném vyjádření obchodníci v září utržili o šest procent méně než v roce 2019 před koronavirovou pandemií. V případě potravin pokles dosáhl 11 procent a u nepotravinářského zboží 2,4 procenta. „Zářijové maloobchodní tržby zaostaly za očekáváním a potvrzují, že nastartování spotřeby domácností vázne i přes odeznívající inflační tlaky,“ dodal. Trh podle něj v září počítal se slabším poklesem maloobchodních tržeb o 3,2 procenta.

Na tržbách obchodníků se negativně podepisuje také fakt, že za levnějším zbožím Češi jezdí do Polska či Německa, shodli se hlavní ekonomové společnosti BHS Štěpán Křeček a Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Češi letos v rámci přeshraničních nákupu utratí v cizině zhruba 60 miliard korun, vyjdeme-li z jarního šetření Asociace malých a střeních podnikatelů a živnostníků,“ řekl Kovanda.

Křeček poukázal také na meziroční propad tržeb prodejen s obuví a oděvy, který činil 16,1 procenta. Způsoben byl podle něj tím, že obchodníci v neobvykle teplém září nabízeli již zimní kolekce. Počasí stálo také za naopak vyššími tržbami prodejen s kosmetickými a toaletními výrobky o 12,8 procenta, míní Křeček. „V tomto případě mohlo nezvykle teplé počasí ovlivnit chování zákazníků, protože při vyšších teplotách lidé spotřebovávají více drogistického zboží,“ dodal.

Meziročně maloobchodní tržby podle ekonoma společnosti Deloitte Filipa Pastuchy stoupnou poté, co se zvýší reálné příjmy domácností. Za celý letošní rok očekává tržby meziročně nižší o 3,6 procenta.

Opravdu máme premiéra, za kterého se „nemusíme stydět“? Deník Bild si povšimnul Fialova výhodného nákupu potravin v Bavorsku

Už i premiér Petr Fiala (ODS) si všiml, že nákupy v sousedních zemích vyjdou levněji než v České republice. Na sociální síti prezentoval v neděli video, jak si vyrazil nakoupit do Německa a porovnával ceny s těmi domácími. Jeho absurdní příspěvek v babišovském stylu se stal smutným hitem internetu.

Vážení přátelé,

dnes k vám přicházím se speciálním dílem Otázek & odpovědí. Tentokrát budeme mluvit o cenách potravin. A podíváme se i za hranice. pic.twitter.com/PL0ZgaaaDb

— Petr Fiala (@P_Fiala) November 5, 2023

Fialova nákupní cesta zaujala i německý bulvární deník Bild, který je nejprodávanějším listem v zemi. „Jeho závěr - v Česku se prodává všechno dráž, nebo v menších baleních,“ vyhodnotil deník Fialův nákup v článku s titulkem Protože je pro něj doma příliš draho, nakupuje šéf české vlády u nás. Bild poznamenal, že do Německa kvůli výhodnějším cenám jezdí nakupovat stále více Čechů.

Premiér si k nákupu vybral zboží stejných výrobců, případně srovnatelné položky, jako byly kečup, rajčata, mléko, kola, vajíčka nebo nutella. Vybral si k tomu obchod v bavorském Waldsassenu a supermarket ve zhruba deset kilometrů vzdáleném Chebu. V Bavorsku utratil necelých dvacet eur (492 korun) a v Česku jej pak stejné či srovnatelné věci vyšly o více než 60 korun dráž.

Premiér ve videu přislíbil, že bude po výrobcích požadovat vysvětlení rozdílné cenotvorby totožných produktů. Řekl, že vláda bude dále na prodejce a výrobce tlačit, aby složitou inflační situaci nezneužívali. Bild čtenářům vysvětlil, že Češi bojují s vysokou inflací, která v lednu dosahovala 17,5 procenta, v září pak tempo růstu spotřebitelských cen zpomalilo na 6,9 procenta. V Německu inflace podle unijní metodiky v říjnu zpomalila na tři procenta ze zářijových 4,3 procenta.

Stanjura: Kompenzace cen energií letos převýší mimořádné příjmy rozpočtu

Kompenzace vysokých cen energií letos převýší výnos z daně z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) a odvodu z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny. Na síti X to uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Pokud příští rok příjmy z windfall tax (WFT) tento rozdíl vyrovnají, vláda zváží, že by ji zkrátila a už neuplatňovala v roce 2025, doplnil. Zdůraznil, že o prodloužení platnosti daně za rok 2025 kabinet neuvažuje.

Pro rozhodnutí vlády o budoucnosti windfall tax je klíčová celková rozvaha všech mimořádných příjmů a výdajů. Za rok 2023 určitě převáží mimořádné výdaje na kompenzace cen energií a rozdíl účtu obou mimořádných položek tak bude deficitní. Pokud se ale v roce 2024 díky dodatečným…

— Zbyněk Stanjura (@Zbynek_Stanjura) November 6, 2023

„Pro rozhodnutí vlády o budoucnosti windfall tax je klíčová celková rozvaha všech mimořádných příjmů a výdajů. Za rok 2023 určitě převáží mimořádné výdaje na kompenzace cen energií a rozdíl účtu obou mimořádných položek tak bude deficitní. Pokud se ale v roce 2024 díky dodatečným příjmům z WFT přiblížíme v souhrnu rozpočtově neutrálnímu dopadu, zvážíme zkrácení tříletého období daně,“ uvedl Stanjura.

„V každém případě se WFT nebude prodlužovat. Byla zavedena s jediným cílem dočasně pokrýt mimořádné výdaje, ne aby se stala stálým zdrojem rozpočtu pro kompenzaci běžných výdajů,“ dodal ministr financí.

Windfall tax uvalil stát na energetické, petrochemické a těžební firmy a na velké banky. Zdůvodnil to jejich neočekávanými příjmy v důsledku razantního růstu cen energií, v případě bank výrazného zvýšení úrokových sazeb. Producenti energie navíc platí odvod z příjmů za dražší elektřinu než vládou stanovené prahy podle jednotlivých zdrojů energie. Inkaso windfall tax bylo ke konci října 25,8 miliardy korun. Na odvodu z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny stát zatím vybral 17,3 miliardy korun.

V srpnové predikci fiskálních příjmů ministerstvo financí uvedlo, že letos stát na windfall tax vybere 46 miliard korun. Odvod z nadměrných příjmů by měl do státního rozpočtu letos přinést 18,5 miliardy korun. Materiál předpokládá, že odvod z nadměrných příjmů dosáhne příští rok 200 milionů korun, v roce 2025 už bude nulový. Na windfall tax by měl stát příští rok inkasovat 17 miliard korun a v roce 2025 deset miliard korun.