Potravináři podle Prouzy zdražování zdůvodňují mimo jiné například vysokými cenami energií, zvyšováním ceny dopravy, které s sebou nese růst mýtného, nebo i vyššími náklady na práci kvůli změnám v práci na dohody. Zmínil i vyšší daně z nemovitostí nebo příjmu, což jsou změny, které přináší vládní konsolidační balíček. „Pokud se vláda rozhodla, že chce firmám zvedat náklady, tak je logické, že potravináři vyšší náklady promítnou do cen,“ doplnil

Zástupci obchodníků podle Výborného nedali jasnou odpověď na to, proč jsou ceny v ČR výrazně vyšší než v Polsku. Podotkl, že rozdíly v DPH nevysvětlují situaci, kdy nákup v Česku je až o 70 procent dražší než v Polsku. Varšava již dříve zavedla nulovou sazbu DPH na potraviny, která by měla platit do konce letošního roku. Výborný zopakoval své dřívější vyjádření, že v Česku je trojnásobné množství obchodů na obyvatele než v Německu. Minulý týden uvedl, že v ČR připadá jedna prodejna na 1681 obyvatel, zatímco v Německu na 5700 lidí. Dnes podotkl, že i to logicky vede k vyšším cenám v ČR.

Prouza také řekl, že lze očekávat vyšší ceny nápojů, což rovněž dodavatelé již oznamují. Poukázal na to, že nealkoholické nápoje budou nově v základní sazbě DPH 21 procent, zatímco nyní byli ve snížené 15procentní sazbě. Od ledna se podle něj zdražování nejvíce bude týkat mléčných výrobků, jejichž výroba je energeticky náročná. Poznamenal, že vzhledem k očekávanému růstu nákladů firem je zvýšení cen z jeho pohledu obhajitelné.

Výborný uvedl, že na setkání se zástupci obchodních řetězců se diskutovalo také o kontrolách kvality a bezpečnosti potravin. Společné kontroly Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) a České obchodní inspekce začaly za působení jeho předchůdce Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL). Ten naposledy v červnu uvedl, že ukazují velké množství pochybení obchodníků. Podle Výborného kontroly budou pokračovat. Řekl, že je namístě, aby ke kontrolám přistupovali aktivněji i další orgány jako Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který má v gesci letos novelizovaný zákon o významné tržní síle. „Myslím, že tady máme stále velké rezervy. Není třeba čekat na konkrétní podněty. Pokud se ukazuje, že může být podezření na skrytou kartelovou dohodu, je potřeba, aby kontrolní orgány konaly,“ doplnil.

Ministr dnes také zopakoval, že nemá přímý vliv na ceny, ale je zároveň jeho úkolem jasně sdělovat, že některé věci jsou neakceptovatelné. Jako příklad uvedl situaci, kdy potravinářská firma ohlašuje zdražování i přesto, že jí v posledních letech rostou zisky. Například šéf mlékárny Madeta Milan Teplý v listopadu uvedl, že zřejmě zdraží výrobky nejméně o tři až pět procent. Zdůvodnil to hlavně růstem nákladů.

Výborný také řekl, že chce budovat „kulturu obchodu“. „Je těžko akceptovatelné, že někdo nakupuje například kilogram mrkve 9,30 korun a prodává za 27,90 korun,“ řekl. Prvovýrobci, zpracovatelé i obchodníci by podle něj měli mít přiměřené zisky.

Řetězce se podle Výborného staví negativně k aplikaci na srovnání cen potravin

Ministr Výborný se na jednání se zástupci obchodních řetězců a SOCR nesetkal s pochopením svého návrhu na vytvoření aplikace, která by srovnávala ceny potravin. Bez dat od obchodníků ale případná aplikace nemá velký smysl, řekl Výborný na tiskové konferenci po jednání se zástupci firem.

Ministr už dříve řekl, že k myšlence na vznik aplikace sledující ceny základních potravin ho přivedl příklad z Řecka, kde spuštění takového srovnávače vedlo k poklesu cen zhruba o 18 procent. Ke možnému vzniku aplikace v Česku se ale podle ministra pozitivně staví zatím jen jeden malý český obchodní řetězec.

Na setkání se zástupci obchodních řetězců se podle Výborného diskutovalo o tom, zda taková aplikace je v Česku potřeba. Podle ministra se o tom ještě jednat dá. Sám nemá zájem vytvářet legislativu nebo nařízení, která by firmám sdílení dat vyloženě přikázala. „Já jsem přesvědčen, že jakýkoliv krok, který povede k tomu, že ceny potravin budou odpovídat cenám v okolních zemích, budou přiměřené a spravedlivé, je na místě,“ řekl.

Prouza již dříve řekl, že v Řecku ke snížení cen vedlo to, že stát přikázal dodavatelům snížit ceny o pět procent. „V Česku již dobře fungují soukromé on-line srovnávače. Každý může použít několik různých webů a není důvod, proč má stát dělat něco, co dělá soukromý sektor,“ uvedl Prouza.

Podle Výborného je problém vysokých cen potravin hlavně mezi potravináři a obchodníky. „Dnes máme výkupní ceny mléka u zemědělců téměř na hraně nákladovosti, stejně tak je to u potravinářské pšenice. Letos ten problém není na začátku, ale spíše na konci (dodavatelsko-odběratelského řetězce),“ doplnil ministr.

Na začátku října se konkrétně cena potravinářské pšenice dostala zhruba na úroveň roku 2021, tedy na zhruba 5000 korun za tunu. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu. Ceny zemědělských výrobců klesají od května. V říjnu byly meziročně nižší o 13,4 procenta. V rostlinné výrobě se snížily o 17,9 procenta, zlevnily například olejniny o 34,4 procenta a obiloviny o 32,2 procenta. Zdražila naopak čerstvá zelenina o 9,6 procenta, ovoce o 15,2 procenta, a brambory až o 58,3 procenta. V živočišné výrobě byly ceny nižší o 5,7 procenta. Klesly třeba ceny mléka o 16,1 procenta. Stouply ceny prasat, a to meziročně o 14,7 procenta, vajec o 11 procent a drůbeže o 2,5 procenta, ukazují říjnová data.