Sdružení praktických lékařů také vyzvalo své členy, aby 18. října, tedy příští středu, na jeden den zavřeli ordinace. 

"Pokud by naše požadavky nebyly akceptovány, jsme připraveni zavírat opakovaně," oznámil Šonka novinářům.

Předpokládá, že akci podpoří většina kolegů. "K protestu se připojili praktičtí lékaři pro děti a dorost a ambulantní specialisté, kteří také uzavřou své ordinace," uvedl. Stomatologové podle něj protest podporují, ale budou ordinovat.

Praktickým lékařům, zubařům a ambulantním specialistům vadí to, že ministerstvo navyšuje peníze hlavně nemocnicím. Kritizují také nárůst povinností, které na ně stát klade. Od ledna 2018 musí povinně posílat recepty elektronicky, od března i evidovat tržby.

Podle pořadatelů protestuje asi polovina lékařů. "Je sklon srovnávat doktora v nemocnici a příjem celé ordinace. Něco jiného je plat 200 tisíc korun měsíčně a příjmy 200 tisíc od pojišťovny, z nichž je třeba poplatit všechny výdaje," vysvětlil Šonka. Mezi největší podle něj patří plat zdravotní sestry, provoz ordinace a spotřební materiál, například vakcíny.

"Veškeré přístroje musíme nejen koupit, ale i udržovat. Chodí na ně pravidelné kontroly. Jednou za rok musíme všechny nechat ozkoušet, jestli měří správně, což také nejsou malé peníze," řekl dále Šonka. Desetitisíce ročně stojí lékaře i potřebný software. "Až zbytek je příjem lékaře, který se zdaní a odvede z něj zdravotní a sociální pojištění," dodal.

Praktičtí lékaři hrozili protestem i loni na podzim. S tehdejším ministrem Svatoplukem Němečkem (ČSSD) se dohodli na dvouprocentním navýšení kapitačních plateb, což jsou pravidelné měsíční platby za každého registrovaného pacienta. Podle Šonky tvoří asi 70 procent příjmů ordinace. Základní sazba je 48 až 54 korun za pacienta za měsíc, násobí se indexem podle věku pacienta. Nejvíce dostávají lékaři za děti do čtyř let a seniory, o které je péče nejnákladnější. Obvykle má lékař v kartotéce asi 1700 až 2 tisíce pacientů.

Zbývající třetinu příjmů tvoří takzvané výkonové platby, podle Šonky jde například o preventivní prohlídky, očkování, prohlídky diabetiků a podobně, které pojišťovně lékaři vykazují zvlášť.

Nemocnice jsou prioritou 

V roce 2018 se počítá s nárůstem výběru ze zdravotního pojištění asi o 15 miliard korun. Koalice praktických lékařů kritizuje to, že nejvíc z nich, zhruba 9,1 miliardy korun, dostanou právě nemocnice. "Návrh úhradové vyhlášky je dokonce napsán tak, že dochází k poklesu příjmů meziročně, což považujeme za políček do tváře praktických lékařů ze strany ministerstva," dodal Šonka. 

Podle ředitelky odboru dohledu nad zdravotním pojištěním Heleny Rögnerové úhradová vyhláška na rok 2018 nepočítá s navýšením plateb praktickým lékařům, protože na to nejsou peníze. Za největší problém zdravotnictví v posledních letech považuje odchod personálu z nemocnic. Za finanční prioritu proto udržela podporu nemocnic, aby si personál udržely. Z toho důvodu podle Rögnerové nezbývají peníze na masivní navýšení v ostatních segmentech.

Zástupci nemocnic se brání 

Někteří ředitelé nemocnic během úterý reagovali upozorněním, že lékaři v nemocnicích suplují práci ambulantních lékařů, zejména po konci ordinační doby. Peníze na péči ubývají i jim, odebírají je drahé léky pro specializovanou péči, uvedli zástupci Asociace nemocnic ČR a dalších nemocničních organizací. 

"Nemocnice jsou schopné částečně suplovat ambulantní péči, ale ambulantní lékaři nemocniční suplovat nemohou. I kdyby chtěli," komentovala výkonná předsedkyně asociace Jaroslava Kunová kritiku protestujících. Upozornila, že nemocnice musí z přidaných peněz pokrýt nárůst platů o deset procent, který vláda schválila od příštího roku. Už v červenci musely přidat části sester ve třísměnném provozu o 2 tisíce korun.

"Podíl HDP na zdravotnictví dlouhodobě klesá. Dříve byl 8,1 procenta, teď už je jenom sedm procent," řekla. Klesá podle ní i podíl nemocnic na celkovém objemu peněz ve veřejném zdravotnictví. "Dříve jsme měli 52 procent, pokleslo to na 47 procent. Velkou část spotřebovávají takzvané centrové léky, které zachraňují životy v těch nejtěžších diagnózách. Na standardní péči a mzdy lékařů zbývá stále méně," dodal.

Každoročně roste částka vynaložená na centrovou neboli biologickou léčbu asi o 1,5 miliardy korun. Tyto léky jsou připravované na míru pacientovi, proto jsou finančně náročné. Cílí pouze na molekuly a pochody v lidském těle typické pro buňky spojené s nádorovým nebo autoimunitním onemocněním. Léčiva tak zlepšují či opravují schopnost sebeobrany organismu.

"Na práci praktických lékařů závisí, nakolik budou nemocnice vytížené činností, kterou mohou oni zvládnout sami," řekl ředitel Asociace českých a moravských nemocnic Stanislav Fiala. V pohraničních regionech, kde je nedostatek praktických lékařů a specialistů, jsou podle něj nemocnice ohroženy finančně i nedostatkem lékařů a sester.

"Máme spočítáno, že v následné péči, kde se navyšují úhrady o 6,5 procenta a platy se musí zvýšit o deset procent, tvoří personální náklady 70 procent. To, co slibuje úhradová vyhláška nebude stačit," dodal Fiala. Kladně ohodnotil, že lékaři při současných protestech nebojují proti ambulancím v nemocnicích.

Lékaři podle Kunovské odcházejí z nemocnic za vyššími platy do zahraničí nebo za prací bez nočních směn a přesčasů právě do ambulantního sektoru. Podle ředitelky pražské Nemocnice Na Bulovce Andrey Vrbovské je nástupní plat absolventa v nemocnici bez přesčasů a osobního ohodnocení 27 tisíc korun. Lékaři ve vyšších platových třídách pak mají až 47 tisíc korun.

Koalice praktických lékařů, která protest organizuje, sdružuje praktiky včetně dětských, ambulantní specialisty a zubaře. Lékařů těchto odborností je kolem 19 500. Registrovaných zubařů je na 10 tisíc, praktických lékařů zhruba 5500 a ambulantních specialistů kolem 4 tisíc. Ve Žlebech na Kutnohorsku v úterý dopoledne  praktičtí lékaři také uspořádali symbolický pohřeb. V obci s 1300 obyvateli totiž končí jediná ordinace praktického lékaře.