Stát utratil za eRecepty přes 300 milionů zbytečně. Nikdo je nepoužívá

AKTUALITA - Aktuality autor: šar

Pod palbou kritiky ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) se ocitl Státní ústav pro kontrolu léčiv. (SÚKL). Úložiště elektronických receptů totiž dle výsledků prověrky hospodaření lékového ústavu stálo 318 milionů korun a dalších 4,5 milionu ročně za provoz. A skoro nikdo ho přitom nepoužívá. 

Lékaři dávají přednost klasickým receptům. Ilustrační snímek

Lékaři dávají přednost klasickým receptům. Ilustrační snímek,zdroj: Profimedia.cz

"Využití tohoto systému je minimální - od srpna roku 2011 do října roku 2016 bylo v České republice vydáno necelých pět milionů elektronických receptů, což představuje zhruba jen jeden a půl procenta ze všech vydaných receptů," sdělil mluvčí NKÚ Václav Kešner.

"SÚKL si také při budování systému eRecept nevyhradil možnost systém modifikovat, případně upravovat třetí stranou, ani celkově nevyjasnil autorská práva k jeho používání. Kvůli tomu se dostal do sporu s dodavatelem, který vyústil až v soud a pozastavení provozu systému od prosince 2015 do března 2016," upozornil Kešner.

Ústav se výtkám brání. 

"Nevyužívání elektronické preskripce bylo způsobeno zejména tím, že tento systém je doposud založen na dobrovolnosti používání," oponovala mluvčí SÚKL Lucie Přinesdomová. Část lékařů s povinným používáním eReceptů nesouhlasí, přinese jim to podle nich vyšší náklady. Ministerstvo zdravotnictví jim chce náklady navíc, které odhaduje na zhruba 4 tisíce korun ročně, kompenzovat v úhradové vyhlášce. Nový systém pro elektronické recepty na léky nyní za 14,68 milionu korun bez DPH vytváří firma Solitea Business Solutions, dříve Aquasoft, která loni vyhrála tendr.

Lékový ústav nemohl podle Přinesdomové také předvídat soudní spory o práva k systému elektronických receptů, ani následné předběžné opatření soudu, které provoz elektronických receptů dočasně přerušilo. "Na základě výše uvedeného SÚKL odmítá, že by nedodržel zákonný postup, a závěry NKÚ ohledně řešení autorských práv považuje za předčasné," doplnila.

Jak vůbec ústav hospodaří? 

Kontrolní úřad kritizoval také další nedostatky hospodaření lékového ústavu v oblasti IT.

"SÚKL v letech 2005 až 2009, kdy přecházel na novou IT architekturu a vytvářel datový sklad, neměl licence na používání některých softwarových aplikací. Tím porušoval licenční práva. Dodavateli softwaru pak v rámci dohody o narovnání zaplatil 120 milionů korun," oznámil Kešner. SÚKL si je podle mluvčí ústavu situace vědom a současné vedení ústavu již nedostatky napravilo. Zmíněná dohoda o narovnání s dodavatelem softwaru podle SÚKL ušetřila státu stamiliony korun.

SÚKL rovněž podle NKÚ vybral v letech 2013 až 2015 od farmaceutických firem přes 1,5 miliardy korun za odborné úkony na financování své činnosti a bez opory v zákoně z těchto příjmů vytvářel rezervní fond. "Současně vykazoval nižší závazky. Takový způsob financování ovlivňuje podobu účetní závěrky a významně zkresluje pohled na finanční situaci SÚKL," zkritizoval ústav mluvčí kontrolorů.

Podle SÚKL ale nemá oporu v zákoně ani způsob účtování navržený kontrolory, takže ústav od loňska jedná s ministerstvy zdravotnictví a financí o vyjasnění metodiky účtování.

Tagy: NKÚ domácí léčiva české zdravotnictví medici a lékaři média a internet

Zdroje: ČTK