Prohra náboženských radikálů: Írán nabírá umírněný směr
Hasan Rúhání hrál ve víkendových volbách o hodně. Prezident Íránu nasadil od počátku svého v roce 2013 umírněný kurz a během krátké doby se mu v tradičně konzervativní a autoritářské zemi podařilo dost změnit. Írán se především otevřel světu a po dohodě o nukleárním programu byly zrušeny mezinárodní sankce, které dusily íránskou ekonomiku a přispěly k rekordní nezaměstnanosti.
Rúhání kvůli své pečlivě balancující politice dlouho čelil tvrdé kritice náboženských radikálů a ultrakonzervativců ovládajících parlament. Aby poškodili jeho administrativu, povolávali si poslanci stále dokola jednotlivé ministry na slyšení, zatímco prominentní klerici do médií vysílali své obavy ze směřování země a vyhrožovali Spojeným státům a Izraeli.
Rúhání měl v těchto významných volbách šanci zlepšit si pozici výběrem přátelštějšího parlamentu, který by jím vedené vládě umožnil soustředit se primárně na ekonomickou liberalizaci a zlepšení pověsti země.
Vidina umírněného prezidenta podpořeného umírněným parlamentem náboženské radikály vyloženě děsila. Sám "nejvyšší vůdce" ajatolláh Chameneí ve vypjatém projevu národ 18. února varoval před "infiltrací nepřítelem", tedy západními myšlenkami, které podle radikálů prosazuje prezident a jeho spojenci.
Jím ovládaná Rada dohlížitelů se pro jistotu před volbami rozhodla vyčistit kandidátní listiny od nepohodlných jmen a vyřadila skoro polovinu všech uchazečů o parlamentní post.
Ještě přísnější byla Rada dohlížitelů v případě voleb do tzv. Rady expertů, tedy instituce, jejíž členové mohou v případě nutnosti zvolit nového nejvyššího vůdce. Tady přišlo o možnost kandidovat hned 75 procent procent všech zájemců, trochu paradoxně včetně mimořádně populárního vnuka revolucionáře Chomejního, který nyní patří mezi umírněné kleriky.
Represivní opatření nepomohla. Nezabralo dokonce ani veřejné zastrašování, omezování politického projevu a útoky "neznámých osob" na shromáždění Rúháního příznivců. Podle předběžných výsledků se za velmi vysoké volební účasti podařilo spojencům současného prezidenta posílit v parlamentu a získat mj. všechna křesla v oblasti hlavního města Teherán.
Ve volbách do Rady expertů pak neuspěli přední konzervativní klerici, kteří hlasitě odmítali nukleární dohodu se západem a podrývali Rúháního autoritu.
Konec teokratického režimu?
Vítěznou stranu kolem prezidenta Rúháního přirozeně nemá smysl si idealizovat. Často se mluví o skupině "reformistů", jenže nejméně od násilného potlačení protestů z roku 2009 spíš platí, že se jedná o umírněné zastánce současného režimu, kterým se protiví otevřeně konfrontační styl bývalého prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda a jeho jestřábů.
O změně teokratického uspořádání nemůže být ani řeč, spíš o postupném uvolňování pravidel omezujících občanské svobody.
Že Rúháního spojenci nejsou žádní liberálové svědčí i to, že za ně kandidovala řada konzervativních duchovních, jako Alí Motahari, který se zasazuje o přísné vynucování zákonů o nošení hidžábu na veřejnosti.
Ten samý Motahari ale na druhou stranu tvrdě kritizoval postup režimu proti protestujícím z roku 2009 a označoval Ahmadínežáda za autokrata, což jen dokazuje, nakolik je příslušnost k určitému politickému proudu v Íránu komplikovaná. Velmi často jsou nejdůležitějším motivem rodinné a osobní vazby spíš než vyhraněná politická ideologie.
Pro Rúháního vládu jsou však v každém případě výsledky sobotního hlasování pozitivní a utvrzují jeho pozici, která byla v posledních měsících nejistá, což je určitě dobrá zpráva i pro Západ už jen proto, že Rúháního administrativa je pevně spjatá s dohodou o nukleárním programu a s otevíráním země hlavně evropským společnostem a turistům.
Rúhání je zárukou relativní stability a tlumení nenávistných emocí, které ve vztazích se Západem převládaly v posledních letech. Umírněně smýšlejícím Íráncům zároveň dává v dlouhodobém horizontu naději na lepší životní úroveň a o něco méně diktatury.
Nakonec nejdůležitějším a paradoxně nejméně předvídatelným důsledkem sobotního hlasování ale bude nové složení Rady expertů, která vybírá skutečně dominantní postavu na íránské scéně a zároveň na duchovní scéně celého šíitského světa.
Má totiž osmiletý mandát a současnému nejvyššímu vůdci Chameneímu letos bude 77 let, přičemž dlouhodobě trpí zdravotními potížemi a před dvěma lety prodělal operaci kvůli rakovině prostaty.
Dost dobře se může stát, že jeho nástupce zvolí právě současně zvolená a méně radikální Rada expertů, i když vliv na výslednou volbu budou mít bezpochyby také Íránské revoluční gardy a doporučení stárnoucího ajatolláha Chameneího.
Kurzy
Finance
Kurzovní lístek: 21.11.2024 Exchange s.r.o.
EUR | 25,270 | 25,390 |
USD | 23,940 | 24,120 |