Většina z nich se zřejmě nedožije třicítky. Aby vůbec začali svůj běžný den v jednom z nejnebezpečnějších povolání, musí vyšplhat dva kilometry po skalnatém úbočí sopky a následně sejít do jejího nitra. Právě tam probublává horká síra. Má se za to, že jezero na dně sopky Iljen, které je tvořeno směsí kyselin sírové, chlorovodíkové a oxidu siřičitého, je vůbec nejkyselejším kalderovým jezerem na světě. 

Dvě stovky místních horníků si ale nic takového nepřipouští. Před kyselinou, jejíž štiplavé výpary kondenzují v dlouhém potrubí vedoucím na vrchol sopky, kde vytváří „tuhé jezero“, se prakticky nijak nechrání. Při rozbíjení výparů zkondenzovaných do pevných bloků si často jen zahalují šátkem pusu a nos, kusy síry pak do košů přesouvají holýma rukama.

S koši plnými průměrně 80 kilogramy kyseliny pak stejnou skalnatou nebezpečnou cestou míří zpět, aby se druhý den mohli vrátit a začít od znovu. Dokud je jedovaté výpary postupně nezabijí.