Tento víkend rozhodně nebyl pro chorvatský Záhřeb tím nejlepším. Krom všeobecného napětí a nejrůznějších omezení kvůli pandemii koronaviru se hlavní město Chorvatska musí vypořádat i s následky zemětřesení. Podívejte se, jakou paseku po sobě zanechala přírodní katastrofa.

Nový Zéland stvořily sopky. Vulkanologové upozorňují, že sopky ho také jednou mohou zničit.

Huascarán, s nadmořskou výškou 6768 metrů nejvyšší peruánský vrchol, je čtvrtá nejvyšší hora Jižní Ameriky. Ničivé zemětřesení 31. května 1970 spolu s uvolněnou lavinou kamení a ledu z jeho vrcholu připravilo o život neuvěřitelných sedmdesát tisíc lidí. Účastníci československé "Expedice Peru 1970" byli mezi nimi.

Předpovídání zemětřesení je jedním z těch oborů, u kterých navzdory půlstoletí činnosti došlo k velmi malému pokroku. Změnit by to nyní chtěl nový detektor, který Turecko ve spolupráci s agenturou NASA otevřelo v Istanbulu. Jde o první výstřelek podobného druhu, který by seizmickou predikci chtěl obohatit také o mobilní aplikaci. Na předpovědi otřesů by se tak mohl teoreticky podílet každý z nás.

Mezi různými druhy katastrof spadají sopečné výbuchy mezi ty nebezpečnější. Jak výmluvně dokazují třeba starověké Pompeje, i docela běžné erupce mohou pod přívalem lávy a popela pohřbít celá města. V posledních letech upoutaly pozornost veřejnosti takzvané supervulkány – sopky, které dokáží při jediné erupci vychrlit přes tisíc krychlových kilometrů materiálu. Navzdory jejich ničivé síle jsou ale výbuchy takovýchto sopek extrémně vzácné. O něco menší erupce, které bychom ale stále mohli zařadit do škatulky "kataklyzmatické", však nastávají daleko častěji. Co o nich vlastně víme a dokážeme je alespoň do určité míry předvídat?

Pokud byste na mapě měli najít oblast nejhustěji posetou vulkány, možná byste ukázali na západní pobřeží USA, Japonsko anebo (donedávna nejsprávněji) Východoafrický rift, jehož vrcholem je hora Kilimandžáro. Nový objev 91 sopek ukrytých pod antarktickým ledovým příkrovem však prvenství zřejmě přesouvá až na jižní pól.

Po sérii zemětřesení se v centrální Itálii celá města změnila v trosky, ničivé otřesy přežilo jen pár domů. Co může za to, že se zřítilo takové množství staveb? 

Teroristické útoky i přírodní katastrofy v posledních letech přibývají i v kdysi klidných oblastech světa včetně západní Evropy. Na nový vývoj by se podle ministerstva zahraničí měli naučit správně reagovat i čeští velvyslanci. Ne vždy to umějí, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes.