Paní a pan Čangovi chtějí mít druhé dítě a rozhodli se pro umělé oplodnění v zahraničí. Když Peking skoncoval s politikou jednoho dítěte, v jihovýchodní Asii prudce vzrostly žádosti čínských manželů o umělé oplodnění. Možnost mít dvě děti tak potěšila Čanga Jin-če a jeho manželku, kteří snili o tom, jak rozšíří svou rodinu. Přejí si využít umělého oplodnění a zmrazení embrya, aby mohli těhotenství odložit na pozdější dobu.

Tato praxe je však v Číně zakázána, umělé oplodnění je omezeno na neplodné páry. V důsledku nové politiky prudce roste počet žádostí neplodných párů o umělé oplodnění na specializovaných klinikách, kde se čekací doba může protáhnout až na jeden rok.

Pan a paní Čangovi se tedy rozhodli odjet do Thajska, stejně jako stále více čínských párů, které za umělým oplodněním jezdí do jihovýchodní Asie, do Spojených států i jinam.

Bude to zdravý chlapec?

Oplodnění ve zkumavce stojí v Číně kolem 30.000 jüanů (asi 100.000 Kč). V zahraničí je to i několikanásobně více, jsou tam ale nabízeny ještě další možnosti. Pan Čang se například chce ujistit, že jeho dítě nebude mít genetické vady. Takový test je v Číně zakázaný.

"Stojí to hodně peněz, ale já to rád zaplatím, abych měl zdravé dítě," říká jednatřicetiletý Čang, který je civilním pilotem.

Thajské kliniky vítají čínské páry kompletním servisem v čínštíně | zdroj: Profimedia

Mnohé páry se rozhodují pro umělé oplodnění v zahraničí, aby bylo možné určit pohlaví dítěte, neboť čínské rodiny dávají tradičně přednost chlapcům. Taková praxe je v Číně zakázaná a přísně trestaná. V zemi je již nyní alarmující poměr mezi hochy a děvčaty: na 116 narozených chlapců připadá 100 dívek.

"Staré čínské přísloví praví: jeden hoch a jedna dívka tvoří celou rodinu," usmívá se Čang po konzultaci na klinice v Bangkoku, kde reklamní panely v čínštině vychvalují umělé oplodnění.

Reprodukční turistika

Je těžké udělat statistiku této turistiky za reprodukcí, ale podle odhadů Státního výzkumného ústavu Čchien-čan loni dosáhla objemu 1,4 miliardy dolarů (přes 31 miliard Kč), o 22 procent více než rok předtím. Zahraniční kliniky reagují na poptávku, najímají čínsky hovořící zaměstnance a propagují své služby u čínských párů, které chtějí druhé nebo i třetí dítě.

Pružnější plánování rodiny dalo desítkám milionů Číňanek právo mít další dítě. Loni většinu porodů v zemi tvořily druhorozené děti, avšak čínské páry, které se sezdávají stále později, mají čím dál větší problém s plodností. Dvanáct procent Číňanek ve věku, kdy by mohly mít dítě, toho nedosáhne přirozenou cestou.

Čínské kliniky nestíhají

"V Číně je obrovská poptávka, ale my na ni tady nedokážeme reagovat," přiznává Ž'-Čcheng Čch'-an z nemocnice v Šanghaji. V zemi bylo v roce 2016 uskutečněno jen půl milionu umělých oplodnění na zhruba 400 oficiálních klinik, které jsou zavaleny žádostmi. Dárcovství ovocytů a spermatu, zmrazování embryí a výběr pohlaví jsou přísně zakázány.

Mnohé čínské páry toužící po umělém oplodnění tedy létají do Thajska, Malajsie, Kambodže a dokonce i do Ruska. Některé thajské kliniky uvádějí, že až 80 procent jejich klientely tvoří Číňané.

"Reprodukce vytvořila v jihovýchodní Asii nový sektor," mne si ruce prezident singapurské společnosti Borderless Health Group (BHG) Wej S'-ang Jü. Tato firma chce vybudovat banky spermatu a ovocytů v Thajsku, Austrálii a ve Spojených státech, které by byly přednostně určeny Číňanům.

Číňanka Li Na a její manžel si vybrali Thajsko, kde se jim díky náhradní matce narodila dvojčata a s pomocí oplodnění ve zkumavce chlapec. Paní Li dnes radí dalším čínským párům, jak postupovat, aby prožily stejnou radost jako ona.