Princip 'stejnou mzdu za stejnou práci na stejném místě' znovu vztyčí železnou oponu

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Spolková republika Německo a Francie se rozhodly uplatňovat institut minimální mzdy novým způsobem, který má za úkol diskriminovat zaměstnance a zaměstnavatele z novějších zemí Evropské unie. Výsledkem je protekcionistické opatření, které vyloučí české zaměstnance z možnosti být vyslán na práci do Francie nebo SRN, píše v textu pro HlídacíPes.org právník Aleš Rozehnal.

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek , zdroj: ThinkStock

Řidič ČSAD Uherské Hradiště dostal pokutu 135 EUR za to, že má nižší minimální mzdu, než mají řidiči ve Francii. Od července totiž ve Francii platí nový zákon, podle něhož musí i čeští dopravci platit řidičům aspoň minimální francouzskou mzdu, pokud převážejí náklad na území Francie.

Stejný zákon má začít platit i ve Spolkové republice Německo. Evropská komise dokonce připravuje směrnici, podle které bude platit minimální mzda při vysílání pracovníků po Evropě ve všech zemích EU.

Trable s minimální mzdou

Francie, Německo ale i Evropská komise halí svůj postup do zdánlivě vznešeného hesla "stejnou mzdu za stejnou práci na stejném místě", avšak ve skutečnosti bude znamenat nové vztyčení železné opony mezi původními a novějšími členskými zeměmi Evropské unie, alespoň co se mobility zaměstnanců týče.

Funkcí minimální mzdy je zajistit, aby příjmy zaměstnance neklesly pod sociálně akceptovatelnou úroveň, ale zároveň aby motivovali zaměstnance k vyhledávání práce namísto příjmu sociálních dávek. Výše minimální mzdy nemůže být odpoutána od výše průměrné mzdy, která je zase odvislá od celkové ekonomické úrovně dané země.

Podle výzkumu Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy minimální mzda v České republice nejenže neslouží svým proklamovaným cílům, ale navíc nemá žádný vliv zvýšení pracovních ani celkových příjmů chudých domácností, významně zatěžuje ekonomiky oblastí, které vykazují relativně nízkou mzdovou hladinu, a její růst působí na zvyšování nezaměstnanosti.

Je tedy otázkou, zda je minimální mzda vhodným nástrojem ochrany zaměstnanců a zaměstnavatelů. Možná by bylo vhodnější zavést místo garantované minimální mzdy státní příplatky ke mzdám, negativní důchodovou daň či daňové kredity závislé na výši výdělku.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj doporučila navíc zrušit vazby mezi systémem sociálních dávek a minimální mzdy. Sociální systém by měl odrážet vývoj v oblasti životních potřeb a nákladu, naproti tomu minimální mzda by mela být navázána spíše na trendy v produktivitě a na další faktory trhu práce.

Doporučila dále indexaci minimální mzdy na vývoj cen tak, aby byla zachována její kupní síla, spíše než na vývoj mezd v ekonomice.

Francie a Německo utahují šrouby

Spolková republika Německo a Francie se však rozhodly uplatňovat institut minimální mzdy novým způsobem, který má za úkol diskriminovat zaměstnance a zaměstnavatele z novějších zemí Evropské unie.

Pokud totiž budou požadovat pro všechny zaměstnance, kteří jsou vysláni na práci na jejich území, stejnou minimální mzdu, nejen, že nerespektují rozdílnost ekonomické úrovně jednotlivých států, ale zároveň zcela popírají jednu ze zásadních svobod, na kterých je Evropská unie postavena, a to volný pohyb osob a služeb.

Výsledkem je tak protekcionistické opatření, které vyloučí české zaměstnance z možnosti být vyslán na práci do Francie nebo SRN, byť tato práce spočívá "jen" v přejezdu jejich území.

Aby český zaměstnavatel dosáhnul úrovně německé minimální mzdy, musel vy svému zaměstnanci vyplácet částku okolo 40 500 Kč, a aby dosáhnul úrovně francouzské minimální mzdy, musel by vyplácet dokonce částku okolo 46 000 Kč.

Tyto sumy jsou však daleko vyšší než je výše průměrné mzdy v České republice a nedoráží možnosti zaměstnavatelů ani naší ekonomiky.

O platnosti a účinnosti zmíněných zákonů bude zřejmě rozhodovat Evropský soud, nicméně snaha zamezit možnost českých zaměstnanců být vysílán na práci do Francie a Německa vzbuzuje otázku, jak upřímně to tyto země myslí se skutečnou integrací Evropy, rovností členských států EU a volností pohybu osob a služeb.

Aleš Rozeznal pro Ústav nezávislé žurnalistiky

Autor je advokát. Přednáší právo na Právnické fakultě UK a dalších vysokých školách

Tagy: Francie Německo zahraničí Evropská unie pracovní trh mzdy a důchody práce a odbory

Zdroje: Hlídací Pes