Přestože statistiky a studie ze zahraničí, a zejména pak ze Spojených států, nejdou vždy aplikovat na české prostředí, v tomto případě by se pravděpodobně až děsivě shodovaly se stavem v Česku. Lidé opomíjejí – zpravidla úmyslně – důležitost oběda a místo toho, aby si na něj udělali čas, sní až 80 procent z nich (nás) jídlo nad klávesnicí.

Smutná studie americké etnografky Jo Leeové z poradenské společnosti Hartman Group ukázala, že "bílé límečky" se navíc za stolování u počítače nestydí a jídlo o samotě bez odvádění pozornosti debatou s kolegy u stolu si pochvalují. Čtvrtina lidí, kteří se zúčastnili její studie, souhlasila s tvrzením "Jím o samotě, abych zvládl dělat víc věcí najednou."

Výzkumníci z Westminsterské univerzity došli po své studii k tomu, že snědení oběda lidem většinou nezabere více než čtvrt hodiny. Zpravidla jde o něco jednoduchého, při čem se dá dál pracovat a při jehož konzumaci nehrozí zničení klávesnice.

Den co den to samé jídlo

Podle jiné studie a průzkumu mezi zaměstnanci navíc mají kancelářští pracovníci jisté stereotypy ohledně "nápaditosti" volby jídla. Extrémem jsou v tomto případě zřejmě Britové, z nichž 32 procent obědvá každý den to samé (většinou sýrový sendvič), a to průměrně čtyři a půl roku v kuse. Za to, že něco podobného nenastalo i v Česku, vděčíme tradici poledních menu v restauracích.

Reálná pauza na oběd, kdy pracovníci odejdou sníst jídlo jinam a přeruší práci, má smysl v továrnách a u manuálních profesí, kde tělo skutečně potřebuje přestávku a načerpání energie. U kancelářských profesí tomu tak není, oběd se podle Leeové stává něčím intuitivním a nepovinným.

Už ve filmu Wall Street z roku 1987 Gordon Gekko prohlásil: "Oběd je pro zbabělce." Výzkum Leeové tuto stále panující představu potvrzuje. Většina účastníků se shodla na tom, že přestávka na oběd je braná jako znak lenosti a zaměstnanci, kteří odejdou od počítače, aby si jídlo snědli u stolu, jsou vnímaní jako "divní". Obědová pauza jednoduše poškozuje image pracovitého zaměstnance.

Na trendu obědvání nad klávesnicí se vezou dovážkové služby z restaurací, stejně tak vznikají nové typy fast foodů zaměřených na lidi, kteří se sice chtějí najíst co nejrychleji, ale nechtějí rezignovat na zdravou stravu.

O samotě lidé snědí méně jídla

Pokud si lidé dají zdravější jídlo a snědí ho někde o samotě, sice zrovna dvakrát netříbí sociální kontakty, ale ve finále to může být pro jejich zdraví docela prospěšné. Naše osamělé obědy jsou většinou menší, než když jíme společně s jinými lidmi.

Studie už od 20. století poukazují na fenomén takzvané sociální facilitace, tedy ovlivnění skupinou. Na zvířatech vědci prokázali, že když jedí ve skupině, zkonzumují mnohem větší porce, než o samotě. Nyní se ukazuje, že lidé jsou na tom podobně.

Výzkum ukázal, že když někdo jí společně s jinou osobou, zvýší příjem o 44 procent. Další ze studií tvrdí, že když člověk jí ve skupině sedmi a více lidí, sní v 96 procentech případů víc, než kdyby jedl sám.

Jídlo netřeba, stačí nutriční drink

Na tom, že jsme si v kancelářích zvykli na menší porce snědené narychlo u počítače, staví byznys firmy, které vymýšlejí různé náhražky jídla, aby práce byla ještě efektivnější.

Závratnou rychlostí například stoupají prodeje substitučního nutričního nápoje Soylent, vynálezu ze Silicon Valley, který má tělu dodat všechny potřebné živiny, aniž by musel člověk marnit čas jídlem.

"Když se podíváte do historie, uvidíte, že jídlo je v neustálém procesu vývoje. A my jsme jeho součástí," řekl agentuře Bloomberg Dave Renteln z Soylentu.