Princ Philip, který příští měsíc oslaví šestadevadesáté narozeniny, má podle Buckinghamského paláce ve svém rozhodnutí naprostou podporu královny. Palác upřesnil, že princ bude nadále stát v čele četných charitativních organizací, ale nebude se aktivně účastnit veřejných akcí.

Vévoda z Edinburghu v nedávné minulosti trpěl srdečními potížemi, ale stále často vystupoval na veřejnosti.

Ve čtvrtek ráno  vyvolala veřejné znepokojení informace britského tisku, že Buckinghamský palác na dnešek svolal mimořádnou schůzku vedení personálu. Obavy o zdraví královského páru nebo dokonce spekulace o úmrtí v královské rodině však brzy rozptýlili zástupci paláce.

Královna Alžběta i princ Philip ještě ve středu plnili své veřejné povinnosti a podle britských médií se očividně těšili dobrému zdraví. Královna přijala britskou premiérku Theresu Mayovou, aby formálně vyslovila souhlas s rozpuštěním parlamentu před nadcházejícími předčasnými parlamentními volbami. Princ Philip se zase zúčastnil otevření nové tribuny na londýnském kriketovém stadionu Lord's Cricket Ground. Buckinghamský palác nicméně o princově zdravotním stavu nezveřejnil žádné podrobnosti. 

Alžběta si musela manžela prosadit  

Princ Philip stojí po boku patrně nejznámější panovnice světa už pětašedesát let, letos v listopadu pak oslaví sedmdesáté výročí sňatku. Philip, princ řecký a dánský, se narodil 10. června 1921 ve vile na ostrově Korfu. Jeho babička z matčiny strany byla vnučkou britské královny Viktorie. Po vzpouře v Řecku v roce 1922 musela královská rodina s malým Philipem uprchnout do exilu. Nejdříve do Paříže, po rozchodu rodičů v roce 1930 býval Philip u sester provdaných v Německu nebo u příbuzných v Anglii.

V Anglii také začal chodit do školy; nikoli však na prestižní Eton, jako jeho vnuci, ale na Gordonstoun ve Skotsku, kam později poslal i svého syna Charlese. Poté navštěvoval královskou námořní akademii v Dartmouthu, kde se poprvé setkal se svou budoucí manželkou, tehdy mladičkou Alžbětou. Za druhé světové války povýšil až na námořního poručíka. Později se osvědčil u britského námořnictva: skvělou obsluhou lodního reflektoru pomohl potopit dvě italské lodě. Později spoluvelel vylodění na Sicílii.

Na královském dvoře ho zpočátku příliš nevítali, protože Philip nebyl "tak úplně prototyp anglického gentlemana". Alžbětu však okouzlil prý svým šarmem, humorem a nezávislostí. Korunní princezně bylo sotva 20 a rodiče ji prý marně přesvědčovali, že její vzdálený bratranec není jediný muž na světě. Nedala si říct.

Kvůli svatbě, kterou si Alžběta nakonec prosadila, Philip konvertoval k anglikánům a vzdal se řecké i dánské koruny. 

Od korunovace Alžběty II. v roce 1953 je Philip známý jako "muž po boku královny". Často se na veřejnosti ukazuje v uniformě a vyznačuje se uštěpačným humorem.

V roce korunovace Alžběty musel Philip ukončit kariéru u námořnictva, ale novou vášní se mu stalo létání. Angažuje se mimo jiné v ochraně přírody a téměř 20 let je předsedou britské pobočky Světového fondu na ochranu přírody.