Podle průzkumů agentury Ipsos ve spolupráci se středoevropským výzkumným konsorciem Central European Digital Media Observatory (CEDMO) také z 19 na 30 procent přibylo lidí, kteří na věc nemají názor.

Ruská armáda vpadla na Ukrajinu loni 24. února, první průzkum Ipsos provedl v dubnu. Další následovaly v květnu, červnu a červenci, zatím poslední je z letošního března. „Zatímco v loňském roce na jaře byla česká společnost více přesvědčena o tom, že jsme součástí informační války ze strany Ruska, více než rok po začátku války na Ukrajině procento těch, kteří mají tento názor, výrazně kleslo. To může být částečně dáno určitou společenskou únavou z tématu konfliktu, svoji roli však může hrát i účinná propaganda, jejímž cílem je často vyvolat informační chaos. I proto v tuto chvíli máme 30 procent občanů, kteří nevědí, co si o tomto tématu myslet,“ uvedl Michal Kormaňák z agentury Ipsos.

V předchozím průzkumu loni v červenci bylo přesvědčených o ČR jako o součásti informační války vedené Ruskem ještě 45 procent. Za záminku k omezování svobody slova považovalo v červenci informační válku 19 procent dotázaných. Lidí bez názoru na věc byla v červenci čtvrtina.

Největší změnu názorů proti předchozímu průzkumu zjistil Ipsos u lidí ve věku 70 let a více. V červenci vidělo ČR jako součást informační války vedené Ruskem 49 procent z nich, letos v březnu 24 procent. Nejvíce tento názor nadále zastávají lidé s vyšším vzděláním, a to 55 procent z nich. „Roli hrají i politické preference. Zatímco v loňském roce považovalo informační válku pouze za záminku k omezování svobody slova a médií 31 procent voličů neparlamentní opozice, dnes je to už téměř 45 procent z nich. Podobný trend vidíme i u voličů parlamentní opozice, kde tento názor před necelým rokem zastávalo 29 procent, přičemž nyní se toto číslo zvedlo na 37 procent voličů,“ uvedli autoři průzkumu. U voličů vládních stran zůstává názor v čase podobný, informační válku vedenou Ruskem považují za realitu dvě třetiny z nich.

Na Slovensku, kde se průzkum také uskutečnil, je situace stabilnější. Od loňského dubna se výrazněji nezměnil podíl lidí, kteří vnímají Slovensko jako součást informační války vedené Ruskem, letos v březnu jich bylo 36 procent. Příliš se neproměnil ani počet těch, kteří informační válku berou pouze jako záminku k omezování svobody slova, klesl z loňských dubnových 29 procent na 26 procent letos v březnu. Lidí bez názoru na věc na Slovensku přibylo z 15 na 27 procent.

Průzkumu se mezi 9. a 13. březnem zúčastnilo v Česku 1038 lidí starších 18 let. Na Slovensku mezi 7. a 9. březnem odpovídalo 1017 respondentů.

Za schvalování ruské agrese padlo devět trestů

Za schvalování ruské agrese na Ukrajině dosud padlo podle evidence Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) devět pravomocných rozsudků. V 58 případech byl někdo obviněn. NSZ o tom dnes informovalo na svém twitterovém účtu.

NSZ dlouhodobě sleduje vývoj případů souvisejících se schvalováním a veřejnou podporou ruské agrese na Ukrajině. Na možnou trestnost takového jednání upozornilo v únoru 2022 po propuknutí konfliktu. Aktuální čísla v infografice: https://t.co/WZiwQmdtHR pic.twitter.com/NBvutasCce

— Nejvyšší státní zastupitelství (@NSZ_info) March 15, 2023

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž už loni v únoru upozornil na to, že veřejná prohlášení na demonstracích i sociálních sítích, která schvalují útok Ruska na Ukrajinu nebo vyjadřují podporu vedení Ruska, mohou být posuzována jako trestný čin.

Podle statistik NSZ padlo v této souvislosti devět pravomocných rozsudků, zahájeno bylo 58 trestních stíhání nebo zkrácených přípravných řízení, v 90 případech byly zahájeny úkony trestního řízení, tedy jsou ve fázi prověřování.

Stříž v rozhovoru pro dnešní Právo uvedl, že pouze jediný z devíti odsouzených musel jít do vězení. Jde o aktivistu Patrika Tušla, který už koncem loňského roku dostal devět měsíců vězení kvůli nenávistným výrokům o Ukrajincích, zveřejnil je v nahrávce na sociálních sítích. V ostatních případech soudy ukládaly podmínky či peněžité tresty.

Rusko vojensky napadlo Ukrajinu loni ve druhé polovině února. Stříž krátce poté uvedl, že pokud by někdo veřejně, tedy například na demonstracích, ale i na internetu vyjadřoval souhlas s ruským útokem na Ukrajinu, podporoval jej nebo vyjadřoval podporu čelným představitelům Ruska, mohl by se za určitých podmínek dopustit trestného činu schvalování trestného činu, případně trestného činu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy. Za taková provinění hrozí podle zákona trest vězení v prvním případě až na rok, v druhém případě na šest měsíců až tři roky.