Nacher se tázal například na to, zda se boj proti dezinformacím nepromění na boj proti nepohodlným názorům.

„Úkolem vlády určitě není zavádět cenzuru a já bych byl první, kdo by se proti tomu postavil,“ zdůraznil Fiala. Stát podle něho ani nechce omezovat veřejnou debatu. „To, co je určitě potřeba, je čelit nepřátelské hybridní válce, která je vedená na našem území i prostřednictvím dezinformací,“ uvedl premiér. Vláda v této věci podle něho postupuje tak, že předkládá informace, které odpovídají realitě. „Neděláme to tím, že bychom někoho omezovali, že bychom něco zakazovali,“ dodal.

Fiala také poukázal na to, že jeho kabinet navazuje v čelení hybridním hrozbám na dokumenty přijaté k této záležitosti předchozí vládou Andreje Babiše (ANO) a postupně plní úkoly, které z nich vyplývají. Patří k nim podle ministerského předsedy také zpracování právní úpravy pro posílení možností České republiky čelit dezinformacím a vytvoření systému strategické komunikace státu. „Stát má i v tomto smyslu chránit své občany a svoji bezpečnost,“ řekl premiér.

Nacher podal svou písemnou interpelaci už na jaře. Pocházela z doby, kdy bylo v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu zablokováno několik tak zvaných dezinformačních webů. Internetové sdružení CZ.NIC opět zpřístupnilo sedm webů koncem května.

Fiala v písemné odpovědi mimo jiné uvedl, že k vypnutí dezinformačních webů vyzvala vláda v obecně formulovaném usnesení a je vděčná nevládním organizacím i komerčním firmám, že tyto servery vypnuly. Vládě ale bylo podle něho jasné, že zablokování webů bylo jen přechodné opatření. Na plénum se projednávání interpelace dostalo kvůli tomu, že opoziční poslanec nebyl s Fialovou odpovědí spokojený.

EU po invazi zvýšila pomoc pro ukrajinská média, činí přes půl miliardy

Evropská unie po únorovém začátku ruské invaze zvýšila finanční pomoc pro nezávislá ukrajinská média, aktuálně dosahuje 23 milionů eur (zhruba 560 milionů korun). Na dnešní mediální konferenci Východního partnerství to řekla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, která má v gesci mimo jiné právě média.

EU se podle Jourové aktuálně vypořádává se třemi výzvami ohledně ukrajinských médií. Jde o bezpečnost žurnalistů, pomoc s ekonomickým přežitím a udržením nezávislosti sdělovacích prostředků a o boj s dezinformacemi, které šíří Kreml.

Před válkou se pomoc EU zaměřovala zejména na budování kapacit a vzdělávání, nyní jde podpora přímo do ukrajinských nezávislých sdělovacích prostředků. Znamená to například finanční pomoc na zaměstnance a na provoz, opatření týkající se kybernetické bezpečnosti nebo financování ochranného vybavení, jako jsou neprůstřelné vesty.

Za zásadní považuje Jourová boj s ruskými dezinformacemi. Připomněla, že některé z protiruských sankčních balíčků, které EU přijala, zahrnovaly také některé sdělovací prostředky, jako Russia Today nebo Sputnik. Chystaný devátý balíček podle eurokomisařky může obsahovat další, které nechtěla nazvat médii, ale nástroji válečné propagandy ruského prezidenta Vladimira Putina.

Zmínila také myšlenku vzniku rádia Svobodné Rusko po vzoru Svobodné Evropy. „Věřím, že mnoho ruských občanů chce slyšet jiné zprávy než ty, které slyší od Kremlu,“ uvedla Jourová. Nešlo by o propagandu, ale o informování o skutečné situaci, doplnila.

Práce novinářů na Ukrajině je podle Jourové důležitá i proto, že se podílejí na sběru důkazů o možných válečných zločinech. Shromažďování důkazů začalo v 14 členských státech EU, zapojil se také Mezinárodní trestní soud (ICC).

Nezávislá média jsou podle Jourové obecně důležitá. Svoboda vyjadřování je podle ní jedním ze základů, na kterých byla EU vystavěna. Nezávislá a kvalitní média jsou zásadní pro poskytování faktických a důvěryhodných informací, aby občané mohli dělat informovaná rozhodnutí a účastnit se demokratického procesu, míní. Zdravé a svobodné mediální prostředí je podle Jourové důležité také k boji proti organizovaným dezinformačním kampaním.

„Takové kampaně nekončí na národních hranicích. Všichni máme společný zájem bojovat proti nepřátelským a poškozujícím dezinformačním kampaním v EU i v zemích Východního partnerství,“ řekla Jourová. EU podle ní podporuje nezávislé mediální prostředí ve východních zemích více než 30 miliony eur (zhruba 730 milionů korun).

EU nejen navyšuje finanční pomoc, ale také si stanovila ambiciózní cíl podpořit minimálně 120 nezávislých sdělovacích prostředků a 2000 novinářů v příštích několika letech, uvedla dále Jourová. Pomoc EU se podle ní zaměřuje na posilování plurality médií, svobody, žurnalistických dovedností a profesionalismu. Se zeměmi spolupracuje EU mimo jiné také na zlepšování mediální legislativy, podporuje také lokální mediální iniciativy, dodala.