Stanjura ale nepočítá se schválením všech návrhů. Debatuje se o změnách daně z přidané hodnoty (DPH), rozpočtově zhruba neutrální by byly dvě sazby 13 a 14 procent, řekl také Stanjura. Minimálně vyšší jednotky miliard korun by podle něj přineslo zvýšení spotřebních daní, v zásadě shoda je na snížení nebo zrušení podpory stavebního spoření.

Stanjura opakovaně uvedl, že vláda připravuje konsolidační balíček, který by měl snížit strukturální deficit nejméně o jedno procento hrubého domácího produktu, tedy zhruba 70 miliard korun. Týkat by se to mělo státního rozpočtu na příští rok. Loni skončil státní rozpočet deficitem 360,4 miliardy korun, což byl třetí nejhorší výsledek hospodaření po letech 2021 a 2020. Pro letošní rok je schválený schodek 295 miliard korun.

Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic, zdůraznil Stanjura. Jsou už ale podle něj nějaké dílčí dohody. „Dalo se dohromady asi 65 opatření a ministerstvo financí expertně přepočítalo, kolik by které mohlo přinést na příjmové nebo výdajové straně. Suma těch opatření je mnohem větší než 70 miliard, ale neprojdou všechna. Vycházeli jsme ze všech návrhů Národní ekonomické rady vlády (NERV), k tomu přišly návrhy z jednotlivých ministerstev. Teď budeme jednat v užší skupině a na přelomu března a dubna to dostane vedení politických stran,“ dodal.

Daň z nemovitosti je v Česku jedna z nejnižších v Evropě a je nyní výlučným příjmem obcí. Loni se na této dani vybralo 12,42 miliardy korun, stát přitom nese podle Stanjury náklady na správu daně 1,2 miliardy Kč. Ve výpočtu daně figuruje koeficient stanovený podle velikosti obce. „Maximum tedy je, že by stát zvýšil základní koeficient této daně nejvýše na dvojnásobek, a toto navýšení daně vybíral pro sebe. Může to přinést do rozpočtu šest až osm miliard korun,“ řekl ministr HN. Jako komplikování daňového systému odmítl zavedení progrese do daně z nemovitostí, kdy by se za první nemovitost, v níž majitel bydlí, platila nejnižší daň a za každou další vyšší.

DPH se nyní odvádí v základní sazbě 21 procent a ve dvou snížených sazbách deset a 15 procent. Stanjura uvedl, že jako ministr financí by raději měl dvě sazby DPH než tři, zjednodušilo by to daňový systém. „Rozpočtově přibližně neutrální by byly dvě sazby 13 a 14 procent. O přínosu pro státní rozpočet bude rozhodovat, které zboží a služby zůstanou ve snížené sazbě. Já bych tam nechal ty, jež splňují sociální, zdravotní nebo jiný význam, který stát považuje za správný,“ řekl HN.

Na změně u stavebního spoření je podle Stanjury v zásadě shoda. „Už hledáme jen nějaké finální para­metry. Buď se podpora sníží, nebo zcela škrtne,“ řekl deníku. Zrušit daňový odpočet úroků z úvěru ze stavebního spoření rušit nechce, pokud to ale někdo navrhne, nebude proti, podotkl ministr.

U změny sociálního pojištění odváděného osobami samostatně výdělečně činnými (OSVČ) ministerstvo financí podle Stanjury směruje svoje výpočty k tomu, co je základ daně, ze kterého se pojištění vypočítává. „Jestli by minimální pojištění nemělo být vyšší. Dnes je to polovina rozdílu mezi příjmy a výdaji. Další debatu vedeme, co s tím udělat u paušalistů, zejména u profesí, kde víme, že náklady nemohou být tak vysoké - to je skupina se 40procentním výdajovým paušálem,“ řekl ministr. Čtyřicetiprocentní výdajový paušál mohou využívat například právníci, lékaři nebo architekti.

Úspora 70 miliard korun v rozpočtu na příští rok by se měla ze dvou třetin týkat výdajů a jedna třetina, tedy zhruba dvacet miliard korun, příjmové strany, řekl Stanjura koncem února v České televizi. Uvedl, že chystá například změnu zdanění hazardu tak, aby státní rozpočet získal navíc zhruba jednotky miliard k nynějšímu výběru kolem devíti miliard korun ročně. Vláda podle Stanjury naopak zřejmě upustí od návrhu zdanění takzvaného tichého (nešumivého) vína.