Prezident, který rozdělil latinskoamerickou levici

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Je venezuelský prezident Nicolás Maduro zarputilým bojovníkem proti imperialistickému útlaku, nebo nelítostný autoritář? Tato otázka rozděluje dříve sjednocenou latinskoamerickou levici. 

Venezuelský prezident Nicolás Maduro

Venezuelský prezident Nicolás Maduro,zdroj: Profimedia.cz

Brazilská politička Gleisi Hoffmannová vyvolala vlnu nevole, když během svého prvního mezinárodního projevu jakožto předsedkyně Strany pracujících (PT) nekompromisně podpořila venezuelského prezidenta Nicoláse Maduru. Na každoročním setkání levicových stran v Sao Paulu prohlásila, že Venezuela v současné době čelí "prudké ofenzivě pravice" a podpořila i nové Madurovo Ústavodárné shromáždění, které opozice označila za uzurpaci moci.

Dříve široce sjednoceným latinskoamerickým levicovým hnutím tak po měsících krize ve Venezuele zmítají rozpory, napsal britský list The Guardian.

Nový orgán, který vyvolal vlnu protestů a kritiku nejméně 20 států, podle Hoffmannové přispěje k větší konsolidaci bolívarské revoluce. Takové prohlášení bylo na kontinentu, jehož historie je plná pravicových převratů, vojenských diktatur a zásahů USA, pro mnohé levicové politiky velmi smysluplné. Venezuela pro ně zůstává symbolem odporu proti imperialismu, stejně jako byla kdysi Kuba.

Pro jiné však byl výrok brazilské političky neomluvitelnou podporou vlády, kterou viní z rostoucího autoritářství a násilí proti vlastním lidem. Podle OSN bylo od dubna ve Venezuele zadrženo 5000 lidí, k nimž se úřady navíc chovají krutě a nehumánně. Ekonomika země se propadá a nedostatek jídla a léků způsobil humanitární krizi.

Čtyři měsíce politických nepokojů ve Venezuele a rozšíření pojetí lidských práv vyvolal rozpory v latinskoamerické levici, dříve široce sjednocené pod charismatickým venezuelským vůdcem Hugem Chávezem.

"Levice je úplně rozdělená... Jedna její část je přesvědčena o tom, že Venezuela je dnes příkladem otevřeného třídního boje, kde demokratické řešení už není možné. Druhá její část je zděšena násilím proti opozici... "Soustřeďují se více na humanitární problémy a identitu," řekl odborník na mezinárodní vztahy z univerzity v Riu de Janeiro Leonardo Valente.

Protesty Madura velmi izolují. V úterý více než desítka zemí Latinské Ameriky, včetně Brazílie, Argentiny nebo Mexika, odsoudila "zhroucení demokratického řádu" ve Venezuele, členské státy skupiny Mercosur zemi navíc pozastavily členství v této organizaci.

Podporovatelé a odpůrci

Postoje Hoffmannové v Brazílii využili političtí oponenti její strany. "Madurovo nové shromáždění je posledním šílenstvím režimu, který byl dlouhou dobu prohnilý... Situace ve Venezuele je katastrofální, skutečná humanitární tragédie," napsal na svém facebookovém profilu člen brazilské socialistické Strany svobody Jean Wyllys. Proti jeho výrokům se však na sociálních sítích zvedla vlna kritiky, především ze strany levicových politiků.

Podporu Madurovi vyjádřili tradiční spojenci jako například Kuba, Bolívie nebo Ekvádor, kteří označili nové americké sankce proti zemi za imperialistické vměšování. "Agrese proti venezuelské demokracii je agresí proti celé Latinské Americe," napsal na Twitteru bolivijský prezident Evo Morales. Podporují ho i vysocí představitelé levicových Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) včetně jejich vůdce Rodriga Londoňa.

Naproti tomu Gustavo Petro, levicový politik a bývalý starosta kolumbijské metropole Bogoty, se od Madurovy politiky distancoval. "Venezuele může buď navázat dialog ve společnosti a zemi obnovit nebo následovat cestu Sýrie a Iráku," řekl Petro.

Rozpolcená je i argentinská levice, která částečně sympatizuje s Madurem a částečně s opozicí. "Maduro ztratil podporu a opírá se o ozbrojené síly a nedemokratická opatření," uvedla bývalá argentinská levicová kandidátka na viceprezidenta Myriam Bregmanová. Zároveň však odsoudila USA a další země za snahy "dotlačit Madurovu vládu k vyjednávání s pravicí".

Mexický socialistický kandidát na prezidenta Andrés Manuel López Obrador, který je v současné době favoritem předvolební kampaně, se k Venezuele kvůli blížícím se volbám příští rok nevyjadřuje. Jeho strana přesto otevřeně podporuje Madura.

Nezvykle potichu zůstal i bývalý brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva. Pokud ho soud nepošle do vazby za korupci, i on hodlá příští rok opět kandidovat na prezidenta. Situaci ve Venezuele odmítl komentovat.

"Pro da Silvu nemá smysl se vyjadřovat. Chce vědět, co bude s jeho kandidaturou," říká odborník na mezinárodní vztahy Oliver Stuenkel. Se zhoršující se situací ve Venezuele zvolí nejspíš stejnou strategii i další politici, které příští rok čekají volby. "Je to tak trochu patová situace," dodává Stuenkel.

Tagy: zahraničí Venezuela Latinská Amerika Střední a Latinská Amerika

Zdroje: ČTK,The Guardian