Dnes je čtvrtek 5. srpna 2021., Svátek má Kristián
Počasí dnes 14°C Občasný déšť

Prezident-gambler, mrtvý vítěz a další perly hlasovacího systému v USA

Prezident-gambler, mrtvý vítěz a další perly hlasovacího systému v USA
Největší kuriozita letošních voleb? Jednoznačně Trump jako takový | zdroj: Profimedia

Amerika je zemí neomezených možností. Dokazují to americké volby. Američané dokážou zvolit nebožtíka, anebo vyhlásit za prezidenta kandidáta, který ve volbách získá méně hlasů, než jeho soupeř.

Volby amerického prezidenta jsou zmanipulované, tvrdí Donald Trump. "Chtějí zmanipulovat volby dokonce přímo ve volebních místnostech, dějí se hrozné věci," hřímal kandidát na amerického prezidenta v úterý na mítinku v Coloradu. A jen den poté poté, v posledním ze tří televizních duelů s Hillary Clintonovou v Las Vegas, mnohé Američany zarazil, když upozornil, že nemusí přijmout vítězství své soupeřky.

Leckdo při Trumpových slovech zalapal do dechu. Tohle ještě žádný z amerických kandidátů na prezidenta neřekl.

Jenže Donald je originál. U něj to nemůže překvapit. Vždyť už před několika lety se obořil na americkou Akademii televizních umění a obvinil ji, že je úplatná a zmanipulovaná. Důvodem bylo to, že akademie neudělila prestižní cenu Emmy reality show Apprentice (Učeň) a také jemu jako hlavní hvězdě této série. Trump v Apprentice rozhodoval, komu dá šanci řídit některou ze svých společností za roční plat čtvrt milionu dolarů. Neúspěšné kandidáty vyprovázel frází "máš padáka".

Ach, ty počty

Trumpa nelze brát příliš vážně. Faktem nicméně je, že Američané, kteří se rádi chlubí demokratickými tradicemi, jsou s volbami (nejen prezidentskými) na štíru. Provází je zmatky, přehmaty a kuriózní situace.

Ve voličských seznamech mnohdy chybí jména nebo identifikační údaje a jsou na nich také nebožtíci. Při volbách se stává, že státní databáze voličů se neshoduje s databází federální a komise se nemohou dohodnout na počtu voličů, tedy počtu platných hlasů.

S počty jsou na tom Američané vůbec zle. Dokládá to případ z městečka Gateway, které má 122 obyvatel. V roce 2006 tam vítězem voleb starosty vyhlásili chlapíka, který dostal 199 hlasů. Byl jediným kandidátem, a tak s tímhle výsledkem státní volební komise nedělala žádné cavyky, nenařídila hlasy přepočítat.

Před šestnácti lety to ale bylo jiné – tehdy byly prezidentské volby mimořádně vyrovnané a hlasy se přepočítávaly. Na Floridě, která je hlasovacími přehmaty proslulá, se volby zasekly. Ve státě, který se stal jazýčkem na vahách souboje mezi Georgem Bushem mladším a Alem Gorem, ještě měsíc po volebním úterku přepočítávali hlasy. Přítrž tomu udělal až soudce, který přiklepl výhru Bushovi, a republikánský guvernér Texasu se stal prezidentem. V součtu všech států přitom získal o milionu hlasů voličů méně než někdejší demokratický viceprezident.

Nebylo to nicméně poprvé, co do Bílého domu vstoupil jako vítěz kandidát, pro něhož hlasoval menší počet Američanů než pro jeho soupeře. Tento případ nastal v americké historii celkem čtyřikrát.

Jak to je možné? Vysvětlení je prosté. Obdobně, jako mnohé hlasovací stroje používané při volbách už dávno patří do technického muzea, zastaral i americký volební systém, podle některých analytiků vhodný do učebnic dějepisu, ne pro volby v 21. století.

Osvícení gentlemani

Americké hlasování o prezidentovi a Kongresu je vlastně padesátkou voleb. V každém státě se výsledky počítají zvlášť a s výjimkou dvou - Nebrasky a Maine - platí zásada "The Winner Takes It All" ("Vítěz bere všechno"). Hlasy voličů pro poraženého kandidáta propadají.

O prezidentovi nakonec rozhoduje sbor volitelů. Osvícené gentlemany tímto úkolem pověřili tvůrci ústavy před více než dvěma staletími - v době, kdy Američané podle jejich mínění nebyli dostatečně vzdělaní ani informovaní. Jejich jménem volitelé dodnes zvažují a potvrzují výsledek.

Někdy nejspíš svého verdiktu lituji. Třeba v případě Warrena Hardinga. Tenhle prezident-gambler prohrál v kartách kromě jiného veškerý porcelán Bílého domu a několik obrazů.

Ne vždy si také osvícení volitelé dokázali poradit s volební zápletkou. Například v roce 1872, kdy demokrat Horace Greeley zemřel krátce po hlasování voličů, kteří ho jasnou většinou vyslali do Bílého domu. Volitelé za Demokratickou stranu, zavázaní hlasovat pro Greelyho, se nedohodli na dalším postupu a své hlasy rozdělili mezi několik demokratických kandidátů. Prezidentem se tak v konečném součtu stal republikán Ulysses Grant, byť z hlasování voličů odešel na hlavu poražen.

Ať žije nebožtík

Problémy s mrtvým kandidátem poznamenaly rovněž volby do Senátu v roce 2000. Ve státě Missouri se utkal republikán John Ashcroft s demokratem Melem Carnahanem a prohrál.

Nebylo by na tom nic divného, kdyby Carnaham nebyl nebožtíkem. Zahynul krátce před volebním úterkem při leteckém neštěstí. Jeho křeslo v Senátu zůstalo prázdné.

Ani Ashcroftův volební propadák však později neodradil George Bushe, aby tohoto neoblíbeného odpůrce potratů a bojovníka za cudnost, jmenoval ministrem spravedlnosti. Ashcroft se pak nesmazatelně zapsal do americké politiky tím, že prosadil rozsáhlý systém špehování obyvatel a v budově ministerstva dal zakrýt závěsem alegorickou sochu spravedlnosti ve stylu Art deco, které z tóry vyčníval prs.

Donald, největší kuriozita

A jak to bude s kuriozitami v letošních volbách amerického prezidenta? Tou největší patrně zůstane kandidát republikánů Donald Trump, který Američanům oznámil: "Budu tím nejlepším prezidentem, jakého kdy bůh stvořil."

Co na to říct? Snad jen "bůh ochraňuj Ameriku".

Zdroje:
Vlastní