Každý den zažíváme obrovské množství situací – ať už jde o rozhovory, nové informace, nebo třeba jen to, kudy jdeme domů. Všechno to si mozek nějak musí zapamatovat. Dlouho se vědělo, že spánek hraje v tomto procesu důležitou roli. Vědci teď začínají rozumět tomu, jak přesně to funguje.

Mozek totiž během spánku nepřestává pracovat – naopak. Zatímco my odpočíváme, mozek si „přehrává“ to, co jsme zažili, posiluje si vzpomínky, a dokonce si chystá scénáře pro budoucí situace. Tento proces probíhá ve dvou střídajících se fázích – NREM a REM spánek. Během NREM fáze se mozek jakoby ztiší, neuronová aktivita se zpomalí a spánek je hluboký. V REM fázi se aktivita naopak zvýší, nastává snění a mozek začíná třídit, opravovat a propojovat informace.

Dlouho ale nebylo jasné, jak si mozek dokáže poradit s tolika zážitky naráz. Většina výzkumů se totiž soustředila na situace, kdy zvíře zažilo jen jednu nebo dvě jednoduché události. Jenže v reálném životě toho zažíváme mnohem víc – a všechno si nějak potřebujeme uložit, nejlépe bez zmatků.

Spánek jako mozaika minipříběhů

Nový výzkum vědců z Yaleovy univerzity ukazuje, že mozek má překvapivou schopnost zpracovávat desítky různých zážitků paralelně – tedy najednou, podobně jako výkonný počítač. V oblasti mozku zvané hippocampus, která je klíčová pro paměť a učení, se během spánku aktivují tzv. neuronální ansámbly. Tyto skupiny buněk fungují jako malé týmy, které si „přehrávají“ jednotlivé události dne a buď je ukládají odděleně, nebo naopak spojují, pokud spolu souvisejí.

zdroj: Profimedia.cz

Vědci nechali krysy procházet během jednoho dne patnácti různými prostředími a sledovali jejich mozkovou aktivitu během následného spánku. Zjistili, že mozek si dokáže přehrát i nesouvisející události velmi rychle za sebou – v tzv. snímcích, které trvají jen zlomky vteřiny. Dokonce se mezi těmito zážitky umí „přepínat“, aniž by se pomíchaly. Tím si vytváří silnější a přehlednější vzpomínky.

Zároveň se ukázalo, že mozek si lépe pamatuje první a poslední zážitky z dne. Jde o jev známý i z lidské paměti – nejčastěji si vybavíme to, co jsme zažili na začátku a na konci určitého období. Výzkum také potvrdil, že v tom hraje roli látka zvaná acetylcholin. Její hladina ovlivňuje, kdy mozek ztiší nebo naopak aktivuje určité typy neuronů. Nízká hladina během hlubokého spánku pomáhá posilovat vzpomínky, vyšší hladina v REM fázi zase brání tomu, aby se různé vzpomínky překrývaly.

To vše ukazuje, že mozek má neuvěřitelně efektivní systém, jak si během noci utřídit prožitky, oddělit důležité od nedůležitých a zároveň připravit půdu pro to, co nás teprve čeká. Ať už si z toho odneseme jakékoli odborné detaily, jedno je jisté – pokud si chceme něco opravdu zapamatovat, měli bychom si dopřát dostatek kvalitního spánku.