Lubomír Baláš, bývalý voják, do minulého týdne tajemník Magistrátu města Prostějova a nyní ředitel Krajského úřadu Olomouckého kraje má za sebou celou řadu afér. Má trafiku v městské společnosti Vodovody a kanalizace Prostějov a spáchal přestupek tím, že vedlejšák zatajil v majetkovém přiznání a také roky okrádal úředníky prostějovské radnice chybnými platovými třídami.

Přesto se mu podařilo uspět ve výběrovém řízení na post ředitele krajského úřadu a minulé úterý jeho jmenování podepsal také ministr vnitra Milan Chovanec. Od čtvrtka je tak Baláš nejvyšším úředníkem v Olomouckém kraji.

Jeho předlistopadová minulost ale dosud příliš známá nebyla. Dát dohromady informace pro tento článek nebylo jednoduché. Musel jsem bádat po archivech, oslovovat pamětníky i místní politiky. Výsledek dává dohromady obraz Lubomíra Baláše před rokem 1989.

Znát minulost člověka, jehož kariéra po sametové revoluci šla strmě nahoru až do současnosti, kdy se stal ředitelem krajského úřadu, tedy nejvyšším úředníkem v kraji, je klíčové. Nejde jen o jednoho úředníka, jako spíše o celkový obraz toho, jací lidé dnes zaujímají funkce, na které není tolik vidět, ale přitom mají velký vliv na fungování veřejných institucí.

Přizpůsobivost jazyku

"Typický příklad zkorumpovaného úředníka, kterého nezajímá nic jiného než vlastní kapsa… Připomíná mi aroganci bývalých komunistů," napsal o Balášovi do facebookové diskuze čtenář Olomouckého deníku k článku o tom, že byl vybrán do pozice ředitele krajského úřadu a že jeho osobu doprovází silná kontroverze. Tento čtenář ale zřejmě sám nevěděl, jak blízko je pravdě.

Z materiálů, které k Balášovi vedla Komunistická strana Československa, vyplývá, že byl k režimu nebývale loajální – jako dlouholetý funkcionář Socialistického svazu mládeže dobře věděl, jak se komunistům v partaji zalíbit, jaké fráze použít nebo co říct o náboženství.

V dokumentech KSČ se lze dočíst, že je třídně uvědomělý, má kladný vztah k SSSR a je tam uvedena celá řada zkratek, o nichž dnes už málokdo ví, co znamenaly. Zkrátka vše je psáno typickým "ptydepe" komunistických dokumentů.

Dnes Baláš hýří slovy jako "benchmarking", "CAF" a "adaptační procesy". Sám se profiluje jako odborník na řízení lidských zdrojů a mechanismy veřejné správy. Právě užití jazyka dobře ilustruje jeho schopnost přizpůsobit se aktuální politické situaci, ať už je jakákoli.

Sběratel svazáckých funkcí

Baláš byl kandidátem strany od 21. září 1982. O dva roky později už podával přihlášku, jejíž součástí byl vlastní životopis.

archivní materiály | zdroj: Jakub Čech "Již v patnácti letech jsem se stal členem Socialistického svazu mládeže. V letech 1973 až 1977 jsem zastával funkci předsedy ZO SSM v obci Hruška na okrese Prostějov. V době studií na vysoké škole jsem pracoval ve funkcích kulturního referenta a později předsedy ZO SSM. Po příchodu k útvaru jsem byl zvolen za člena PV SSSM, kde pracuji dodnes. Od dubna 1984 zastávám funkci vedoucího stranické skupiny při PV SSM," popisoval Baláš své svazácké působení.

Zajímavější je však část o tom, kdo ho ke komunismu vedl. Sám Baláš uvádí, že oba jeho rodiče byli členy KSČ a v roce 1968 jim bylo členství na vlastní žádost ukončeno. Zřejmě sympatizovali s reformním hnutím uvnitř KSČ a ze strany odešli po srpnové invazi sovětských tanků, kdy byli zklamáni tímto koncem Pražského jara.

"Značný vliv na můj světonázorový vývoj měl můj děda – dlouholetý obětavý stranický funkcionář žijící v sousední vesnici, u něhož jsem trávil veškeré volné dny až do svých patnácti let," psal Baláš ve svém životopise.

Zásadový, třídně uvědomělý a oddaný věci

Tiskopis přihlášky do Komunistické strany Československa v tehdejší době vyžadoval také prohlášení tří ručitelů.

archivní materiály | zdroj: Jakub Čech "Ručitelé jsou nejméně tři roky členy strany a znají doporučovaného z pracovní a veřejné činnosti nejméně jeden rok. V doporučení stručně vyjádří, jaká je jeho uvědomělost a oddanost věci socialismu a proletářského internacionalismu, vztah k Sovětskému svazu, politickou a pracovní aktivitu, charakterové a morální vlastnosti," popsal tuto roli vysvětlení na formuláři členské přihlášky.

Doporučení Baláše, která dostal do zasloužilých straníků, jsou velmi pozitivní. "Soudruha Baláše znám ze společné práce více jak tři roky. Jedná se o uvědomělého a politicky vyspělého soudruha, oddaného věci socialismu a internacionalismu. Má kladný vztah k SSSR," napsal mu do posudku člen strany od roku 1968. "Je zásadový a čestný, má smysl pro kolektiv, tento vždy upřednostňuje před osobní zájmy," zhodnotil ho další zasloužilý člen partaje.

Proces přijetí do strany byl ale náročný. Kromě ručitelů musela přijímající základní organizace schválit takzvané komplexní zhodnocení kandidáta.

"V marxisticko-leninské přípravě důstojníků dosahoval po celou dobu kandidátské lhůty výtečných výsledků. (…) Je ukázněný, rozvážný a ve své práci i cílevědomý. Jeho morálně politické vlastnosti jsou kladné. Rodinný život vede spořádaný," posoudili Baláše jeho pozdější spolustraníci.

Nesmiřitelný boj s náboženstvím

Nejzajímavější informace z prostudovaných dokumentů je ale jiná. Zřejmě proto, aby se Baláš zalíbil partajníkům, napsal do životopisné části: "V otázkách náboženství zastávám vědecký, světový materialistický názor, náboženství považuji za přežitek minulosti, proti němuž je třeba vést nesmiřitelný boj, pro jeho nebezpečnost i v současné době."

Výrok jako vytržený z politického procesu s farářem Toufarem v 50. letech napsal Baláš napsal ještě 18. září 1984. Římskokatolická církev tehdy měla méně sňatků, křtů i pohřbů než kdykoliv předtím a tato čísla dále klesala. Jako zásadní nebezpečí už tehdy církev nevnímali ani vedoucí představitelé strany.

Co ho k tomuto názoru vedlo a zda na něm trvá i nyní, Baláš nesdělil. Na mé opakované dotazy nereagoval.

Udělal ze sebe blbce

Názory prostějovských politiků na to, zda je vhodné, aby s touto minulostí Baláš působil tak vysoko ve veřejné správě se různí.

"Člověk někdy tropí hlouposti a dnes, pokud je to pravda, by se pan tajemník pod tato slova určitě nepodepsal. Chtěl se zalíbit, tak ze sebe udělal "blbce". Třeba měl strach o svoji rodinu. Dnes ho za to soudit nebudu, neznám tehdejší okolnosti. Samozřejmě jeho tehdejší výrok odmítám a nesouhlasím s ním," vyjádřil se k citátu například zastupitel za KDU-ČSL Petr Kousal.

Ještě smířlivější je prostějovská primátorka za ČSSD Alena Rašková. "Výrok je poplatný době, ve které vznikl. Pro současnou funkci pana Baláše mi minimálně třicet let starý výrok připadá nepodstatný," uvedla.

Jinak to vidí opoziční zastupitel za TOP 09, vystudovaný teolog Aleš Matyášek. "Z citace je vidět, že její autor nezastává materialistický vědecký světový názor, ale marxisticko-leninskou ideologii. Mezi vědecké metody totiž nepatří nesmiřitelný boj. Taková metoda je pouze  produktem ideologie bolševické diktatury k ovládnutí světa.  Víra člověka je však fenomén tak úzce a vnitřně spjatý s jeho bytím, že v konečném důsledku by se uplatnění toho, po čem pan Baláš volá, rovnalo v lepším případě násilné redukci lidské osobnosti, v horším případě fyzické likvidaci," podotkl Matyášek s tím, že "zbývá otázka, zda člověk, který nepromýšlí své výroky, je schopen promýšlet své jednání. Podle mého názoru jde o jedno ze základních kvalifikačních kritérií způsobilosti pro demokratickou veřejnou správu".

Exprimátor Baláše brání citací z Bible

O názor jsem požádal také bývalého prostějovského primátora, dnes zastupitele pověřeného řízením Městské policie Miroslava Pišťáka (ČSSD). Pišťák, který v minulosti působil v Lidových milicích, je dnes činný v laickém Řádu Božího hrobu a s Balášem udržuje dobré vztahy.

Na otázku odpověděl citátem z Bible. "Jsem věřící, a právě proto si připomínám slova Bible: Lukáš 6,37: Nesuďte, a nebudete souzeni; nezavrhujte, a nebudete zavrženi; odpouštějte, a bude vám odpuštěno."