Osmadvacátého srpna 1963 přednesl černošský bojovník za lidská práva a rasovou rovnoprávnost Martin Luther King (1929-1968) na schodech u Lincolnova památníku ve Washingtonu projev, který si vyslechlo kolem čtvrt milionu účastníků pochodu za práci a svobodu. „Mám sen, že jednoho dne mé čtyři děti budou žít v zemi, kde nebudou posuzovány podle barvy kůže, ale podle charakteru,“ zaznělo mimo jiné ve zhruba čtvrthodinovém projevu.

Rok poté King nejen získal Nobelovu cenu za mír, ale americký prezident Lyndon Johnson podepsal zákon o občanských právech, který zakazoval diskriminaci v otázkách zaměstnání a vzdělání. V srpnu 1965 pak byl přijat zákon o volebním právu, jímž byla odstraněna další diskriminační opatření. Krátce po Kingově zavraždění v dubnu 1968 byl přijat třetí zákon, který zakazoval rasovou diskriminaci v oblasti bydlení.

Je třeba připomenout, že Kingův projev I have a dream ve skutečnosti vůbec nezazněl v podobě, v jaké byla napsán. King se od původního textu postupně odchýlil a v závěru hovořil spatra. V improvizovaném projevu zazněly i pasáže, které byly použity již dříve.

Když King za bouřlivého potlesku domluvil, blahopřál mu jeden z poblíž stojících dobrovolných bodyguardů George Raveling a požádal jej, zda by mu rukopis (přesněji řečeno strojopis) projevu mohl věnovat. King mu papíry spontánně vtiskl do ruky.

Raveling býval basketbalovou hvězdou a později trenérem, dokonce i asistentem trenéra olympijského týmu USA v Los Angeles 1984 a v Soulu 1988. V červnu mu bylo 86 let a navzdory četným žádostem ze strany muzeí, univerzit či sběratelů a nabídkám dosahujícím až tří milionů dolarů zůstal neoblomný a důležitý historický dokument si ponechal. Jak později přiznal, měl originál uložený v autobiografii amerického prezidenta Harryho Trumana, kterou mu prezident vlastnoručně podepsal. Byla to v jistém smyslu pojistka, protože kdo by vyhazoval knihu s prezidentovým podpisem?

V roce 2021 Ravellng originál projevu daroval své alma mater - Villanovské univerzitě v Pensylvánii.