Přivážení Afričanů do Ameriky zaselo první semínka rozdělení společnosti. Těmito slovy začíná více než tříhodinový němý film Zrození národa (The Birth of a Nation) režiséra Davida Warka Griffitha, který se odehrává za americké občanské války v polovině 60. let 19. století a měl premiéru 8. února 1915.

Zřejmě nejrasističtější americký film všech dob zobrazuje na osudu dvou rodin život za války a následnou obnovu v jižanských státech. Jižané tu jsou prezentováni jako oběti, které jsou v době obnovy utiskovány a ponižovány posíleným černošským obyvatelstvem. Vyznění snímku je takové, že za rozkol v národě nejsou odpovědní bílí otrokáři, ale Afroameričané. Otroctví je tu zobrazeno pozitivně, stejně jako Kukluxklan, který je zde vylíčen jako skupina spasitelů, chránící bělochy před znásilňujícími a vraždícími černochy. Bílí tu jsou kromě toho zobrazeni jako inteligentní, sympatičtí a dobří lidé, černoši a míšenci naopak jako zlí a nesympatičtí hlupáci.

Nesporné umělecké kvality

Navzdory kontroverznímu přijetí (v některých amerických státech byl dokonce zakázán) zaznamenal tento epos obrovský komerční úspěch, jaký do té doby neměl obdoby. Jeden z prvních tak zvaných blockbusterů využíval pokročilé a inovativní techniky, jako jsou například detailní záběry nebo vzájemné prolínání jednotlivých obrazů. Zrození národa, natočené podle románu Thomase F. Dixona The Clansman, se zkrátka stalo diváckým hitem: jen v roce 1915 ho viděl milion lidí a odhaduje se, že do roku 1930 vydělal 60 milionů dolarů.

Sám Griffith (1875-1948) ovšem úspěch svého filmu nepřipisoval technickým inovacím. Diváci si podle něj uvědomili, že vše, co ztvárnil, vychází z jeho srdce. Hollywood to pravděpodobně viděl stejně: v roce 1936 obdržel Griffith čestného Oscara za celoživotní dílo. Filmaři jeho umělecké a technické inovace označují za přelomové a film za možná nejvýznamnější a nejvlivnější dílo amerických filmových dějin. V roce 1998 byl dokonce zařazen do stovky nejlepších amerických filmů všech dob.

Griffithovo "Zrození národa" | zdroj: Profimedia

Práva na distribuci filmu v Nové Anglii na severovýchodě USA koupil od Griffitha za 25 tisíc dolarů Louis B. Mayer, který díky vydělaným penězům zahájil kariéru jako producent a stal se v roce 1924 spoluzakladatelem známé filmové společnosti Metro Goldwyn Mayer.

Nový impuls Kukluxklanu a nárůst případů lynčování

Úspěch filmu v korelaci s historickými nepřesnostmi a zkreslením hodně vypovídá o stavu tehdejší americké společnosti. Film podporuje myšlenku, že barva pleti vypovídá o schopnostech a hodnotě člověka. Mezi diváky podněcoval rasismus a dal také nový impuls k oživení činnosti Kukluxklanu, který snímku dokonce využíval k verbování nových členů. Hořící kříže zobrazené ve filmu spolu s typickými bílými kápěmi ve skutečnosti organizace přijala až se vznikem druhého klanu v roce 1915, třebaže první klan byl založen už v roce 1865.

Podezření, že film podporuje rasistické uvažování, dokládá i studie historika Desmonda Anga z roku 2020. Podle ní se v místech, kde se film v roce 1915 promítal, zvýšil počet lynčů v týdnech po představení pětkrát. Pravděpodobnost založení nové pobočky Kukluxklanu byla v těchto oblastech třikrát vyšší než ve zbytku země.