Pražské jaro bylo vyústěním společenského vývoje v 60. letech a souviselo s krizí ekonomiky, kritikou stalinismu a s celkovým mezinárodním uvolněním. Uvnitř komunistické strany se vedle konzervativního vedení ozývalo umírněnější křídlo, které si uvědomovalo potřebu reforem. Ty se ale vedení KSČ vymykaly z rukou, v atmosféře uvolnění rodily se nové a protikomunisticky orientované organizace, další obnovily činnost, byla zrušena cenzura a zahájeny rehabilitace obětí 50. let. Vývoj se nelíbil konzervativcům ve straně, a hlavně narazil na odpor Sovětského svazu.

Armády států východního bloku vpadly na území Československa krátce před půlnocí 20. srpna 1968. Akce s krycím jménem Dunaj se zúčastnila vojska Sovětského svazu, Bulharska, Maďarska a Polska, u východoněmeckých hranic byly připraveny i jednotky armády Německé demokratické republiky, invaze se ale kvůli obavám z příliš čerstvých vzpomínek na druhou světovou válku přímo nezúčastnily.

Invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 | zdroj: Profimedia

V prvním sledu vtrhlo na území Československa na 100 000 vojáků s 2300 tanky a 700 letadly. Postupně se okupační vojsko rozrostlo až na 750 000 vojáků a 6000 tanků. Již první den bylo zabito nebo smrtelně zraněno 58 Čechoslováků, do konce roku 1968 stoupl počet obětí okupace na 108 lidí. Podle historiků si okupace celkem vyžádala přes čtyři stovky obětí.

Přepadení Československa následně vyvrcholilo 27. srpna podepsáním tak zvaného moskevského protokolu, který byl fakticky kapitulací tehdejšího československého vedení a znamenal konec pražského jara. Zatímco vojáci Maďarska, Bulharska a Polska se z československého území po krátké době stáhli, pobyt sovětských vojsk byl naopak legalizován smlouvou o jejich pobytu, kterou Národní shromáždění schválilo 18. října 1968. Odchod sovětských vojáků byl jedním z hlavních požadavků po listopadu 1989 a pádu komunistického režimu; poslední z nich pak opustil Československo v červnu 1991.

Ústav pro studium totalitních režimů spustil portál k výročí invaze roku 1968

Fotografie ze srpnových událostí roku 1968, textové i zvukové záznamy vysílání rozhlasu nebo seznam obětí invaze najdou lidé na novém portálu Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Portál zprostředkovává výstupy, které ÚSTR k letům 1968 a 1969 publikoval v online i tištěné podobě od svého založení v roce 2008. Celkem se jedná o více než 100 000 stran online dokumentů, které tak může na jednom místě studovat odborná i široká veřejnost.

Lidé na webu najdou dokumenty bezpečnostních složek Československé socialistické republiky a Sovětského svazu (KGB), textové i audio záznamy vysílání rozhlasu, fotografie srpnových událostí, videozáznamy, přehled obětí invaze nebo dokumenty z badatelny Archivu bezpečnostních složek.

Výročí okupace připomenou setkání, projevy i výstavy

Setkání lidí, projevy představitelů státu, koncerty i výstavy připomenou v pondělí 55. výročí začátku okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou.

Památku padlých uctí od 11:00 představitelé státu i pamětníci tradičně u budovy Českého rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze. Uskuteční se pietní akt s kladením věnců, s projevy vystoupí prezident Petr Pavel, premiér Petr Fiala (ODS), předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

V Praze budou k výročí také další akce, například festival NeverMore 68, který začne v 16:00 na Výstavišti v Praze 7. Druhý ročník festivalu se má věnovat tématu dezinformací, nabídne výstavy, koncerty nebo večerní tematickou projekci na Maroldovo panoráma od studia Lunchmeat.

V Brně začne program v 10:00 položením květin na Moravském náměstí u pamětní desky Danuše Muzikářové, za účasti primátorky Markéty Vaňkové. Následovat budou pietní akce u pamětních desek Stanislava Valehracha nebo Josefa Žemličky.

Připomínkové akce se uskuteční i v dalších městech. Například v Olomouci bude projekce dokumentu Adama Drdy nazvaného Se Sovětským svazem na věčné časy? a výstava Vzpomínky na srpen 1968, která dobové fotografie doplňuje příběhy pamětníků.

V Liberci je naplánováno pietní shromáždění u Pomníku obětem okupace 1968 a vystoupení pražské skupiny Missa, která hraje písně Karla Kryla ve vlastním folkovém aranžmá. V Českých Budějovicích začne výstava s názvem České Budějovice - Srpen 1968 a ve Vyškově bude odhalena pamětní deska na památku všech vojáků z povolání a občanských zaměstnanců pronásledovaných pro své politické názory a nesouhlas s okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy. Další pietní akce k výročí budou ve Znojmě, Jičíně nebo v Prostějově.