Prezident Rovníkové Guineje Teodoro Obiang Nguema Mbasogo svrhl 3. srpna 1979 pučem svého diktátorského strýce Francisca Macíase Nguemu (mimochodem prvního prezidenta Rovníkové Guineje) a následně vládl jako předseda Nejvyšší vojenské rady a později jako prezident. Jeho strýc dostal u soudu 101krát trest smrti a 29. září byl zastřelen.

Strýček si o své svržení a neslavný konec vysloveně koledoval. Jeho vláda byla mimořádně represivní, a navíc to neměl v hlavě zcela v pořádku. Za jedenáct let, co byl u moci, se počet obyvatel země snížil přibližně o třetinu. Zrušil opozici, jmenoval se doživotním prezidentem s neomezenými pravomocemi, nechal popravit či vyhnal ze země intelektuály a cizince, zavedl nucené práce pro veškeré obyvatelstvo, dal zabít guvernéra národní banky a všechny devizové rezervy země uložil ve své vile. Oddával se tradičním kmenovým rituálům, zakázal západní medicínu jako „neafrickou“, stejně jako všechny církve. Brutálně likvidoval své odpůrce a paranoidně i své blízké spolupracovníky a členy vlastní rodiny. Přeplnění věznic řešil pravidelnými hromadnými popravami. Jeho zemi se přezdívalo „Africké Dachau“ a on sám býval přirovnáván k Jeanu-Bédelovi Bokassovi, Idi Aminovi a Pol Potovi.

Teodoro Obiang Nguema Mbasogo slíbil po odstranění nenáviděného diktátora reformy a pomoc vykořisťovanému obyvatelstvu. V roce 1981 se usmířil se Španělskem a získal hospodářskou pomoc, pomalu odstřihával vazby země na Sovětský svaz a znovu povolil činnost církve. V roce 1982 zavedl novou ústavu, která zároveň znamenala začátek jeho prvního sedmiletého funkčního období jako „zvoleného“ prezidenta.

Prezident Rovníkové Guineje je jednou z nejbohatších hlav státu na světě. Jeho majetek se odhaduje na 600 milionů dolarů a pochází z velké části z obchodu s drogami. Třebaže za jeho vlády přece jen nastalo mírné zlepšení a země se po Nigérii a Angole stala třetím nejvýznamnějším producentem ropy subsaharské Afriky, je Rovníková Guinea prolezlá korupcí a podle Indexu sociálního pokroku (Social Progress Index) je v žebříčku nejlepších zemí pro život až na 154. místě ze 168 (Česko je 22.).

Velká naděje na zlepšení není. V případě odchodu nyní osmdesátiletého prezidenta se za pravděpodobného nástupce považuje jeho syn a současný viceprezident Teodoro „Teodorín“ Nguema Obiang Mangue, známý pro své finanční čachry a nákladný a okázalý životní styl.