Dnes je čtvrtek 8. května 2025.
Počasí dnes 11°C Polojasno

Pro i proti Stalinovi: Sovětská armáda utopila demonstrující Gruzínce v krvi

9. 3. 2022 – 20:03 | Magazín | Lukáš Strašík

Pro i proti Stalinovi: Sovětská armáda utopila demonstrující Gruzínce v krvi
Pamětní deska obětem masakru v Tbilisi 9. března 1956 | zdroj: Wikipedia

Před 66 lety sovětská armáda v Tbilisi krvavě potlačila protirežimní demonstrace, které původně začaly jako manifestace na počest zesnulého diktátora Josifa Stalina.

V noci ze 24. na 25. února 1956 na legendárním 20. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu odsoudil tehdejší první tajemník ústředního výboru KSSS a Stalinův nástupce Nikita Chruščov v tajném projevu Stalinovo zneužívání moci, despotismus a kult osobnosti.

Chruščovova řeč, která zahájila destalinizaci Sovětského svazu, sice v noci ze 24. na 25. února zazněla na neveřejném zasedání, přesto o ní prosákly zvěsti na veřejnost. Stalin byl tou dobou sice již tři roky po smrti (zemřel 5. března 1953), nicméně Gruzínci - a především tamní mládež - byli hrdi na to, že v čele Sovětského svazu stál bezmála třicet let právě Gruzínec, který podle rozšířeného mínění určoval světovou politiku a běh dějin. Nečekaná kritika na jeho adresu Gruzínce šokovala. Chápali to jako urážku a útok na svou národní hrdost.

Chruščovův projev jako urážka gruzínské národní hrdosti

Několik dní před třetím výročím Stalinovy smrti uspořádali gruzínští studenti demonstrace u diktátorova pomníku v metropoli Tbilisi nedaleko břehu řeky Kury. K tomu se v následujících dnech přidaly demonstrace i v dalších částech Gruzínské SSR.

Sedmého března pochodovaly tisíce mladých lidí po hlavní tbiliské Rustaveliho třídě k budově místní vlády (nynější budova parlamentu) a provolávaly slávu Stalinovi, den nato pak demonstrace přerostly v kritiku režimu. Studenti se ptali, proč ve městě nejsou u příležitosti výročí Stalinovy smrti smuteční vlajky a proč na úřadech nevisí portréty Marxe, Engelse, Lenina a Stalina. Jeden z vůdců ukázal směrem k velitelství sovětských ozbrojených sil a vyzval dav, ať se jde zeptat přímo tam.

Demonstranti se následně přesunuli před velitelství, bušili na bránu a radikální studenti požadovali nezávislost Gruzie. Devátého března, v den třetího výročí Stalinova velkolepého pohřbu, se k nim připojili také zaměstnanci a dělníci. Demonstrovalo několik desítek tisíc lidí, policie nedokázala dav zvládnout.

Zdálo se, že strana a vláda dávají zpátečku. Šéf gruzínských komunistů Vasilij Mžavanadze ve veřejném projevu oznámil, že přání lidu bere na vědomí. Večer na shromážděních u Stalinova pomníku a na Leninově náměstí (dnešní náměstí Svobody) opět zazněly protisovětské a nacionalistické projevy.

Krvavý zásah armády

Demonstranti přednesli své politické požadavky, mimo jiné propuštění politických vězňů či odvolání Chruščova. Krátce před půlnocí se pak snažili proniknout do budovy radiokomunikací, v ten moment ale jednotky sovětské armády zahájily do davu palbu. Do centra města vjely tanky a kolem třetí hodiny ráno nepokoje rozehnaly. Demonstranti se neúspěšně pokusili obnovit protesty ještě 10. března, armáda ale už tou dobou obsadila všechny strategické body ve městě a rozháněla všechny větší skupiny lidí.

Při krvavém potlačení protestů zahynuly podle odhadů více než dvě stovky lidí, několik stovek dalších bylo zraněno nebo zatčeno. Oficiální údaje ovšem nejsou k dispozici.

Tbiliský masakr z roku 1956 byl v Sovětském svazu tabu, partaj protesty prezentovala jako provokaci zahraničních agentů a zásah armády jako sebeobranu. Události na Gruzínce těžce dopadly a desítky let se v této svazové republice žádné veřejné protesty nekonaly. Krvavá noc z devátého na desátého března 1956 byla bolestivým důkazem, že navzdory destalinizaci a jistému uvolnění se partaj svého mocenského monopolu nehodlá za žádnou cenu vzdát. Loajalita Gruzie vůči sovětskému vedení byla už navždy vážně narušena.

Předchozí článek

Putin chce zasít neklid, vede ekonomickou válku proti EU a Česku, řekl Fiala

Následující článek

Liga mistrů: Do čtvrtfinále postupuje Manchester City a díky Benzemově hattricku i Real