Dnes je pátek 18. června 2021., Svátek má Milan
Počasí dnes 32°C Skoro jasno

Před 156 lety skončilo řádění nejkrvavější postavy amerických dějin

Před 156 lety skončilo řádění nejkrvavější postavy amerických dějin
Řádění Quantrillovy bandy v kansaském Lawrence | zdroj: Profimedia

Poněkud méně známou kapitolou americké občanské války jsou nájezdy ozbrojených band, jejichž zvěrstva si v ničem nezadala s pleněním měst, jak je odnepaměti známe od velkých armád. K nejhorším zabijákům té doby patřil William Quantrill.

William Clark Quantrill (1837–1865) je jasným důkazem toho, že k válečnému násilí není potřeba žádný racionální ani ideologický důvod. V americké občanské válce se tento vůdce partyzánů Konfederace řídil pouze svými instinkty a vysloužil si přezdívku „nejkrvavější postava v amerických dějinách“. Když jeho řádění 10. května 1865 ukončili v Kentucky vojáci Unie, oddechli si nejen obyvatelé Severu.

Pohořel jako učitel, voják i hazardní hráč

Quantrill byl jedním z nejhorších psychopatů a zabijáků, a že jich ve válce Jihu proti Severu nebylo málo. Narodil se na severu v Ohiu a měl se stát učitelem. Ale to nebylo nic pro něj, stejně jako jeho krátké působení v armádě v Utahu. Pořádná práce a disciplína mu příliš nevoněly, raději se zkoušel protloukat životem jako hazardní hráč, ale kvůli nedostatku talentu mu to nevynášelo tolik, kolik by si přál.

Začátek občanské války v roce 1861 jej zastihl v Missouri. Rychle mu došlo, že zdejší situace nabízí ideální příležitost. Třetina obyvatel Missouri podporovala otroctví, většina ovšem byla na straně Unie. Za této situace se zde na různých místech dávaly dohromady bandy, které terorizovaly politické protivníky.

Tak zvaní Jayhawkers pronásledovali každého, koho považovali za stoupence Jihu, zatímco Bushwhackers měli spadeno na příznivce Severu. Quantrill se přidal na stranu druhé skupiny, protože mu to umožňovalo „zaútočit na všechny symboly státní moci“, jak píše historik James M. McPherson.

Quantrillova banda, známá jako Quantrill's Raiders, terorizovala zemi a svými masakry způsobila, že nenávist vyvolaná občanskou válkou přetrvávala mezi obyvatelstvem ještě dlouho po jejím skončení. Z partyzánů se brzy staly oficiální podpůrné jednotky Konfederace. Ve snaze je umravnit, nechal unionistický generál Thomas Ewing pozavírat několik jejich příbuzných, především žen. Když se v srpnu 1863 zřítila budova věznice a pár jich při tom zahynulo, bouchly v Quantrillovi saze.

Masakr v Lawrence

Se 450 muži (včetně známých bratrů Franka a Jesseho Jamese) vytáhl Quantrill do Kansasu. Mělo jít podle jeho slov o odvetu za Osceolu, kterou v září 1861 pod velením Jamese Lanea vyplenili Jayhawkeři, popravili tu devět lidí a osvobodili dvě stovky otroků.

Cestou do kansaského Lawrence střílel Quantrill farmáře, a když v pátek 21. srpna 1863 nad ránem dorazil do města, zněl jeho rozkaz jasně: „Zabijte všechny muže! Spalte všechny domy!“ Nešlo o bitvu, ale o masovou popravu. Nakonec bylo zabito 182 mužů a chlapců, 185 domů lehlo popelem.

Zatímco konfederační velitel na západě Mississippi Sterling Price ocenil řádění Quantrillovy bandy jako hrdinský čin, generál Ewing to viděl jinak a nařídil vyklidit čtyři okresy na jihu Missouri, které pak celé roky pustly.

Na podzim 1864 se Quantrill připojil k Priceově ofenzívě v Missouri. Ta byla poražena jednotkami Unie a přinesla dramatické ztráty i jižanským partyzánským skupinám. V bojích zahynul i „Bloody Bill“ Anderson, Quantrillův rival a dočasný spojenec.

Se zbytkem svých mužů zosnoval Quantrill plán na zavraždění prezidenta Abrahama Lincolna. Jeho přesun na východ ale v Kentucky zastavili unijní vojáci. Sedmadvacetiletý Quantrill byl 10. května 1865 těžce zraněn a zemřel 6. června ve vězeňské nemocnici v Louisville.

Jižanský folklór tuto nejkrvavější postavu amerických dějin nadále oslavoval jako hrdinu a příběh Quantrilla a boje mezi Bushwhackers a Jayhawkers se staly námětem řady literárních děl a filmů.

Zdroje:
Vlastní, Die Welt