Prázdné pláže plné nedostavěných hotelů. Turisté se bojí jezdit do dovolenkových rájů

GALERIE MAGAZÍN - Magazín autor: Hana Dubnová

Místo toho, aby krásné panensky čisté pláže lákaly turisty, zejí turistické rezorty na jihu Sinajského poloostrova prázdnotou. Nedostavěnými hotely prosvítá slunce a místo hostů se betonovými torzy prohánějí divocí psi. Egyptská turistika skomírá.

Pobřeží egyptského poloostrova Sinaj lemují torza nedostavěných hotelů

Pobřeží egyptského poloostrova Sinaj lemují torza nedostavěných hotelů , zdroj: Profimedia.cz

Když si bohatí Egypťané a zahraniční investoři všimli, že o pláže na jihovýchodní Sinaji mají turisté zájem, přesvědčili vládu, aby jim pozemky historicky patřící beduínům dala k dispozici pro stavbu turistických center. Věřili, že budou mít stejný úspěch jako beduíni, kteří nechávali turisty a baťůžkáře přespávat na pláži za deset dolarů za noc.

Plážové kempy srovnaly buldozery se zemí a beduíny vláda vyhnala dál do pouště. Třeba jako v případě bývalé beduínské vesnice Sharm el Sheikh, jejíž pozemky vláda mezi lety 1992 a 2007 přidělila egyptským i zahraničním investorům. Ti vesnici proměnili v rozsáhlý hotelový rezort, kam měly každý rok jezdit desetitisíce turistů.

V roce 2011 ale přišla revoluce, politická nestabilita a následně i teroristické útoky. Sny o velkém hotelovém byznysu vzaly za své. Turisté přestali jezdit, postavené hotely se vyprázdnily a z těch plánovaných zůstaly nedostavěné betonové základy tyčící se nad plážemi. Zhruba dvousetkilometrové pobřeží Sinajského poloostrova je "hotely duchů" poseté.

"Můj hotel bude jedinečný. Bude tam bazén a velké lázně. Jednoho dne bude opravdu nádherný," řekl serveru Quartz podnikatel Ali Khalil, který stojí za projektem hotelového komplexu Seashell. Zatím mají betonové základy do krásy daleko, stejně jako další resorty s obdobně romanticky znějícími jmény jako třeba Gulf Paradise.

Před pěti lety, když začala egyptská revoluce, většina turistů v panice z Sharm el Sheikhu utekla. Od té doby se jejich počty nezvedly. V roce 2012 klesl počet turistů v Egyptě o třetinu. Od začátku letošního roku Egypt přichází kvůli nezájmu turistů měsíčně o 170 milionů dolarů. Počet turistů, kteří tráví dovolenou v Sharmu, klesl o 85 procent.

Tradiční letoviska na severu Egypta ztrátami tolik netrpí. Sinaj se potácí nejen kvůli tomu, že místní pláže nejsou tolik známé, ale hlavně na ni mnohem víc dopadají teroristické útoky. Oblast silně zasáhlo islamistické povstání v severní části poloostrova a poslední ranou bylo loňské sestřelení ruského letadla.

Zahraniční země po něm pozastavily lety na Sinaj a důrazně varovaly turisty, aby se rezortu Sharm vyhnuli. Nastala téměř stejná situace jako 2004 – 2006, kdy při bombardování turistických středisek na jihu poloostrova zemřelo 125 lidí.

Co stojí za násilnostmi na Sinaji?

Analytici mluví o několika příčinách násilí v oblasti. Integrace Sinaje do Egypta byla vždy komplikovaná. Mezi lety 1967 a 1979 spadalo území pod správu Izraele a místní beduíni byli vyloučeni z ekonomických aktivit jak na egyptské pevnině, tak na Sinaji.

Zvlášť na severu Egypta, který z turismu těží nejvíc, byli vytěsnění zcela na okraj společnosti, což přispělo k vzrůstu násilí. Na jihu je podle analytického experta na Sinaj Mohanneda Sabryho situace odlišná a ani přes pokles turistického ruchu mezi místními extremismus neroste.

Podle Sabryho je to právě díky beduínům, kteří horské oblasti a pobřeží Rudého moře hlídají a snaží se zabránit útokům. A to přesto, že ani sami z cestovního ruchu neprofitují. "Beduínům nikdy nedovolili aktivní účast na turistické ekonomice na jižním Sinaji," říká Sabry.

Baťůžkáři toužící po potápění 

Letovisko Dahab je na tom s turistickým ruchem o něco lépe než jižněji položený Sharm. Je to i tím, že do této oblasti oblíbené hlavně mezi potápěči, jezdí méně majetní turisté. Mezi all-inclusive hotely a plážovými tábory tu není tak velký rozdíl. Jak egyptští investoři tak místní beduínu provozují hlavně základní služby pro baťůžkáře.

I tak se ale i tam tržby propadly, loni dosahovala obsazenost ani ne třiceti procent. Po sérii ekonomických a politických krizí z posledních let i zde lemují pobřeží torza nedostavěných hotelů.

"Jsou tu jen dvě období – před rokem 2011 a po něm. Před ním bylo mnohem víc práce. Byla jen práce, práce a práce… téměř 18 hodin denně. Obchody šly dobře, vše bylo perfektní. Po druhé revoluci to bylo, jako by přišlo důrazné varování ze světa: 'Nejezděte do Egypta, nejezděte na Sinaj!' Bylo tu skoro prázdno, téměř nikdo nepřijel," vypráví manažer penzionu v Dahabu Tito.

Mnoho jeho kolegů a konkurentů to už dávno vzdalo a své prázdné penziony a i rozestavěné hotely opustilo. Tito, který se na jih Sinajského poloostrova přestěhoval před 15 lety, couvnout nehodlá. Region podle něj čelil těžkým časům už mnohokrát a vždy se z toho dokázal dostat. Věří, že se to podaří i tentokrát. 

Tagy: Dovolená zahraničí Egypt turistika a cestovní ruch pád ruského airbusu na Sinaji

Zdroje: QUARTZ