Adrenalinová turistika: Muž posedlý nebezpečím cestuje po válečných oblastech

GALERIE VIDEO MAGAZÍN - Magazín autor: Hana Dubnová

Když v roce 2002 americký prezident George W. Bush mluvil o zemích "osy zla", měl Skot Andy McGinlay o svých dalších dovolenkových destinacích jasno. Extrémní cestovatel jezdí zásadně jen do zemí řízených diktátory, zmítaných válkami nebo státními převraty. 

Do Bangkoku jel Andy McGinlay kvůli protivládnímu povstání "rudých košil"

Do Bangkoku jel Andy McGinlay kvůli protivládnímu povstání "rudých košil",zdroj: Profimedia.cz

Zatím 34letý učitel procestoval 91 "ďábelských" zemí, včetně Severní Koreje, Sýrie, Íránu, Íráku či Afghánistánu. Chce to do konce života dotáhnout nejméně na stovku.

"Nikdy se necítím víc naživu, než ve chvíli, kdy vystupuji z letadla ve vzdálených válečných zónách nebo v autokratických zemích," řekl McGinlay televizní stanici Barcroft. Pohání ho hlavně adrenalin.

"Je to nebezpečný koktejl adrenalinu a pocitu, že jedu na místo, na které by nikdo jiný neměl koule. Žiju tím pocitem," vysvětluje. Jeho videa mluví za vše, pobíhání mezi střelami si evidentně užívá…

Vše začalo právě po Bushově projevu. Bylo to jako zakázané ovoce, nebo když dítěti seberete lízátko. "Hned jsem věděl, že musím každou z těch zemí navštívit. A navštívil," říká dobrodruh.

Vždy, když se dozví o nějakém novém konfliktu, sbalí si věci a vyrazí. Jen tak, s baťohem na zádech. To, že ho nebezpečí vzrušuje, zjistil už v roce 2000 na dovolené na Fidži. Trefil se totiž přímo do státního převratu…

Pak se to rozjelo naplno. "Mnoho z těchto takzvaně nebezpečných zemí se ve skutečnosti ukázalo jako velmi přátelské a téměř opak toho, jak je ukazují západní média. Odváží se tam totiž tak málo zahraničních návštěvníků a turistů, že ji jich o to víc váží," vypráví.

Jeden z nejpříjemnějších pobytů například strávil v Íránu, kam ale bylo překvapivě nejtěžší získat vízum. Snazší byla prý dokonce i Severní Korea. Jak už ale jednou v Íránu byl, nebyl problém přejít do Iráku.

Ne všechny dovolené ale byly taková idylka. Vzhledem k povaze jeho výletů bylo jen otázkou času, kdy dojde i na "drobné nepříjemnosti". Když mu bylo dvacet a s cestováním do nebezpečných zemí teprve začínal, unesli ho z indické metropole do Kašmíru. Drželi ho prý deset dní v zajetí a únosci ho nutili kouřit opium.

Nevšední vzpomínky má také třeba na Thajsko, kam si to namířil v roce 2010 přímo do centra protivládního povstání v Bangkoku. Na kameru tam zachytil střelbu, požáry v ulicích, ale i muže, který prohlašoval, že se chystá vyrabovat a vypálit obchodní centrum. Když potom skutečně vzplálo, skončila jeho nahrávka na policii jako důkaz.

Na policii se dostal i v Sýrii. V roce 2010 ho zatkli a vyslýchali, protože si po tolika razítkách v jeho pase mysleli, že je špion. V Afghánistánu pro změnu kolem něj někdo začal střílet na americké vrtulníky.

S cestami ale britský učitel žijící v Saúdské Arábii jen tak přestat nehodlá. Usadit se neplánuje ani poté, co dokončí vysněnou stovku zemí. Tvrdí, že je na cestách, při nichž si připadá jako na horské dráze, závislý.

"Už jsem do cestování investoval tolik svého života a není nic, co bych dělal raději. Takže očekávám, že mé cestování jen tak neskončí," plánuje. 

Tagy: zahraničí zajímavosti a kuriozity turistika a cestovní ruch války a ozbrojené konflikty diktatury a neliberální demokracie

Zdroje: Vlastní,New York Post