Potřebujete peníze? Hlasujte v OSN stejně jako Čína

MAGAZÍN - Magazín autor: Vojtěch Ondráček

Komory jsou malý ostrovní stát v Africe, který nemá víc než milion obyvatel. Na Valném shromáždění OSN má ale jeho hlas stejnou váhu jako tisíckrát lidnatější Indie. Tento princip demokratické rovnosti v OSN dokázali obrátit ve svůj prospěch Číňané. Asijská velmoc se při hlasování může spolehnout na jistou podporu desítek zemí - těch, kterým v rámci zahraniční pomoci posílá miliony dolarů ročně.

Čína se na půdě OSN spoléhá na hlasy zemí, kterým přispívá miliony dolarů v rámci zahraniční pomoci. Ilustrační snímek

Čína se na půdě OSN spoléhá na hlasy zemí, kterým přispívá miliony dolarů v rámci zahraniční pomoci. Ilustrační snímek,zdroj: Profimedia.cz

Když Valné shromáždění hlasovalo o rezoluci, že KLDR porušuje lidská práva, nemělo to tak hladký průběh, jak by mohl leckdo očekávat. Zvláště africké země daly najevo, že Severokorejci na tom nejsou s dodržováním lidských práv ještě tak strašně. Zimbabwe, Burundi, Alžírsko a dalších 16 zemí se postavilo proti přijetí rezoluce a dalších 48 států včetně Egypta, či Keni se zdrželo hlasování.

Spíše než vlastní názor vyjádřily desítky států během hlasování svůj vděk mecenáši z Asie. Číně, která platí za nejbližšího (a možná posledního) spojence KLDR, se tímto způsobem vrací miliony dolarů rozdané v rámci zahraniční pomoci.

Koho chleba jíš, toho píseň zpívej

Že nejde o nějaké konspirační domněnky, ukázal výzkum projektu AidData, který našel vztah mezi frekvencí společného hlasování v OSN a obdrženou finanční pomocí. Například Egypt, který dostane ročně zhruba 50 milionů dolarů, hlasoval společně s Čínou v 93 procentech případů. Méně se v tomto smyslu vyplácí Etiopie, když 88procentní shoda stojí Číňany 250 milionů dolarů.

Statistika odhalila, že každých deset procent společného hlasování s Čínou přináší v průměru navýšení finanční pomoci o 86 procent. A to rozhodně stojí za to. V přepočtu to znamená, že kdyby Rwanda hlasovala společně s Čínou v 93 procentech případů (oproti současným 67 procentům), pomoc by stoupla o 289 procent.

Samozřejmě jde pouze o matematický model, který nelze brát úplně doslovně. Největší objem peněz dostávají od Číny nejchudší státy. Jenže zahraniční pomoc má teoreticky sloužit hlavně jako charita a nikoli jako způsob upevňování mocenské sítě. 

Není to ale jen Čína, kdo používá "nezištnou" zahraniční pomoc jako zahraničněpolitický nástroj. Západní země v čele se Spojenými státy s tím mají vlastně mnohem bohatší zkušenosti. 

Výjimkou potvrzující pravidlo je Afghánistán, který navzdory stovkám milionů dolarů od Američanů volí zásadně opačně než jejich vojenský spojenec.

Rezoluce, které přijímá Valné shromáždění OSN, nemají tak významný dopad na globální politiku jako rezoluce přijaté Radou bezpečnosti. V ní ale Čína patří mezi pětici zemí s hlasem veta, takže žádná rezoluce nemůže být přijata bez jejího souhlasu.

"Koupené" hlasy ve Valném shromáždění mají pro Čínu spíše symbolický význam. Může se díky tomu prezentovat jako globální velmoc, která umně přetavila své ekonomické bohatství v politickou moc.

Tagy: Čína zahraničí OSN zahraniční politika Valné shromáždění OSN

Zdroje: The Economist