Miliarda sem, miliarda tam. Skončí Česko v pařátech čínského draka?

MAGAZÍN - Magazín autor: Pavel Jégl

Bude česká ekonomika létat na čínském draku? Anebo skončí v jeho pařátech?

Co Číňané zasadili v Česku kromě jinanu dvoulaločného v Lánech?

Co Číňané zasadili v Česku kromě jinanu dvoulaločného v Lánech?,zdroj: Profimedia.cz

Z návštěvy čínského prezidenta a jeho kohorty v Česku vám patrně utkvěly tyto momenty: Servilita některých českých politiků vůči komunistickému pohlavárovi, estrády s ohňostrojem a dělovými salvami, prezidentská brigáda s rýčem a konvičkou, komanda čínských "úderníků" ohánějících se rudými vlajkami a útočících na stoupence nezávislého Tibetu… A také částka 95 miliard korun.

Miloš Zeman, hostitel čínského prezidenta a generálního tajemníka ústředního výboru komunistické strany Si Ťin-pchinga, i jeho lidé tuto číslovku opakovali tak často, že ji nebylo možné přeslechnout. Vyjadřuje hodnotu čínských investic očekávaných během letošního roku v Česku.

Slušná sumička. Jenže co se za ní skrývá?

Znamená snad, že přepočteno na českou populaci zbohatneme každý v průměru o devět tisíc? Takže nejvyšší čas zakoupit novou televizi?

Zadržte. Tak prosté a idylické to s česko-čínskou družbou nebude.  Několik Čechů si z čínského kapitálu něco odloupne, vesměs to však budou ti nejbohatší.

Vlci z Wolfsburgu…

Není investice jako investice. Měli jsme už dostatek příležitostí, abychom se o tom přesvědčili.

Příkladem povedené investice je nepochybně vstup německého koncernu Volkswagen do státní automobilky Škoda počátkem devadesátých let minulého století. Po pádu komunistického režimu v Československu bylo zjevné, že bez zahraničního kapitálu a technologií mladoboleslavská firma nepřežije. Měkké východní trhy se zhroutily a pro západní tvrdé nebyly hranaté favority to pravé ořechové.

Vlci z Wolfsburgu nastartovali škodovku desítkami miliard korun, ke kterým se zavázali ve smlouvě s českou vládou, novými technologiemi a stavbou motorárny. Dnes má Škoda Auto přes 27 tisíc zaměstnanců, přibírá další a pro firmu pracují desítky tuzemských subdodavatelů.

Automobilka vyrábějící vozítka, kterým se říkalo "dodo" (dodělej si doma), rozkvetla v respektovanou firmu evropského formátu. Stala se tahounem českého vývozu a celé české ekonomiky.

… a Číňané v jejich stopách?

Chystá se snad v tuzemsku obdobně významný česko-čínský projekt? Nic tomu nenasvědčuje.

Číňané nedali najevo, že by chtěli v české kotlině rozvíjet některý obor, spíš hledají, kam by mohli vložit své úspory (svůj kapitál). Jejich cílem není stavět podniky, rozšiřovat je a vytvářet nová pracovní místa. Raději budou skupovat tuzemské firmy.

Nedělejme si iluze, čínští byznysmeni nepřivezou moderní technologie, inovace, nebudou zlepšovat kvalitu výroby. Sami Číňané technologie zoufale potřebují. Dokázali sice do vesmíru vyslat vlastní loď s tchajkonautem (čínský astronaut), ale dodnes nesvedou vyrobit takovou prkotinu, jakou je kvalitní kuličkové pero. Nezvládají technologii výroby kuličky a jejího pouzdra, což nedávno rozčílilo i prezidenta Sia (zde).

Číňané se v Česku budou snažit získat technologie, dveře k nim si otevřou nákupem firem. Potom, jak mají ve zvyku, je budou chtít stěhovat domů.

Z tohoto soudku je také chystaná investice Škody Auto do automobilky SAIC Motor, která vyrábí škodovky v Číně. Peníze budou směřovat hlavně do nových technologií - elektromotorů a konektivity vozů. Kunovická společnost Aircraft Industries (dříve Let Kunovice) má zase postavit v Číně závod, který bude vyrábět letadla.

Už vědí, jak na to

Za nejvýznamnějšího čínského investora v Česku je zatím pokládána finanční skupina CEFC Europe, navázaná na čínskou vládu, potažmo čínské politbyro. Koupila mimo jiné většinový podíl ve fotbalové Slavii, strojírenskou firmu ŽĎAS a padesátiprocentní podíl v letecké společnosti Travel Service i ve finanční skupině J&T Finance Group, 90 procent akcií v internetovém prodejci zájezdů Invia i několik nemovitostí v centru Prahy.

CEFC se tady rychle otrkala! Portál Hlídací pes zaznamenal, že skupina při nákupu nemovitostí v centru Prahy neplatila daň z převodu nemovitosti. Ne, že by zapomněla, prostě využila díru v zákoně - nekoupila domy, ale firmy, kterým nemovitost patří.

Tato zdánlivá maličkost naznačuje, jak to může být s dalšími čínskými investicemi v Česku – nevydělá na nich stát, natož jeho obyvatelé, spíš vlastníci firem, které si Číňané vyhlédli. A nemusí to být ani Češi. Podíly ve ŽĎASu i ve skupině J&T například kupují Číňané od Slováků.

Nejistý je také přínos projektu společných investičních fondů J&T a čínské Ping An Bank. Kápnou z něj nějaká pracovní místa? Budou z něj Číňané investovat v Česku do výroby – tak, jako Tchajwanci nebo Korejci? Kdo ví. Avizovaný zájem čínských stavitelů přehradní nádrže Tři soutěsky investovat do Zemanova megalomanského plánu na kanál Dunaj-Odra-Labe – to je však už vyložená utopie.

Z dohod, které zveřejnila prezidentská kancelář (jejich přehled zde), každopádně vyplývá, že v příštích čtyřech letech by Číňané mohli v Česku investovat 232 miliard korun. Důležité je však slovo "mohli".

Skvrna z Hrobčic

V hradním přehledu dohod jsou také memoranda o investičních záměrech. Memoranda (latinsky "to, co se má pamatovat") však nejsou právně závazná. Dají se vyložit takto: "Uvažujeme o tom, že…".

Dá se na to spoléhat? Nestaví Číňané vzdušné zámky?

Jeden už postavili. První velká čínská investice v Česku, v závodě společnosti Shanghai Maling v Hrobčících pod Krušnými horami, byla propadákem. Česká dcera čínské matky, vyrábějící masové konzervy podle čínských receptur, je v insolvenčním řízení. Závod využívá jen desetinu své kapacity a zaměstnává pouhých 30 lidí.

Tuto kaňku během česko-čínské estrády na Hradě a v podhradí nikdo ze státníků nerozmazával. Není divu.

Plán splníme a překročíme!

Čínské investice jsou zvláštní kategorie. Bývají za nimi byznysmeni, kteří poslouchají komunistickou "stranovládu", a ta vyhlásila plán, podle něhož mají do deseti let investice Číny v zahraničí dosáhnout celkem osm bilionů juanů (téměř 30 bilionů korun). Takže, Číňané vlastně v Praze plnili plán. Česko pro ně bylo dalším zářezem na jejich tažení Evropou.

Propojení investorů s čínskou vládou může vyvolávat pochopitelné obavy z vlivu čínských komunistů na českou politiku. "S každým investorem nebo kapitálem ze země, kde je ekonomika prorostlá s politikou, přichází určitá míra vlivu," varoval v ČT europoslanec Pavel Telička.

Jenže i kdyby se nakrásně vydařily všechny ohlášené a plánované čínské investice v Česku, jejich podíl na celkovém objemu zahraničních investic by se lehce přehoupl přes tři procenta. Nic fatálního.

Spěte klidně, nedejte se mýlit patolízalstvím Miloše Zemana. Česko v pařátech čínského draka neskončí.

Tagy: Čína Česko domácí čínské investice česko-čínské vztahy česká ekonomika domácí ekonomika

Zdroje: Vlastní