Mohlo by se zdát, že Afričané mají dost jiných starostí a cigaretka může být pro řadu z nich zbytečný luxus. Však se také na černém kontinentu vykouří jen dvě procenta všech cigaret, které se celosvětově vyrobí. Alespoň příležitostně si tu zapálí každý devátý muž, zatímco v Evropě je to stále ještě každý třetí.

Zdálo by se tedy, že africký trh je pro tabákové koncerny vlastně nezajímavý. Opak je ale pravdou. Právě tato dvě procenta znamenají novou naději pro odvětví, které se užuž začíná obávat o svou budoucnost.

V Evropě omezily kouření všechny země

V Evropě se totiž firmám obrat rozplývá jako onen příslovečný modravý dým. Za posledních 40 let se podíl kouřících mužů v průmyslově vyspělých zemích snížil ze 44 na 30 procent, u žen z 22 na 17. Kouří přitom spíše starší lidé, mladí k cigaretě sahají čím dál tím méně. To je podle všeho hlavně zásluha protikuřáckých zákonů.

Prakticky všechny země v Evropě nějakým způsobem alespoň částečně omezují kouření ve veřejných uzavřených prostorách. Průkopníkem se na tomto poli stalo Irsko, které v roce 2004 zavedlo jako první země světa celostátní zákaz na všech uzavřených pracovištích. Od května je Česká republika 23. zemí Evropy, kde úplný zákaz kouření platí.

Dnes je na světě asi miliarda kuřáků, a to přitom kouří každý sedmý obyvatel Země, nikoliv každý šestý, jako tomu bylo dříve. Na první pohled to je pozitivní vývoj, problém je ovšem v tom, že s rostoucím počtem obyvatel roste i absolutní počet kuřáků. V roce 1990 jich bylo 870 milionů, v roce 2015 už 933 milionů. Procentuálně jich přitom ubývá.

Afrika jako perspektivní kuřácká líheň?

Vzhledem k tomuto trendu se výrobci proto zaměřili na země, kde je sice málo kuřáků, ale kde prudce narůstá počet obyvatel. Pokoušejí se tedy přimět k dýmání ještě více Afričanů. Také Světová zdravotnická organizace WHO se obává, že z hrstky tamních kuřáků se může vcukuletu stát několik set milionů. Dnes žije v Africe kolem miliardy lidí, do roku 2050 by to podle odhadů mohl být dokonce dvojnásobek. Dnes jich kouří asi 13 procent a do roku 2050 by to podle odhadu WHO mohlo být skoro polovina.

Kouřící rodiče totiž znamenají velkou pravděpodobnost, že budou kouřit i jejich děti. A protože africké ženy v průměru přivedou na svět šest až sedm potomků, mohl by tu podle expertů růst počet kuřáků geometrickou řadou. Už dnes africké děti a mladiství sahají po cigaretě častěji než jejich vrstevníci na Západě a v Asii a už do deseti let by mohlo být v Africe více silných kuřáků než v Evropě.

Každý desátý člověk na světě umírá na následky kouření

Podle studie v odborném magazínu The Lancet umírá na následky kouření ročně šest milionů lidí, každé desáté úmrtí zaviní konzumace tabáku. Na nemoci způsobené kouřením přitom africké země vůbec nejsou připravené, o s tím související finanční zátěži ani nemluvě. Například země jako Chile nebo Malajsie už dnes na léčbu nemocí způsobených kouřením vydávají více peněz než na vnitřní bezpečnost, píše britský epidemiolog Nottinghamské univerzity John Britton. 

Tabák ale podle expertů způsobuje i další škody. Na celém světě se pěstuje na celkové ploše kolem čtyř miliard hektarů. V Africe zabírá jeho pěstování plochu, která za posledních 10 let stoupla o dvě třetiny, a blokuje tak zemědělskou půdu, kterou subsaharské státy nutně potřebují na potravinovou produkci. V Malawi například trpí podvýživou každé druhé dítě, zároveň je ale tato země největším pěstitelem tabáku v celé Africe. Ten je zdrojem 70 procent deviz a značných příjmů do státního rozpočtu. Tamní vláda proto odmítá připojit svůj podpis pod úmluvu o kontrole tabáku.

Zdravotníci nakonec zřejmě ostrouhají

Mohou si tedy země za stoupající spotřebu tabáku samy? Šest největších mezinárodních výrobců cigaret, kteří ovládají 80 procent trhu, investují ve státech jižně od Sahary obrovské sumy do reklamy. V tištěných médiích i v televizi jsou zde cigarety všudypřítomné, na ulicích na vás každých pár metrů vybafnou z billboardu a ve městech na každý kilometr připadá v průměru pět míst, kde se cigarety nabízejí. Prodávají se i jako kusovky, což má za cíl motivovat ke kouření i mladistvé. 

V tabákovém průmyslu je zaměstnáno na půl milionu obyvatel Malawi | zdroj: Profimedia

Podle WHO dokonce firmy rozdávají africkým školákům zdarma cigarety, reklamní předměty a trička, sponzorují sportovní soutěže, projekty boje proti AIDS a tuberkulóze a finančně podporují vzdělávací zařízení.

Na první pohled by to mohlo vypadat sympaticky, koncerny ale jsou ochotné zajít hodně daleko. Vládám, které uvažují o omezení reklamy a spotřeby tabáku, hrozí zavřením továren a žalobami o náhradu škody. Podobným hrozbám už čelí například Keňa kvůli chystanému protikuřáckému zákonu nebo Togo kvůli krabičkám s "ošklivými" obrázky, které jsou podle příslušné firmy zásahem do vlastnických práv.

Nevládní organizace a zdravotní experti se obávají, že se jednotlivé státy nechají takovými výhrůžkami zastrašit. Vlády se obávají o pracovní místa, koncerny o svoje zisky, experti zase o zdraví obyvatel. Všechno nasvědčuje tomu, že posledně jmenovaní budou tahat za kratší konec.