Zatímco v Česku se brojí kvůli zákazu kouření v restauracích, finská vláda chce do roku 2040 zcela vymýtit kouření, a to včetně elektronických cigaret.

Kuřácká lobby to má ve Finsku těžké, země chce být první na světě, která zbaví své obyvatele jednoho z nejhorších zlozvyků. Vláda plánuje, že pomocí osvěty, zákazů, ale i daňové politiky a zvýšením koncesí na prodej cigaret, dosáhne toho, že kouřit bude méně než dvě procenta Finů.

Ambiciózní plán se týká všech tabákových výrobků, tedy nejen cigaret, ale i šňupacího tabáku, dýmek, doutníků, a dokonce i elektronických cigaret. Zákaz reklam, zavedení odpuzujících obrázků a další již nyní platná nařízení, nepovažuje za dostačující.

Nechce jít ani cestou jiných evropských zemí. Švédsku se třeba podařilo snížit počet kuřáků mezi muži na 12,7 procenta a na 15,2 procenta mezi ženami mimo jiné prostřednictvím takzvaného snusu, tedy orálního tabáku. Ten funguje podobně jako žvýkací, ale rozpouští se bez nutnosti žvýkání. V jiných členských zemích EU je ale zakázaný. Velká Británie pro změnu podporuje elektronické cigarety.

Podle finského ministerstva se totiž lidé obejdou i bez různých berliček, zejména v podobě e-cigaret. U nich totiž úředníkům vadí, že často působí na mladé lidi jako brána ke kouření. I proto pro ně platí stejný zákaz příchutí jako u běžných cigaret. Elektronické se totiž neomezovaly jen na běžné příchuti typu mentol, vanilka či borůvka, ale výjimkou nejsou gumoví medvídci či čokoláda, což může být pro děti skutečně lákavé.

Snížení dostupnosti

Finsko se chce zbavit všeho. První hlavní kroky vstříc své vizi vláda zavedla začátkem roku. Vysoká spotřební daň není podle vlády dostačující, i tak jsou cigarety pro kuřáky dostupné. Od ledna proto pracuje na tom, aby ještě víc omezila místa, kde lze tabákové výrobky koupit.

Cílem je odradit obchodníky od prodeje cigaret. Kromě toho, že si nejdříve musí za nemalé peníze pořídit prodejní licenci, nově budou muset každý rok platit jednorázový poplatek městu ve výši 500 euro za jednu pokladnu.

Obchod s deseti pokladnami tak zaplatí ročně 5000 euro bez ohledu na to, kolik krabiček cigaret reálně prodá. Vybrané peníze jsou určeny na pokrytí nákladů na městskou ochranku, která dohlíží na to, aby prodejci cigaret dodržovali pravidla.

Na omezení počtu kuřáků prostřednictvím zvýšení spotřební daně, a tedy i zvýšením ceny cigaret, nebo zhoršením dostupnosti není nic neobvyklého. Podobně postupuje většina států a třeba ve Spojených státech se v New Yorku díky tomu snížil počet kuřáků pod 14 procent.

Zákazy na veřejných prostranstvích i v autech s dětmi

Stejně tak je už téměř normou zákaz kouření v restauracích, barech a uzavřených místnostech, který měl v Česku tak velký problém projít přes politiky. A to je na tom Česko co se týče přísnosti (odhlédneme-li od pasáží věnovaných prodeji alkoholu) jedna z nejmírnějších evropských zemí.

I když třeba v Belgii se zákaz netýká kaváren a barů, na Kypru je zakázané kouření na veřejných prostorech, ale restaurací se netýká a třeba v Bosně a Hercegovině platí zákazy jen na papíře a vesměs je nikdo nekontroluje.

Do českého protikuřáckého zákona se nepodařilo protlačit zákaz kouření v autech vezoucích děti. Takové omezení platí ve Finsku pro auta vezoucí nezletilé do 15 let, v Británii dokonce hranici stanovili na 18 let.

V Rusku plánují děti chránit nejen od pasivního kouření, ale chtějí jim zabránit i v aktivním. Podle zákona, který byl měl vstoupit v platnost v roce 2033, se plánuje zákaz prodeje cigaret všem lidem narozený po roce 2015.

Zákaz kouření i doma

Stále je ještě možné přitvrdit. Kuřáci vyhnaní z veřejných prostranství si ve Finsku nebudou moci v klidu zapálit ani doma. Podle nového zákonu mohou lidem kouření zakázat i bytová družstva – stačí, když někoho v domě bude obtěžovat kouř na sousedním balkoně nebo bude cítit na chodbě zpoza zavřených dveří.

"Můžete zažádat o zákaz. Toto opatření je nové," pochvaluje si Kaari Paaso z finského Ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí s tím, že finský přístup je revoluční.

Zákaz kouření v domácnostech chce prosadit i zmiňované Rusko, a to ještě v přísnější podobě. V zákoně má být přímo zakotveno, že se nesmí kouřit v komunálních bytech, tedy bytech, v nichž několik rodin obývá jeden byt a mají společnou kuchyň a koupelnu. Výsledkem má postupně být, stejně jako v Rusko, kompletní likvidace kuřáctví. 

Češi patří mezi největší kuřáky

Pokud by podobně přísná omezení a plán na vytvoření nekuřácké země zavedly všechny země, možná by cíl Světové zdravotnické organizace (WHO) snížit celosvětové užívání tabáku mezi lidmi nad 15 let do roku 2025 nebyl tak nereálný. Problém však je, že ne všude je k tomu vůle politická i lidská.

V Česku podle Státního zdravotního ústavu kouří více než čtvrtina obyvatel a počet kuřáků dlouhodobě neklesá, naopak mezi mladými ještě roste. Místo následování západních trendů se tak Česko drží spíš těch východních – podle srovnání členských zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) jsme desátí největší kuřáci mezi vyspělými zeměmi.

Největší počet denních kuřáků má v rámci zemí OECD Lotyšsko, následované Chile a Řeckem. V nelichotivé statistice nás předběhlo také třeba Maďarsko, Polsko či Turecko. V Mexiku naopak denně kouří jenom 7,6 procenta obyvatel.

Dokud se do statistik nezapočítají všechny světové země, může se cíl WHO zdát splnitelný. To by však například v Číně, kde v posledních letech výrazně vrostla poptávka po tabákových výrobcích, nesmělo kouřit více než 45 procent dospělých mužů.

S takovým počtem aktivních kuřáků se dá těžko předpokládat, že by se ambiciózním plánem Finska inspirovaly všechny země.