Dnes je pátek 24. června 2022., Svátek má Jan
Počasí dnes 16°C Bouřky

Ponižující poprava dívky, která změnila dějiny Francie

Ponižující poprava dívky, která změnila dějiny Francie
Upálení Johanky z Arku | zdroj: Profimedia

Poté, co přinesla zásadní zlom ve stoleté válce, padla Johanka z Arku do rukou nepřítele. Byla odsouzena jako kacířka a přesně před 591 lety upálena.

Johanka z Arku, zvaná též Panna orleánská (1412-1431), mívala už od dětství vidění, podle něhož byla Bohem vyvolena osvobodit Francii z anglického područí během stoleté války. Toto své poslání také dovedla prokázat konkrétními činy.

V roce 1429 nejprve přesvědčila o svém poslání váhajícího korunního prince Karla, který se skrýval na zámku na Loiře. Dostala vojsko a následoval její úspěšný útok proti Angličanům u Orléansu. Po dalších vítězných bitvách a porážce Angličanů u Patay byl vrcholem jejího tažení pochod do Remeše v roce 1429, kde byl v červenci v katedrále korunován Karel VII. Francie tak měla znovu krále, který mohl obnovit zemi rozvrácenou stoletou válkou, jež zuřila od roku 1337.

Počátkem září 1430 zaútočila Johanka na Paříž. Bez podpory krále, který se mezitím obával jejího rostoucího vlivu a popularity mezi vojskem a obyčejným lidem, však neměla šanci na úspěch. V květnu 1430 při obraně Compiegne byla zajata Burgunďany, kteří byli spojenci Anglie. Ti ji pak za 10 000 livrů vydali vládě nezletilého anglického krále Jindřicha VI.

V Rouenu byla postavena před anglický soud, proces řídil francouzský biskup Pierre Cauchon z Beauvais. Důvodem bylo to, že se oblékala jako muž. Jindřich VI. požadoval Johančinu hlavu, na druhé straně obviněná dívka hrozila soudu Božím hněvem. V procesu přitom nešlo ani tak o pomstu, jako spíš o vysokou politiku. Pokud by mladá žena, která Karla VII. vrátila do hry, byla odsouzena jako kacířka a uctívačka ďábla, byl by před očima všech zdiskreditován i sám král. To by mohlo z anglického pohledu zlomit vlnu náboženského nadšení, která přivedla do francouzské armády nové vojáky a zemi novou naději.

profimedia-0021186236 Johanka z Arku | zdroj: Profimedia

Jindřichovy argumenty nakonec převážily strach soudců z Božího hněvu a devatenáctiletá Panna orleánská byla odsouzena jako čarodějka a kacířka, která obcovala s ďáblem, třebaže lékaři potvrdili její panenství. Třicátého května 1431 byla na náměstí v Rouenu veřejně upálena.

Podle dobového svědectví byla přivázána ke kůlu. Brzy se udusila kouřem a shořely na ní šaty. Kat poté přidusil plameny, aby si ji přihlížející dav mohl pořádně prohlédnout nahou a mrtvou. Následně byl oheň opět rozdmýchán a nebohá Johanka shořela.

Karel VII. nehnul pro její záchranu ani prstem. Těžko říct, zda nemohl, bylo mu to jedno nebo zda tak dokonce učinil z vypočítavosti. Každopádně se tato francouzská národní hrdinka stala jako mučednice ikonou boje proti Angličanům a Francie v roce 1453 ve stoleté válce nakonec zvítězila.

V roce 1455 nechal Karel VII. obnovit proces, který skončil úplnou Johančinou rehabilitací. Papež Pius X. ji v roce 1909 prohlásil za blahoslavenou a papež Benedikt XV. ji 16. května 1920 kanonizoval.

Zdroje:
Vlastní, onthisday.com