Maďarský premiér Viktor Orbán a jeho polský kolega Mateusz Morawiecki přijeli na summit s kritikou reformy, kterou státy většinovým hlasováním schválily začátkem června. Vládám obou zemí se nelíbí princip, na jehož základě mají všechny státy unie povinně pomáhat zemím přetíženým velkým počtem žadatelů o azyl. Buď tím, že část z nich přijmou, nebo finanční či materiální podporou. Oba lídři proto ve čtvrtek i pátek přesvědčovali kolegy, aby do závěrů summitu přidali zmínku o jednomyslnosti, kterou podle nich summity podpořily již v minulých letech.

Další politici v čele s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou, která zmíněnou reformu označuje za úspěch své země, se snažili přesvědčit dvojici kolegů ke změně názoru. O schválení závěrů stál i Fiala, podle něhož se do nich Česku podařilo prosadit zmínku o finanční podpoře zemí přijímajících ukrajinské uprchlíky.

„Jsem rád, že konečně to ostatní evropské státy naplno uznávají, objevuje se to v závěrech, ale potom tyto závěry kvůli pozici Polska a Maďarska nejsou přijaty. Tak to já považuji za ne úplně dobrý signál,“ prohlásil po jednání Fiala. Lídři Polska a Maďarska, s nimiž česká vláda v jiných otázkách spolupracuje, podle něj ve věci migrační reformy postupovali proti českým zájmům. Mezi země hradící část nákladů na ukrajinské uprchlíky z unijních peněz přitom patří vedle Česka i Polsko.

Podle diplomatů ke změně postoje Budapešti a Varšavy nepomohlo ani dnešní oddělené jednání Meloniové s Orbánem a Morawieckým. Šéf summitu Michel předložil během dvou dnů celkem šest různě upravených verzí závěrů ve snaze docílit jejich schválení. Text, který hovořil mimo jiné o pokračování spolupráce se zeměmi původu migrantů či boji proti pašerákům lidí, nakonec summit nepřijal. Michel jej formálně zveřejnil jako své vlastní prohlášení podpořené 25 státy, které však není na rozdíl od jednomyslného postoje summitu závazné.

V Michelově dokumentu zůstala i Fialou zmiňovaná výzva Evropské komisi, aby pokračovala v „mobilizaci existujících fondů EU na podporu dočasné ochrany“, kterou požívají výhradně uprchlíci z Ukrajiny. Podobná formulace se přitom objevila v jiné části závěrů týkajících se přímo Ukrajiny, na níž se summit shodl již ve čtvrtek.

Podle Fialy dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přislíbila, že se unijní exekutiva bude zabývat i návrhy dalších možností, jak omezit počet žadatelů o azyl v EU. ČR podle premiéra spolu například s Rakouskem patří do skupiny zemí vedené Dánskem, která navrhuje vyřizovat azylové žádosti mimo území EU či navracet neúspěšné žadatele do tranzitních zemí. Některé unijní státy však dávají najevo obavy z možného porušení azylových předpisů a podobným postupům se brání. 

Lídři EU vyzvali Čínu, aby tlačila Rusko k zastavení války proti Ukrajině

Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie vyzývají Čínu, aby tlačila Rusko k zastavení agrese proti Ukrajině. Apel zahrnuli do společného stanoviska přijatého dnes na bruselském summitu po debatě, v níž pokračovali v hledání společného postoje k asijské velmoci. Čínu v závěrech označili za „systémového rivala“, ovšem ujistili, že se od ní nechtějí zcela odstřihnout.

Německý kancléř Olaf Scholz po jednání prohlásil, že se EU bude zbavovat strategické závislosti na Číně, zároveň s ní však dále obchodovat. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové musí unie docílit spravedlivých a vyvážených obchodních vztahů s Pekingem.

Diskuse v Bruselu byla součástí dlouhodobých snah Západu vypořádat se s vzestupem Číny na mezinárodní scéně, její ekonomickou silou a vytyčováním sfér vlivu v Asii či Africe. EU hledá svůj vlastní přístup, zatímco Spojené státy nebo Británie v uplynulých letech razily tvrdší linii. Od loňského roku úvahy formuje i partnerství Pekingu s Moskvou v době ruské války proti sousední zemi.

Podle lídrů EU má Čína coby stálý člen Rady bezpečnosti OSN mimořádnou zodpovědnost za prosazování mezinárodního práva. „Evropská rada tudíž vyzývá Čínu, aby Rusko tlačila k zastavení jeho agresivní války a k okamžitému, úplnému a bezpodmínečnému stažení jeho jednotek z Ukrajiny,“ píše se v závěrech summitu.

Útok Ruska na Ukrajinu mimo jiné odhalil závislost EU na ruských energiích a evropský blok nyní hledá cestu, jak se vyhnout podobné závislosti na výrobcích a surovinách z Číny. Lídři se dnes zavázali, že budou dál omezovat zranitelnost unie, snižovat rizika ve vztazích s Pekingem a „diverzifikovat tam, kde je to potřebné a vhodné“. Zároveň EU ujišťuje, že se „nehodlá odstřihnout“.

Prohlášení summitu tak kopíruje květnové stanovisko přijaté na vrcholné schůzce skupiny velkých ekonomik G7 v Japonsku. Tehdy lídři včetně představitelů EU rovněž Peking vyzvali k tlaku na Rusko a podpořili jistý odklon od spolupráce s Čínou. Ta tehdy reagovala vyjádřením, že se stanovisky G7 důrazně nesouhlasí.

„Musíme se vyhnout strategickým závislostem. Bude to trvat pár let, než se naše firmy přizpůsobí. Ale zachováme ekonomickou spolupráci, která je také nutná v rámci klimatických změn a potravinové bezpečnosti,“ prohlásil po summitu Scholz. Německo patří v rámci EU k zemím, které vzhledem k silným obchodním zájmům mírní snahy o přiblížení se tvrdšímu americkému přístupu. Naproti tomu země východního křídla EU včetně Česka volají po větší opatrnosti. Podle českého premiéra Petra Fialy jsou společné závěry summitu k Číně vyvážené a odpovídají zájmům Česka.

„Musíme mít na paměti, abychom udržovali rozumné vztahy s Čínou, i z toho hlediska, aby se Čína nějakou izolací nepřikláněla k Rusku,“ řekl po jednání Fiala novinářům.

Šéfka unijní exekutivy hovořila o tom, že unie by měla zvrátit některé nevyváženosti v obchodních vztazích s Čínou. Schodek obchodní bilance EU s Čínou se podle ní za posledních deset let více než ztrojnásobil na 400 miliard eur, což je „neudržitelné“. Unie chce také novými nástroji zajistit rovnocenné podmínky pro evropské a čínské firmy. „Příliš často čelí neférovým překážkám, které jim brání v přístupu na čínský trh,“ prohlásila na adresu evropských firem von der Leyenová.