#JHA | The ministers just agreed on a general approach on the Asylum and Migration Management Regulation and the Asylum Procedure Regulation.

(1/2)

— Swedish Presidency of the Council of the EU (@sweden2023eu) June 8, 2023

Velká většina zemí po celodenním vyjednávání podpořila kompromisní návrh, který Radě EU poslouží k dalšímu rokování o konečné podobě migračních pravidel s Evropským parlamentem. Pro hlasovalo i Česko, proti bylo podle diplomatů pouze Maďarsko a Polsko. Česko si podle ministra Víta Rakušana spolu s dalšími státy přijímajícími uprchlíky z Ukrajiny vyjednalo výjimku z povinnosti finančně pomáhat přetíženým jihoevropským státům.

„Schválené návrhy jsou klíčové pro dobrou rovnováhu mezi odpovědností a solidaritou,“ řekla po jednání švédská ministryně pro migraci Maria Malmerová Stenegardová. Reforma podle ní prospěje všem unijním zemím, neboť uleví těm přetíženým a zároveň urychlí azylové procedury a pomůže urychlit navracení odmítnutých žadatelů.

Místo závazných kvót pro přerozdělování migrantů, které při pokusu o jeho zavedení před sedmi lety odmítlo Česko, Polsko a Maďarsko, počítá schválený návrh s tím, že relokace budou pouze jednou z možností, jak přetíženým zemím pomoci. Dalšími variantami má být přímý finanční příspěvek a jiná pomoc, například vyslání expertů či materiální podpora. Podle Rakušana se to však netýká Česka, Polska či pobaltských států, které mají dostatek starostí s uprchlíky z Ukrajiny.

„V této chvíli, pokud máme na svém území více než 300 000 Ukrajinců, nebudeme nikomu platit solidární příspěvek,“ řekl po jednání ministr. Schválený text je podle něj vyvážený kompromis, v němž je pro českou vládu důležité, že definitivně padla myšlenka povinných kvót. Česko ale zároveň ukázalo, že není jen zemí, která „reptá“, ale že konstruktivně vyjednává.

Evropský blok se dlouho marně pokoušel shodnout na reformě migrační a azylové politiky, kterou předložila Evropská komise v reakci na nefunkčnost dosavadních pravidel během uprchlické vlny z roku 2015. Klíčová část reformy týkající se solidarity s nejvytíženějšími státy zůstávala kvůli ostře rozděleným pohledům dlouho mimo zájem politiků. Švédské předsednictví ale v době výrazně rostoucího počtu migrantů mířících do Evropy úspěšně dovedlo unijní státy ke shodě.

Schválený návrh počítá i s tím, že země, přes něž přistěhovalci do unie míří, budou mít nově odpovědnost za urychlenou azylovou proceduru, která má zrychlit vracení neúspěšných žadatelů do země původu. Během této procedury trvající nejvýše 12 týdnů budou lidé přicházející ze zemí považovaných za bezpečné drženi v detenčních centrech u hranic a úřady budou prověřovat jejich možnost získat azyl. Pokud ji zamítnou, zamíří žadatelé rovnou zpět. Proti této praxi se stavěly některé nevládní organizace a Německo z ní chtělo vyjmout rodiny s malými dětmi, po tlaku dalších států však ustoupilo.