Zatímco lídři Maďarska a Polska se podle diplomatických zdrojů snažili prosadit do závěrů vrcholné schůzky požadavek na jednomyslné rozhodování o migračních pravidlech EU, většina ostatních zemí byla proti. Maďarský premiér Viktor Orbán a jeho polský kolega Mateusz Morawiecki přijeli na summit s kritikou reformy, kterou státy většinovým hlasováním schválily začátkem června. Vládám obou zemí se nelíbí princip, na jehož základě mají všechny státy unie povinně pomáhat zemím přetíženým velkým počtem žadatelů o azyl. Buď tím, že část z nich přijmou, nebo finanční či materiální podporou.

„Není možné zacházet jinak s obyvateli Ukrajiny na jedné a s lidmi z Blízkého východu a Afriky na druhé straně,“ prohlásil před začátkem summitu Morawiecki. Narážel tím na příspěvky v řádu desítek eur, které podle něho Polsko dostává od EU na jednoho ukrajinského běžence, zatímco za žadatele o azyl mají přetíženým zemím jako je Itálie další státy platit 20 tisíc eur.

Morawiecki a Orbán se snažili do závěrů vrcholné schůzky prosadit zmínku o tom, že se již summity v letech po uprchlické krizi z roku 2015 usnesly na jednomyslném rozhodování o migraci a že by v souladu s tím měla postupovat unie i nyní. Podle diplomatů se schválení svého požadavku, s nímž většina zemí nesouhlasila, pokoušeli docílit hrozbou zablokování ostatních bodů závěrů týkajících se migrace. Ty neobsahovaly žádné nové závazné body, pouze obecně hovořily o větší aktivitě směrem k omezení migrace na všech migračních cestách.

Na prosazení těchto závěrů trvala podle diplomatů zejména Itálie, jejíž premiérka Giorgia Meloniová prezentuje zmíněnou migrační dohodu jako vítězství své země. Šéfy vlád Polska a Maďarska se však ke změně názoru nepodařilo přimět ani ji, ani francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německého kancléře Olafa Scholze, kteří se s nimi večer sešli separátně.

Summit EU nabídl Ukrajině „bezpečnostní závazky“, konkrétní podoba není jasná

Lídři se na summitu shodli, že Evropská unie je připravena podílet se na „bezpečnostních závazcích“ pro Ukrajinu. Konkrétní návrhy do společného prohlášení nezařadili a uvedli, že rychle zváží různé možnosti.

Zařazení formulace o podpoře dlouhodobé bezpečnosti Ukrajiny do závěrů podle webu Politico prosazovala především Francie. Členské státy ovšem nejsou v této věci jednotné a zatímco některé volají po rychlém přijetí Ukrajiny do NATO, země jako Rakousko a Irsko, které součástí aliance nejsou, se k poskytování záruk Kyjevu staví skepticky.

Text přijatý na zasedání Evropské rady nakonec uvádí, že EU je připravena společně s partnery přispět k „budoucím bezpečnostním závazkům“ pro Ukrajinu. Tato opatření mají „pomoci Ukrajině bránit se“ a „odrazovat akty agrese a odolávat snahám o destabilizaci“. Zároveň musí respektovat bezpečnostní politiku „některých členských zemí“.

Podle informací listu Financial Times by unijní plány mohly zahrnovat kromě dodatečných dodávek zbraní také rozšíření výcviku ukrajinských vojáků. Jsou tedy daleko od závazku společné obrany spojeného s členstvím v NATO, cílem je však poskytnout Kyjevu další ujištění o pevnosti západní podpory.

Debaty na toto téma budou pokračovat i na červencovém summitu NATO ve Vilniusu, pozvání Ukrajiny do aliance se tam však nečeká. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes v Bruselu řekl, že spojenci v litevské metropoli schválí plán dlouhodobé podpory Kyjeva.

S prezidenty a premiéry zemí EU mluvil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se znovu do jednání Evropské rady zapojil na dálku. Předseda Evropské rady Charles Michel na twitteru uvedl, že summit probral „nejnovější vývoj v terénu na Ukrajině“. Ukrajinci aktuálně vedou na východě a na jihu své země útočné operace ve snaze získat zpět území okupovaná Rusy v některých případech už od roku 2014.

Dalším zásadním prvkem aktuálních diskusí o ruské válce je víkendová vzpoura ruského oligarchy Jevgenije Prigožina a jeho žoldnéřů z Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny, která podle představitelů EU otřásla vedením ruského státu. Unijní činitel pod podmínkou zachování anonymity novinářům sdělil, že mnozí lídři toto téma vznesli, přičemž podle něj zmínili i rizika, která vývoj přinesl v souvislosti s jadernými zbraněmi.