Lipovskou totiž minulý týden ve středu doprovázeli na jednání rady do budovy ČT dva policisté. Podle mluvčí ČT Karolíny Blinkové šlo o její ochranku. Hana Lipovská se zmínila o tom, že se radní v poslední době setkávají s výhružkami. „Jsem přesvědčen, že šetření ukáže, že policie nijak nepochybila,“ napsal na svém twitteru dnes Jan Hamáček.

Policie v budově ČT

Do budovy České televize doprovázeli Lipovskou dva muži. Pro pořad Newsroom ČT24 řekli, že jsou policisté a odkázali na vyjádření mluvčí pražské policie. „Policie ČR v budově ČT neprovádí úkony trestního řízení ani šetření jakkoli související s činností České televize. Policisté zde plní úkoly dle zákona, které souvisí s potenciálním ohrožením života a zdraví konkrétní fyzické osoby,“ napsala pražská policie na twitteru. Jan Hamáček se později k přítomnosti dvou policistů v budově televize vyjádřil, na twitteru uvedl, že mají poskytovat krátkodobou ochranu členovi Rady ČT.

Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky následně ve své tiskové zprávě vyzvala Hamáčka, aby celou věc prošetřil: „Zejména požadujeme vysvětlení, zda přidělení členové ochranné služby policie České republiky mají automatické oprávnění ke vstupu do budov České televize a proč o jejich vstupu nebyl informován management České televize.“

Minulý týden vyzvala Rada ČT generálního ředitele Petra Dvořáka, aby vysvětlil možný střet zájmů kvůli tomu, že spoluvlastní počítačovou školu Gopas. Podle radní Lipovské má Dvořák v Gopasu čtvrtinový podíl a televize si u této firmy objednala školení. Dvořák se z rodinných důvodů jednání neúčastnil. Ve svém vyjádření pak popřel tvrzení, že by byl ve střetu zájmů a porušoval zákon. Dvořák žádné smlouvy Gopasu s televizí sám nepodepisoval a ani o nich navíc nevěděl. Gopas má podle něj 15 až 25 tisíc účastníků kurzů ročně, z ČT se ale kurzů účastnilo pouze několik jednotlivců za rok.

Lipovská také s firmou Gopas spojila další společnosti, které našla v zahraničních rejstřících a které podle ní vedou do „daňových rájů“. Dvořák propojení popřel a sdělil, že tyto firmy s ním nesouvisí. Podle serveru Respekt se domněnka o nebezpečí, které mělo Lipovské hrozit podle předsedy rady Matochy, nezdá pravděpodobná, protože na schůzi rady, kde měla ochranu, pouze opakovala to, co už říkala předtím bez policie (a bez reakce ostatních radních).

„Existovala důvodná obava, že bych nemohla přednést svá zjištění. Proto jsem byla vyzvána, abych přijala policejní ochranu,“ řekla v rozhovoru pro web časopisu Reflex Lipovská. „Já sama od sebe bych nikdy nežádala o poskytnutí policejní ochrany, pokud bych k tomu nebyla vyzvána odborníky.“

Respekt: Lipovská měla obavy z ředitele Dvořáka

Lipovská se před zajištěním policejní ochrany radila se dvěma poslanci, kteří ji vyzvali, ať ohlásí, že může být ohrožen její život, píše server Respekt, který získal důvěryhodné svědectví, popisující, proč měla radní policejní ochranu. Údajně přišla na Krajské ředitelství Policie ČR v Praze, a to před jednáním 6. dubna — policistovi sdělila, že se cítí být ohrožená na životě a na místě v tomto smyslu podala trestní oznámení (což je podmínka, aby mohla být někomu přidělená ochrana).

Také prohlásila, že jí chodí delší dobu výhružky a hanlivé zprávy, které souvisejí s jejím výkonem funkce členky Rady ČT. Obavy měla prý právě z jednání 7. dubna, kde se chystala přednést zjištění o řediteli televize Petru Dvořákovi. Právě tím se údajně cítila nejvíce ohrožená. Policista Lipovskou vyzval, ať na jednání nechodí, pokud z něj má obavu, ale ona řekla, že tam jít „chce a musí“. 

„Radní Lipovská přišla oznámit policii obavu o svůj život, který je podle ní ohrožen buď přímo z rukou, nebo z vůle ředitele ČT Petra Dvořáka, případně – jak lze dovodit - od skupiny PPF.  To je totiž „podnikatelské prostředí“, s nímž Lipovská a Bobošíková opakovaně spojují Dvořáka na základě faktu, že založil v 90. letech společnost Gopas spolu s Ladislavem Bartoníčkem, který je minoritním akcionářem PPF,“ píše Respekt.

Lipovská policistům řekla i jména expertů na bezpečnost, kteří ji vyzvali, ať se obrátí na policii — jde o poslance a předsedu poslaneckého výboru pro bezpečnost Radka Kotena z SPD a sociálního demokrata Antonína Staňka, místopředsedy sněmovního výboru pro obranu.

„Paní Hana Lipovská mi zavolala v neděli nebo pondělí před radou. Sdělil jsem jí obecné informace, které bych řekl každému občanovi, který by se na mě obrátil a bál se o život, protože mu chodí výhrůžky,“ řekl poslanec Radek Koten pro Respekt.

Generální ředitel Petr Dvořák byl obviněním překvapený. Nevěděl nic o tom, že ho Hana Lipovská do protokolu na policii nahlásila jako hlavní důvod toho, proč se bojí o svůj život. „Doposud jsem bral obvinění paní Lipovské z nekalostí v ČT jen jako zmatená a manipulativní. Ale obvinění z toho, že bych se ji jakkoliv snažil umlčet, nebo dokonce likvidovat, to je vážně za hranou. Pokud v tlaku na Českou televizi používá už i takové nástroje, tak to je smutné. Nebo spíš nebezpečné,“ uvedl Dvořák.

Lipovská a Bobošíková

Ekonomka Hana Lipovská byla do Rady ČT zvolená sněmovnou loni v květnu, její kandidatura přitom budila kontroverze. Nominovala ji Česká biskupská konference. Asi čtvrtina senátorů i vedení České křesťanské akademie české biskupy vyzvaly, aby návrh stáhli, protože Lipovská veřejně zpochybnila smysl existence veřejnoprávních médií.

Lipovská je blízkou spolupracovnicí Jany Bobošíkové, přednáší na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V minulosti pracovala také pro Českou televizi jako autorka soutěžních otázek pořadu „AZ-kvíz“, pro Český statistický úřad a zpracovávala data pro ministerstvo školství. Jako analytička spolupracovala s Institutem Václava Klause.

Hana Lipovská spolupracuje s Janou Bobošíkovou také v rámci jejího Institutu svobody a demokracie. Tím ale porušuje přímo Zákon o české televizi. Zákon totiž říká: „Člen Rady nesmí zastávat žádnou funkci v politických stranách nebo v politických hnutích, společenských organizacích a sdruženích, občanských iniciativách apod., ani nesmí jejich jménem vystupovat nebo působit v jejich prospěch nebo ve prospěch jiných skupinových zájmů při výkonu své funkce v Radě.“