Státní podpora už kvůli úsporám nově nemá být nejvýše 2000 korun ročně, ale pouze 1000 korun. Stavební spoření pak navíc budou moci poskytovat i běžné banky, nejen stavební spořitelny. Budou pro to ale muset získat povolení od České národní banky. Stavební spořitelny na oplátku budou moci požádat o rozšíření licence a budou se moci přeměnit na univerzální banky. Už se pak ale nebudou moci nazývat stavební spořitelnou. S tím vším počítá pro stavební spoření vládní návrh zákona o konsolidaci veřejných financí.

Stát loni vyplatil na státní podpoře stavebního spoření 4,1 miliardy korun. Zrušení daňového osvobození neznamená nutně, že by klienti stavebních spořitelen museli začít státní podporu zdaňovat. Bude spadat mezi ostatní příjmy podle paragrafu deset zákona o daních z příjmů. Podle důvodové zprávy budou osvobozené, pokud nepřesáhnou s dalšími příjmy spadajícími do tohoto druhu příjmu v úhrnu částku 50 000 korun za zdaňovací období.

Vláda ke zdůvodnění tohoto kroku uvádí, že inkaso daně z těchto ostatních příjmů fyzických osob je relativně malé. Kvůli zjednodušení zákona a snížení administrativy chce zavést uvedený padesátitisícový obecný limit pro osvobození ostatních příjmů. Limit se uplatní pouze pro ostatní příjmy, které nejsou osvobozeny na základě jiného ustanovení zákona o daních z příjmů.

Státní podpora se nově sníží na pět procent naspořené částky. Současně ale zůstává maximální limit 20 000 korun, což znamená, že se maximální roční výše podpory sníží na 1000 korun.

Stavební spořitelny budou moci nadále existovat jako specializované banky. Budou smět poskytovat pouze stavební spoření a další činnosti, které jim dovoluje zákon o stavebním spoření. Banky, které budou chtít začít nabízet stavební spoření, budou muset prokázat, že mají dostatečné personální i technické vybavení.

Za loňský rok poskytly stavební spořitelny úvěry za 56,7 miliardy korun, což představovalo padesátiprocentní pokles proti hodnotám rekordního roku 2021 a návrat k dlouhodobému průměru před rokem 2020. Úvěry ze stavebního spoření by se měly podle záměrů vlády poskytovat zejména na opatření pro snížení energetické náročnosti bydlení.