Zohlednili zdražování, snížení sumy na platy, zvýšení daně z nemovitosti, zavedení nemocenských odvodů či zrušení zaměstnaneckých benefitů a školkovného. V pondělí 31 svazů ČMKOS vyhlásilo kvůli balíčku stávkovou pohotovost. „Pohybujeme se v řádu okolo jedné pětiny poklesu disponibilního příjmu. To je ta hrůza. Přitom to vypadá nenápadně, že by to jako šlo,“ uvedl ekonom ČMKOS Martin Fassmann.

Příklad odborů považuje ministerstvo financí za uměle vymodelovanou demagogii, která má děsit veřejnost. Premiér Petr Fiala (ODS) to označil od odborů za nepravdivou informaci, která má strašit lidi, protože nic takového se nestane.

Odboráři si jako model vzali tříčlennou rodinu. Oba rodiče pracují, každý vydělá zhruba 42 000 korun hrubého měsíčně a potomek je předškolák. Domácnost má roční čistý příjem 864 416 korun. Po zavedení nemocenského pojištění 0,6 procenta zaplatí oba pracovníci státu 6048 korun. Zatímco ministerstvo financí či národní banka odhadují inflaci do tří procent, podle odborů bude na šesti procentech. Zdůvodňují to zdražením po změně DPH. Znehodnocení výdělků by při šestiprocentní inflaci bylo 52 105 korun. Vláda plánuje snížení sumy na platy o dvě procenta. Uvádí, že platy klesat nebudou, seškrtat se mají neobsazená či nepotřebná místa. Podle odborů by dvouprocentní snížení odměny ve veřejném sektoru znamenalo 17 368 korun. Zrušení školkovného představuje dalších 30 840 korun.

Zvýšení daně z nemovitosti odhadují odbory u sedmdesátimetrového bytu o 770 korun. Při snížení podpory stavebního spoření by rodina podle ČMKOS přišla u tří smluv o 3000 korun. Na benefitech by to mohlo být 60 000 korun. Podle průzkumu unie zaměstnavatelských svazů 94 procent firem zvažuje škrtnutí těchto výhod, pokud nebudou mít daňové zvýhodnění. Týká se to třeba příspěvků na sport, masáže, dětské tábory, vzdělávání a částečně i stravování.

„Ta částka může vypadat relativně velmi vysoká. Je to ale 83 korun denně na zaměstnance. Nemyslíme si, že to je nějaký přemrštěný benefit,“ uvedl analytik ČMKOS Jiří Vaňásek. Ve veřejném sektoru snížení fondu sociálních a kulturních potřeb (FKSP) o procento by pak znamenalo 8076 korun.

Ministerstvo financí uvedlo, že modelový příklad odborů je čistou demagogií založenou na vymyšlených předpokladech. „To není průměrná rodina, ale vysokopříjmová rodina uměle vymodelovaná s cílem vyděsit veřejnost,“ stojí v prohlášení úřadu. Pokud by v Česku žily pouze tříčlenné rodiny a každá odvedla o 178 000 korun navíc, stát by získal dodatečný příjem asi 623 miliard, uvedlo MF. „My ale změnami v balíčku plánujeme příští rok na daních vybrat zhruba dvacetinu této částky navíc. Míru demagogie odborářských propočtů si tedy každý může posoudit sám,“ doplnil úřad.

Předsedo, nějak vám ty výpočty nevycházejí.
1. Za inflaci může vláda?
2. Školkovné činí 16200 Kč a může uplatnit jen jeden z rodičů
3. Průměrný benefit je 10-25 tis ročně
4. Stavební spoření nemá každý
…a mohla bych pokračovat.
Nešiřte poplašné zprávy! https://t.co/awWtJtCV1n

— Danuše Nerudová (@danusenerudova) May 16, 2023

Podle předáků vládní balíček míří především na zaměstnance, jejich rodiny a také na důchodce. S nastavením opatření nesouhlasí. Za stávkovou pohotovostí, kterou svazy vyhlásily v pondělí, si odbory podle předsedy ČMKOS Josefa Středuly stojí.

Česko hospodaří v posledních letech každý rok se stomiliardovými schodky. Vláda plánuje v příštím roce uspořit na výdajích 62,4 miliardy korun a z nových příjmů získat 31,7 miliardy korun, celkem tedy snížit schodek o 94,1 miliardy korun. V dalším roce by to pak mělo být 53,4 miliardy korun. Kabinet počítá se seškrtáním dotací, snížením sumy na provoz státu i na platy. Vzrůst by měla daň firmám, z nemovitostí, z hazardu, lidem s vyšším příjmem či u tabáku a alkoholu. Nulovou daň má mít ale dál tiché víno.

Odbory poukazují na to, že zatímco víno se nemá danit, kojenecká voda se má přesunout do vyšší sazby DPH. Vyšší DPH než teď mají mít také vodné, stočné a další položky. Firmám sice daň vzroste z 19 na 21 procent, ale budou optimalizovat a stát vybere méně, jsou přesvědčeni předáci. Navrhují vládě zrušit letošní daňové úpravy se zvýšením paušálů pro živnostníky a snížením odvodů u částečných úvazků, podle ČMKOS to obnáší 55 miliard.

Dopad na tříčlennou rodinu s ročním čistým příjmem 864 416 korun, kdy oba partneři vydělávají kolem 42 000 korun měsíčně a dítě chodí do školky:

Opoziční hnutí SPD kritizuje vládní konsolidační balíček i postoj odborů k němu. Aby se vláda Petra Fialy (ODS) lekla dopadu svých záměrů, je podle předsedy hnutí Tomia Okamury nutné vyhlásit místo stávkové pohotovosti generální stávku. Podle předsedkyně sněmovního klubu hnutí ANO Aleny Schillerové si vláda o vyhlášení stávkové pohotovosti „sama řekla“, když své záměry předem neprobrala se sociálními partnery.

Ke stávkové pohotovosti se přidávají i odbory ze Škoda Auto

Ke stávkové pohotovosti se přidávají odbory automobilky Škoda Auto, řekl dnes novinářům předák nejpočetnějšího svazu KOVO Roman Ďurčo. KOVO má podle něj 80 000 členů. Podle Středuly se připojil i svaz v dopravě DOSIA a s konfederací chce o podpoře jednat také Asociace samostatných odborů (ASO) jako druhá odborová centrála.

„Můžeme poděkovat vládě, že nás opravdu stmelila. S kolegou Jaroslavem Povšíkem (předák odborů automobilky) jsme se dohodli, že se Škoda Auto připojí (ke stávkové pohotovosti),“ uvedl Ďurčo. Podle něj tak jeho svaz s odbory automobilky, které jsou samostatné, dá dohromady 110 000 členů.

ČMKOS je největší centrála v zemi. Zastřešuje 31 svazů s celkem 270 000 členů. ASO je menší centrála, jsou v ní vlivné lékařské odbory či odborová sdružení železničářů.

Podle vedení ČMKOS opatření balíčku míří proti zaměstnancům a jejich rodinám i proti důchodcům. Předáci zmínili snížení sumy na platy, možné zdražování po úpravě DPH, obnovení nemocenských odvodů u zaměstnanců či zrušení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů. V chystaných změnách penzí nesouhlasí třeba s dalším zvyšováním důchodového věku nad 65 let či se snižováním nových penzí. Požadují také dřívější důchod pro náročné profese bez krácení pobírané částky.